Cesty Jiřího Forejta kopírují politické klima v Československu. Za dob komunismu se výjezdy vědeckých pracovníků na Západ rovnaly zázraku. Jemu se podařil v roce 1975, kdy vyrazil na pozvání anglické genetičky Mary Lyonové na konferenci Britské genetické společnosti, aby tam informoval o své práci. Protože byl ve škatulce těch, kteří nesměli cestovat, odjel jako obyčejný turista s pěti librami v kapse. Kvůli zpožděnému letu nakonec dorazil na místo jiným autobusem, který jej vysadil před vojensky hlídaným Ústavem jaderné fyziky, zatímco Ústav radiobiologie byl odsud vzdálený dva kilometry.

"Ve vstupní bráně jsem dostal hned lekci, když recepční s despektem telefonoval mojí britské kolegyni, že přijel nějaký člověk z Československa autobusem. Podle intonace jsem pochopil, že Československo a autobus byly dvě degradující záležitosti."

Přednáška měla úspěch, na jejím základě zvali Forejta na Západ, nabízeli grant, ale v Akademii věd mu poradili, ať si o to ani nežádá, jestli nechce mít problémy.

V osmdesátých letech se situace začala uvolňovat a od roku 1990 se naprosto změnila. To už ovšem bylo pro Forejta pozdě.

"Bylo mi 45 let, to už by měl mít vědecký pracovník zahraniční stáže za sebou a pracovat doma se svým týmem," vzpomíná, že on ale naštěstí dostal příležitost. Jako hostující profesor působil na Princetonské univerzitě. A jako světově uznávaný odborník v oboru genetiky myší jezdí na zahraniční konference, kde pravidelně přednáší.

Cambridge: Když to hlásila BBC, tak je to pravda

jarvis_59f88be6498e34d80c825083.jpeg
Foto: Shutterstock

První cestu za Západ uskutečnil Jiří Forejt v roce 1968. V rámci politického uvolnění se jako student medicíny dostal na jazykový kurz pro vysokoškoláky na univerzitu v Cambridgi. "Než jsme odjeli, říkali nám, že tam mají Čechoslováci dobrou pověst, tak abychom ji nezkazili," vypráví. Studenti z Československa už tam byli dva předcházející roky, ale teď připadl první školní den na 21. srpna. "Ve školním rozhlase hlásili, aby všichni čeští studenti přišli k řediteli. Tak jsme si říkali, že tu opravdu máme dobrou pověst, když jako jediné si nás zve ředitel." Ovšem tento zdvořilý pán asi tak dvanáctičlenné skupině sdělil, že Československo obsadila Sovětská armáda. "Dodnes si pamatuji, jak jsme se dali všichni do smíchu a oponovali, že to je nějaká kapitalistická propaganda. Ale ředitel odpověděl, že když to hlásila BBC, je to pravda."

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V roce 1975 se mu podařil zázrak. Na pozvání z Británie Jiří Forejt vycestoval na tamní vědeckou konferenci. Jako turista s pěti librami v kapse.
  • Na Západ se ale poprvé dostal v roce 1968. V Cambridgi ho zastihla zpráva o invazi do Československa.
  • V americkém Maine zase náhodou v lese zastihl jednoho z nejslavnějších lidských genetiků.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.