Stačilo sedm let a z Johna Legera se stala byznysová legenda. Šéf T-Mobilu US dokázal zatřást mobilní Amerikou a z kdysi odepisované čtyřky trhu v beznadějné pozici udělat dravého nájezdníka, který si oproti stagnující konkurenci užívá bezprecedentní růst. Teď − dva a půl měsíce před plánovaným koncem v pozici výkonného šéfa − mu americké regulační úřady posvětily jeho závěrečný kousek. Povolily dva roky plánovanou fúzi s konkurenčním Sprintem.

Díky transakci za 26,5 miliardy dolarů se počet zákazníků zvýší téměř o 50 milionů na 131 milionů. Skupina se tak posune na třetí místo na americkém trhu a přiblíží se na dosah doposud dominantnímu duu Verizon (150 milionů zákazníků) a AT&T (146 milionů).

Zároveň by skupina podle analýz měla mít díky vnitřním úsporám nejsilnější pozici v pokrývání Spojených států 5G sítí. Solidní vysvědčení pro muže, který před sedmi lety přišel do T-Mobilu v podstatě "zavřít a zhasnout". Fortune ostatně jeho příběh označil za jeden z největších obratů v amerických korporátních dějinách.

"Dnešek je velkým vítězstvím pro tuhle transakci," komentoval John Legere minulé úterý rozhodnutí federálního soudu, jenž odmítl námitky třinácti států. Směrem ke konkurenci už ovšem pokračoval ve svém "pankáčském" stylu: "Koukejte, Blbí a blbější − už jdeme po vás. Čeká vás jízda, jakou jste ještě nezažili."

Legeremu se šéfem Sprintu Marcelem Claurem se podařilo přesvědčit americké regulační úřady, že spojení jejich firem nebude rizikem pro hospodářskou soutěž. Aby regulátoři jejich slibu uvěřili, musí Sprint prodat svou divizi předplacených karet. Kupcem je kabelový operátor Dish, jenž zaplatí 1,4 miliardy dolarů a v následujících sedmi letech bude mít právo síť T-Mobilu/Sprintu využívat.

T-Mobile chce do roku 2023 pokrýt 70 procent uživatelů sítí 5G. Ročně do toho hodlá investovat 40 miliard dolarů. Fúzi operátorů ovšem podle odhadů odnese ztrátou zaměstnání až 20 tisíc lidí, více než čtvrtina zaměstnanců obou firem. Právě úspory plynoucí z jejich odchodu a dalších synergií by měly v plánech stratégů nové firmy vytvořit zdroje na investice a další expanzi. Tu už ovšem bude řídit Mike Sievert, který vedení firmy převezme 1. května. Svého někdejšího chráněnce bude však Legere dál dozorovat z představenstva firmy.

Excentrik ředitelem

Když Legere do T-Mobilu v září 2012 nastoupil, situace byla jiná. Firma pro trojici dominantních operátorů Verizon, AT&T a Sprint v podstatě nebyla konkurencí.

Muž, který měl zkušenosti z Dellu a společnosti Global Crossing, měl tápající společnost, jíž ubývali zákazníci a nestíhala nasazovat nové technologie, doprovodit na "její poslední cestě".

"Mateřský Deutsche Telekom o nás mluvil v tom smyslu, že proměníme americké mobilní telekomunikace, ale sám tomu nevěřil," komentoval svůj nástup John Legere pro web CNet s tím, že poté co nevyšla plánovaná transakce, v jejímž rámci měl být T-Mobile spolknut AT&T, firma byla prakticky ve stavu klinické smrti. Právě tato beznadějná situace Legerovi usnadnila hluboké řezy. A umožnila mu se do dějin byznysu zapsat jako bořitel zavedených pořádků.

T-Mobile začal fungovat silně prozákaznicky. Na tehdejší americký trh tedy velmi neobvykle. Zrušil například povinné dvouleté smlouvy, zavedl neomezené tarify, odstartoval účtování po sekundách a nabídl pravidelnou výměnu telefonů. Taktéž refundoval zákazníkům pokuty za odstoupení od konkurenčních smluv. Do marketingu pak Legere zapojil jistou míru "rebelství". Verbálně útočil na konkurenci, pro ostré slovo nešel daleko: síť AT&T třeba označil za "exkrement, který limituje data na sledování porna". Počítání veřejného používání termínu "fuck" a jeho odvozenin američtí novináři po velmi krátké době vzdali.

Svým energickým přístupem ovšem Legere dokázal zmobilizovat zaměstnance. "Je to úžasný člověk, naprosto odlišný od kohokoliv, kdo nás vedl v minulosti. Působí tak, že to vypadá, že ho skutečně zajímáme," prohlásil pro Fortune Donald Smith, pracující v pobočce T-Mobilu v newyorském Bronxu.

Dohnat a předehnat

Výsledky měla tato strategie prakticky okamžitě. Křivka počtu zákazníků začala ihned růst. I tak nicméně trvalo tři roky, než T-Mobile předstihl Sprint a stal se trojkou na trhu. V následujících letech pak náskok na vedoucí dvojici dál stahoval.

Za dobu Legerova panování se akcie firmy zhodnotily čtyřnásobně, zatímco konkurenční Verizon ve stejné době zhodnotil o devět procent, a AT&T dokonce jen o dvě procenta. Když manažer předloni uzavřel dohodu se Sprintem, ocenila jej správní rada roční odměnou ve výši 66,5 milionu dolarů. To z něj udělalo jednoho z nejlépe placených amerických šéfů. A Legere − přezdívaný Mr. Magenta podle "týmové" barvy T-Mobilu − se pozornosti rozhodně nebrání.

Na veřejnosti i na sociálních sítích vystupuje především tak, aby vzbudil pozornost. Například kuchařskými lekcemi. Zároveň je dobrým vytrvalostním běžcem, který se posledních devět let účastní Bostonského maratonu a jeho osobní rekord na této trati je velmi solidní čas 2 hodiny 49 minut.

O nekonvenčním přístupu k vedení obří korporace ostatně vypovídá i záhlaví jeho twitterového účtu: "Magentu nosící a zákazníky milující šéf amerického T-Mobilu, který se soustřeďuje na ukončení bezdrátových bolestí a vystrašení našich konkurentů. #Jsem Batman." Jeho zprávy pak odebírá 6,5 milionu followerů.

Tímto přístupem nakazil i svého nástupce. Jinak o poznání umírněnější Mike Sievert loni na prezentaci kvartálních výsledků tancoval. V triku v barvě magenty. Avšak proti éře Legereho lze s nástupem Sieverta očekávat klidnější časy. Ostatně jak řekl sám Legere na konci loňského roku: "Éra excentrického vedení je u konce."

Související