Plastické hmoty vypadaly jako dobrý nápad, ale všeho moc škodí − a plovoucí ostrov z plastových odpadků velký jako Francie uprostřed Pacifiku je jen viditelnou částí ledovce. Vědci se proto snaží vyvinout materiály, které se v přírodě rozloží. To ale přináší zase jiné problémy.

Když letos v únoru vyvrhlo moře na pobřeží Španělska mrtvého desetimetrového vorvaně, vědce z El Vale Wildlife Recsue Center v Murcii zajímalo, na co mladý jedinec uhynul. Pitva odhalila nečekanou příčinu: žaludek šestitunového kytovce obsahoval téměř 30 kilogramů plastových odpadků. Většinou šlo o sáčky, lahve, kusy sítí a lan, nechyběl ani plastový bubínek. S nepřirozenou stravou si žaludek tvora specializovaného na lov hlavonožců nedokázal poradit.

"Přítomnost rostoucího množství plastového odpadu je velkou hrozbou pro zachování života v oceánech," komentovala smutný nález vedoucí místního úřadu pro ochranu životního prostředí Consuelo Rosaurová. Záplava plastového odpadu ale neohrožuje jen živočichy v oceánech. Hned další na ráně jsou lidé.

Hrozby z plovoucích ostrovů

Přestože komerční plasty tvoří látky, kterým se říká organické, s živou hmotou mají pramálo společného. To je také důvod, proč na rozdíl od mnoha jiných materiálů v přírodě dlouho zůstávají neporušené: mikroorganismům, které jinak rozloží a spotřebují všechno opravdu organické, nic neříkají. Ještě horší ale je, že na rozdíl od mnoha anorganických materiálů (sklo, keramika, stavební hmoty) se fyzikálními procesy rozpadnou na mikroskopické částice − mikroplasty, které už se do koloběhu života zapojit mohou. Ovšem ne tak, jak bychom chtěli; objevují se ve stále větším množství v mořských tvorech a v pitné vodě. Takže nakonec i v našich nápojích a potravinách.

Většina nezrecyklovaného plastu pochází z rozvojových zemí a končí v oceánech − ročně jde o 10 milionů tun.

V září loňského roku informoval The Guardian o výzkumu University of Minnesota School of Public Health, při němž vědci odebrali vzorky pitné vody ve dvanácti městech na pěti kontinentech, aby v nich hledali mikroplasty. Ukázalo se, že mikročástice a mikrovlákna jsou v 83 procentech vzorků. Výsledná studie konstatovala, že tyto látky představují dosud neznámé, ale nezpochybnitelné zdravotní riziko.