Liberální sen končí. Druhý pilíř, klíčovou část penzijní reformy z éry Petra Nečase a Miroslava Kalouska, zlikviduje nový středolevý kabinet do roku 2016. Naspořené peníze se zřejmě převedou do třetího pilíře, tedy penzijního připojištění. Nebo se vrátí - "vlastní" část jednotlivým střadatelům, státní díl paternalistickému eráru, tedy do průběžného penzijního systému.

"Druhý pilíř se nepovedl, je deformovaný, a čím dříve najdeme technické řešení, jak ho ukončit, tím lépe," řekl týdeníku Ekonom premiér Bohuslav Sobotka. Do druhého pilíře se přihlásilo pouhých 84 tisíc lidí, což má daleko k půlmilionu střadatelů očekávaných penzijními fondy, nebo ke dvěma milionům účastníků, s nimiž ve své rezervě počítal loňský státní rozpočet.

Sociální demokraté do programového prohlášení vlády prosadili svůj předvolební slib o likvidaci druhého pilíře. Dopátrat se ale konkrétních kroků, jak by to chtěli udělat, je téměř nemožné.

Týdeník Ekonom proto předkládá čtyři varianty, jak je možné druhý pilíř zrušit. Při analýze vycházel z rozhovorů s klíčovými politiky a experty vládní koalice.

1. Návrat do původního stavu

Druhý pilíř se zruší a peníze budou převedeny tam, kde byly původně. Tedy do prvního pilíře a k jednotlivým pojištěncům. Většina vyvedených prostředků, tedy 60 procent, se pošle zpět do průběžného důchodového systému. Zbytek lidé dostanou zpět, protože jde o peníze, které dali z vlastního. Na pojištěnce se bude pohlížet stejně jako na ty, kteří v druhém pilíři nikdy nebyli, nebudou se jim proto krátit státní penze.

Technicky jde o nejjednodušší postup.

2. Převod do třetího pilíře

Pokud lidé nebudou chtít návrat do původního právního stavu, budou si moci zvolit převod peněz z druhého pilíře do pilíře třetího, tedy důchodového připojištění. Do něj přejde celková částka pěti procent z platu - tedy včetně tří procent původně vyvedených z prvního pilíře. V roce 2013 šlo v součtu o 240 milionů korun. S tímto přechodem by ale bylo spojeno snížení státní penze v řádu desítek korun.

Otázkou je, jak by se do budoucna řešilo vyvádění tří procent z průběžného důchodového systému u těch, kteří se účastnili reformy a upsali se druhému pilíři.

3. Konzervace

Současný druhý pilíř se zakonzervuje. Další lidé se do něj ale už nebudou moci nově hlásit, současní pojištěnci budou dále spořit za loni stanovených podmínek. Ustane však vyvádění peněz z prvního pilíře - s ohledem na fakt, že právě nesouhlas s takovým oslabení státních penzí je pro ČSSD hlavním důvodem pro likvidaci druhého pilíře. "Náhradní" státní příspěvek se bude posílat ze státního rozpočtu, což bude znamenat vyšší podíl nákladů státu na penze než dnes.

4. Nulová varianta

Stát neudělá nic, nechá penzijní fondy dusit se ve vlastní šťávě, odpovědnost přenechá jiným. Koncem letošního roku by se Česká národní banka měla začít ptát, zda každý z fondů již má zákonem požadovaných 50 tisíc pojištěnců, což je považováno za podmínku tohoto důchodového spoření. Při současném trendu (v prosinci přibylo fondům jen 200 zájemců, největší z nich, Penzijní fond České pojišťovny, má necelých 30 tisíc klientů) zřejmě bude celý systém zanikat sám. Penzijním společnostem, pokud se nesloučí do jedné či maximálně do dvou, bude hrozit bankrot.

Na tuto variantu, která by pro pojištěnce i fondy mohla být spojena s nemalými ztrátami, dojde v případě, pokud se vláda nedokáže na ničem dohodnout. Nebo se jí pro nedostatek času nepodaří včas schválit potřebná legislativní opatření.

