Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Granty od Evropské výzkumné rady (ERC - European Research Council) znamenají štědrou podporu pro výzkum. Ale slouží i jako měřítko kvality. Jednotlivé státy unie a přidružené země jako Švýcarko či Izrael mezi sebou soupeří o to, kdo získá více prestižních grantů. Závody probíhají i mezi prestižními univerzitami a výzkumnými pracovišti z různých zemí.

Do Česka nyní zamířilo celkem pět grantů od ERC, každý s rozpočtem zhruba 50 milionů korun. Navíc zabodovali další čtyři čeští výzkumníci působící v cizině. Je to úspěch, protože v minulosti se v této prestižní grantové soutěži zdejším vědcům příliš nedařilo.

Dlouhodobá bilance Česka není v porovnání se západní Evropou nijak povzbudivá. V Česku působí nebo působilo celkem jen 16 držitelů prestižních grantů. Třeba sousední Rakousko, které má i podobný počet obyvatel, mělo donedávna zhruba desetkrát víc ERC grantů než Česko. A bohatě nás přeskočilo i Maďarsko se 40 granty.

V Česku se jasným vítězem v počtu ERC grantů stala Akademie věd. Postupně jich získala celkem devět a podařilo se jí přitáhnout i badatele z ciziny. Po dvou grantech má Univerzita Karlova, původně se mohla chlubit třemi, ale matematik Daniel Král odešel i s penězi na univerzitu v britském Warwicku. Nyní se Univerzita Karlova rozhodla, že zkusí počty prestižních grantů zvýšit. "Vytvořili jsme speciální pracovní skupinu," popisuje rektor Tomáš Zima. Povede ji matematik Zdeněk Strakoš, který je předsedou jednoho z hodnotících panelů ERC.

Dva granty má také Masarykova univerzita, či spíše výzkumné centrum Ceitec, kterému vyrostlo v jejím areálu. Daří se mu bodovat hlavně v poslední době. "Snažíme cíleně získávat vědce, kteří mají šanci dostat ERC grant," vysvětluje mluvčí Ceitecu Jana Šilarová. Hledají zejména osobnosti působící v cizině, ideálně ve Spojených státech s revolučními výsledky. "Bohužel neexistuje žádný seznam českých vědců působících v zahraničí," říká Šilarová. Po jednom grantu mají také VŠCHT, ČVUT a Univerzita Pardubice.

Kromě 16 badatelů v Česku působí zhruba stejný počet Čechů s granty v cizině, nejčastěji ve Velké Británii. Ale oblíbenými destinacemi jsou i Francie nebo Švýcarsko. Každopádně většina z těchto vědců žije a pracuje v zahraničí trvale.

S penězi od Evropské výzkumné rady může ale vědec putovat po Evropě i během zpracovávání grantu. "Tohle pravidlo podporuje mobilitu badatelů a mělo by také nutit výzkumná pracoviště, aby vědcům vytvářela dobré podmínky," říká Tomáš Jungwirth, držitel jednoho z grantů a člen vědecké rady ERC. To potvrzuje i Pavel Exner, český matematik, který do konce loňského roku působil jako viceprezident ERC. "Lidé s granty kočují. Přesouvají se tam, kde se jim pracuje nejlépe," říká Exner.

Jako magnet na vědce zatím působí Velká Británie a Švýcarsko. Do těchto států míří řada badatelů s ERC granty, kteří pocházejí z jiných evropských zemí. Britské království se může pochlubit celkem asi tisícovkou grantů, polovinu zpracovávají cizinci. Mnohem menší Švýcarsko jich získalo více než tři stovky. "Zhruba dvě třetiny držitelů grantů v této zemi má však jiný než švýcarský pas," upozorňuje profesor Exner. Vcelku přitažlivé je vzhledem ke své velikosti i Nizozemsko.

Jiné evropské státy naopak ztrácejí, nejvíc zřejmě Itálie. Skoro dvě stovky italských vědců sice grant získaly, ale vypravily se za ním do ciziny, nebo tam jsou trvale. "Může za to rigidní systém podpory vědy v Itálii," vysvětluje Pavel Exner. Ve velké míře odcházejí vědci také z Německa, i když tento stát na druhé straně dovede badatele z jiných zemí přitahovat. Němci často míří právě do Švýcarska nebo do Rakouska. Celkově se Německo může pochlubit více než 600 grantů a v jejich počtu je na druhém místě za Velkou Británií. Třetí skončila Francie.

Je také zajímavé porovnat, jak si v počtu grantů vedou klíčové evropské výzkumné instituce. Na prvním místě v Evropě skončilo francouzské Národní výzkumné centrum CNRS. Počet získaných grantů přesahuje dvě stovky. Na druhé příčce je univerzita v Oxfordu a na třetí univerzita v Cambridge. Pomyslnou bramborovou medaili si odnáší německé ústavy spadající pod Společnost Maxe Placka.

obalka Ekonom 2015 13Proč Čechům unikají prestižní granty? A jak to zlepšit? Odpovědi, včetně rozhovoru čerstvým držitelem grantu, biologem Petrem Svobodou, najdete ve velkém tématu o vědeckých grantech v aktuálním Ekonomu.

Nový Ekonom si můžete objednat i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.