Fondy: Počkáme si na finální návrhy

Jako nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje se zdá být kombinace varianty 1. a 2. Odpovídá programovému prohlášení vlády, v němž se píše o respektování vlastnických práv účastníků druhého pilíře a souhlasit by s ním mohly i samotné penzijní společnosti. Ty jsou v hodnocení variant zatím zdrženlivé. Například šéf jejich asociace a zároveň generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk chce počkat, až vláda konkrétní návrhy předloží. "Sice se mluví o možných variantách, ale zatím není nic na papíře. Nechci dopředu vysílat ani pozitivní, ani negativní signály nebo hrozit právními kroky," konstatuje Bezděk. Zdůrazňuje přitom, že případné zrušení druhého pilíře se ale musí provést tak, aby klienty nepoškodilo.

Z rozhovorů se zástupci penzijních společností přesto vyplývá preferovaný způsob opuštění druhého pilíře. Jako nejméně bolestivá se jeví varianta číslo dvě. Tedy převedení účastníků druhého pilíře do systému doplňkového penzijního připojištění, pilíře třetího, i s celým investičním portfoliem, aniž by bylo nutné současné investice do cenných papírů okamžitě převést na hotovost.

Naopak v případě první varianty, kdy by musely penzijní společnosti vyplatit naspořené peníze "na ruku", by to u fondů orientovaných na akcie mohlo pro klienty znamenat ztráty. U investování do akcií se totiž původně počítalo s horizontem v řádu desítek let. Právě to mělo klienty ochránit: případné prodělky z let, kdy se akciovým trhům daří méně, měly v dlouhém období vyrovnat lepší roky. Pokud by ale třeba v roce 2015 burzy klesaly a fondy musely přesto akcie prodat, realizovaly by pro své klienty ztrátu.

Politici: Ať si lidé vyberou

Sama ministryně práce a sociálních věci Michaela Marksová-Tominová k budoucím krokům při rušení druhého pilíře uvedla, že cílem je dospět k řešení, které by nemělo poškodit klienty ani subjekty poskytující tyto služby. "Při úvahách o tom, jakým způsobem bude fungování druhého pilíře ukončeno, klademe velký důraz na ochranu vložených prostředků účastníků, omezení možností sporů a minimalizaci rizika případných arbitráží," řekla týdeníku Ekonom.

Opírá se při tom o názory Víta Samka, experta Českomoravské konfederace odborových svazů (a někdejšího člena obou Bezděkových komisí), který se má za ČSSD stát i významným členem nové komise pro penzijní reformu. Jedině on je zatím konkrétnější.

"Doporučuji dát lidem na výběr: buď přestoupit z druhého pilíře do třetího, nebo si své peníze vybrat na ruku. A protože nám jde o to, aby si spořili, je nutné penzijní připojištění ve třetím pilíři učinit atraktivnější," zdůraznil.

Premiér Sobotka věří, že penzijní společnosti budou při likvidaci druhého pilíře spolupracovat. "Chceme ho zrušit tak, aby to nepoškodilo klienty, kteří v něm mají peníze."

ANO 2011 i lidovci s ukončením druhého pilíře souhlasí, podepsali ostatně příslušnou pasáž koaliční dohody o přípravě detailního návrhu na jeho zrušení. Lidovci takový krok požadovali už před volbami, lidé kolem Andreje Babiše nakonec změnili názor. "Přesvědčil nás nezájem lidí. Chceme převod do třetího pilíře, a to se všemi penězi," řekl týdeníku Ekonom šéf poslanců ANO 2011 Jaroslav Faltýnek.

Členy ministerské komise k ukončení druhého pilíře a přípravě celkových změn důchodového systému by neměli být jen zástupci ministerstva práce a odborníci z řad koalice i tripartity. Podle ministryně Marksové-Tominové budou přizvání i zástupci penzijních fondů a experti České národní banky, která nad fondy dohlíží.

Podle Vladimíra Bezděka nicméně vláda asociaci zatím neoslovila: "Po jmenování vlády jsem nicméně ministru financí i ministryni práce a sociálních věcí poslal dopis, kde jsem jim sdělil, že jsme připraveni těchto diskusí se zúčastnit."

Fondy ještě loni na podzim požadovaly soukromé spoření na důchod zachovat, protože se jim přes malý zájem lidí vyplácelo. "Spočítali jsme si, že i při počtu 14 tisíc klientů ve druhém pilíři by na účty přitékalo zhruba 300 milionů ročně. Kdyby se nic nestalo a zůstalo nám těchto 14 tisíc účastníků, jsme schopni jejich peníze dlouhodobě spravovat tak, aby to dávalo smysl," řekl Ekonomu Pavel Jirák, šéf Penzijní společnosti Komerční banky.

Předpokladem by ale bylo, aby lidé mohli do penzijních fondů tohoto "uzavřeného" druhého pilíře posílat pět procent ze mzdy, jako je tomu nyní. "V případě, že by ale stát přesměroval nynější tři procenta z druhého pilíře zpět do rozpočtu a ponechal účastníkům druhého pilíře možnost spořit si pouhá dvě procenta 'z vlastního', byly by možnosti tyto peníze rozumně a výhodně investovat už omezené," dodává Pavel Jirák.

Důležité slovo bude mít ale ČNB. Ta totiž může penzijní fondy nutit ke sloučení, pokud jednotlivě nebudou mít do dvou let (tedy do letošního podzimu) alespoň zmíněných 50 tisíc klientů. Centrální banka se ale zatím nechce jasně vyjádřit a tvrdí, že by to bylo za současné situace předčasné a spekulativní.

Sami střadatelé, pokud rozhodnutí státu o likvidaci druhého pilíře poženou k soudu, budou mít podle právníků jen minimální šanci uspět. "Pokud jeho zrušení bude provedeno s respektem k obecným právním principům a platné legislativě, nezbývá než toto rozhodnutí respektovat," soudí advokát Michael Kohajda. A to tím spíše, pokud si lidé budou moci vybrat z více možností. Se zrušením druhého pilíře by proto z tohoto hlediska neměl být žádný právní problém (více viz Žaloba na stát. Ano, či ne?).

Co ale stát nabídne fondům?

Penzijní fondy se ocitly v obtížné situaci: investovaly přibližně tři miliardy korun a výsledky nejsou valné. Některé společnosti, poté co se po kritice levice i tehdejšího prezidenta Václava Klause zhroutila představa o povinném spoření, raději z projektu vycouvaly.

Například ING Penzijní společnost Jiřího Rusnoka. Zájem neměla ani Kooperativa, jejíž vídeňská centrála dopředu účast v podobném systému kdekoli v postkomunistické střední a východní Evropě zakázala.

Poradce ministryně Marksové-Tominové Vít Samek věří, že ke sporům fondů se státem nedojde. Penzijní společnosti totiž zřejmě od vlády dostanou "dárek" v podobě lepších podmínek týkajících se spoření ve třetím pilíři. Díky tomu v nich vzroste počet střadatelů a hlavně se zajistí větší přísun financí.

Jednou z možností je i to, že stát uloží firmám povinný příspěvek pro zaměstnance v náročných a zdraví poškozujících profesích. Zajímavá by pro fondy mohla být alternativní podoba státního příspěvku pro třetí pilíř odvozená od výše mzdy.

Vláda by rovněž mohla fondům přislíbit snížení limitu povinného základního jmění. Ten se vznikem druhého pilíře stoupl z 50 na 300 milionů korun. Nyní by klesl na polovinu, což by uvolnilo stovky milionů korun.

Josef Pravec
Jan Němec

Důchodové saldo

84 tisíc
Pouze tolik lidí se přihlásilo do druhého pilíře důchodové reformy.

50 tisíc
Minimálně tolik pojištěnců ve druhém pilíři by měl mít ze zákona každý z penzijních fondů. Nynější lídr, Penzijní fond České pojišťovny, má přitom pouze 30 tisíc klientů.

Jako nejpravděpodobnější scénář zrušení druhého pilíře se jeví kombinace variant 1. a 2.

"Chceme druhý pilíř zrušit tak, aby to nepoškodilo klienty, kteří v něm mají peníze."

Bohuslav Sobotka,
premiér

Související