Jedním z mála oborů, kde se nabírají noví pracovníci i během koronakrize, je logistika. Jde zejména o sklady e-shopů a prodejců potravin, které epidemiologická opatření z provozu nevyřadila. Nedostatek zaměstnanců v nich byl už před nástupem pandemie. I proto řada skladů v posledních letech zaváděla automatizaci, která má snížit závislost na manuální práci. To se nyní ještě vystupňovalo. Odborníci z branže i dodavatelé techniky potvrzují, že zájem o bezpilotní vozíky, automatické regály, software a další vybavení, jež snižuje potřebu zaměstnávat lidi, roste.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Obliba firem, které se zaměřují na automatizaci, se odráží i na poli fúzí a akvizic. Logistické start-upy nemají nouzi o financování, hlavní hráči on-line prodeje jako Amazon, Alibaba, Ocado nebo Zalando investovali do vlastní výroby skladových robotů a následují je další. Výrobci skladových technologií tak nejspíš budou jedněmi z "vítězů" koronakrize.

Výrobci skladových technologií nejspíš budou jedněmi z "vítězů" koronavirové krize.

Roboti drží odstup

Lidé nyní chybějí ve skladech proto, že se řada zahraničních pracovníků vrátila do svých zemí. Zároveň muselo mnoho českých zaměstnanců zůstat doma s dětmi a ti, kteří ve skladech zůstali, musí dodržovat hygienická opatření, která prodražují provoz.

"Firmy si dnes uvědomují, že automatizace je nejenom způsob, jak v dlouhodobém výhledu minimalizovat náklady na skladové procesy, ale že v době pandemie může automatizace firmu doslova zachránit, třeba v případě hrozícího výpadku provozu při onemocnění klíčových pracovníků. Automatizace pomáhá snížit možnost nákazy také tím, že je možné zajistit větší odstupy pracovníků," vysvětluje Patrik Gescheidt, vedoucí oddělení intralogistiky dodavatele skladového vybavení Linde Material Handling.

Výhodou automatických strojů je i to, že při práci způsobují méně chyb, mohou pracovat prakticky celý den, a to bez nároku na odpočinek nebo pauzu na oběd. Navíc s růstem počtu robotů ve skladech klesá i jejich cena a díky zkušenostem z praxe se snižuje čas potřebný k jejich nasazení.

Podle průzkumu společnosti Research and Data by se měly celosvětové tržby na tomto trhu zvýšit z 3,9 miliardy dolarů v roce 2018 na 18,6 miliardy dolarů v roce 2026. A poradenská organizace ABI odhaduje, že v tu dobu bude logistické roboty využívat 28 procent skladů po celém světě. Před dvěma lety to byla jen tři procenta.

Výrobci skladové techniky připouštějí, že se kvůli omezenému kontaktu mezi lidmi některé projekty zavádění automatizace nyní pozastavily. Znovu se ale mají rozběhnout po uvolnění restrikcí a spuštění provozu v továrnách a skladech. "Zavedení automatizace v logistice není proces na týden ani měsíc, takže reálné dopady současné situace na růst automatizace v českých skladech budou viditelné až v příštích letech," říká Daniel Göllner, vedoucí systémového oddělení výrobce skladové techniky Jungheinrich.

Infografika: Koronavirová krize urychlí nástup robotů do skladů

Otázkou ale zůstává vliv ekonomického vývoje. "Jestli se situaci podaří zvládnout, tak automatizace přijde na přetřes. Ale pokud budeme mít několik let recesi, tak to bude naopak," myslí si Petr Jirsák z katedry logistiky pražské Vysoké školy ekonomické. Hybatelem automatizace byl podle něj doposud hlavně nedostatek volných pracovníků, teď se ale nezaměstnanost nejspíš zvýší.

Ovšem pokud budou omezení trvat v některých zemích delší dobu nebo by přišla druhá vlna virového onemocnění, zahraniční pracovníci, kteří tvoří podstatnou část dělníků v českých skladech, zůstanou doma. "A na jejich místo se Čechům nebude chtít, protože to je monotónní a hůře placená práce. To je přesně oblast, kde by mohly velmi efektivně nastoupit automaty. Třeba při jednoduchém převážení palet," říká Aleš Hušek, manažer pro automatizaci výrobce skladové techniky Toyota Material Handling.

Tuto společnost kontaktovaly během posledního měsíce s dotazy na automatizaci hlavně firmy ze strojírenství nebo potravinářství. "Což jsou provozy, které jely pořád a teď už mají čas se nad těmito věcmi zamýšlet," říká Hušek s tím, že jde vesměs o podniky, které o automatizaci skladů uvažovaly už dřív, ale současná situace vše zrychlila.

Podmínkou návratu části výroby z Číny do Evropy je zavedení vysoké míry automatizace.

K nástupu robotizace ve skladech může přispět i to, že řada firem bude chtít snížit závislost na dodavatelích z Asie, takže se část výrobních a distribučních řetězců přesune zpět do Evropy. "A to lze rozumně realizovat pouze s vysokou mírou auto­matizace," myslí si Roman Žák, předseda představenstva softwarové firmy Aimtec.

Výhodou automatických strojů je i to, že při práci způsobují méně chyb, mohou pracovat prakticky celý den, a to bez nároku na odpočinek nebo pauzu na oběd.
Výhodou automatických strojů je i to, že při práci způsobují méně chyb, mohou pracovat prakticky celý den, a to bez nároku na odpočinek nebo pauzu na oběd.
Foto: Amazon

Digitální dopravci v USA

Také ve Spojených státech se zvyšuje poptávka po zavádění robotů a digitalizaci logistiky. Poohlížejí se po nich i firmy s nízkou marží, které dosud sázely hlavně na manuální práci. Například elektronický dokument pro předání zboží byl před koronakrizí v americké nákladní dopravě spíš výjimkou, zatímco nyní poptávka po něm rychle stoupá. Během pár měsíců by mohlo být až 30 procent nákladních listů v elektronické podobě, odhaduje pro server The Wall Street Journal Frank Adelman, šéf softwarové společnosti Pegasus TransTech.

Podobně jako v Evropě i ve Spojených státech během posledních dvou měsíců vzrostla spotřeba potravin nebo léků a více se začalo prodávat přes internet. V těchto oborech proto přišla vlna poptávky po logistických robotech. "Vyspělejší dodavatelé prodávají nyní více než kdy jindy maloobchodníkům a e-shopům," řekl Wall Street Journal hlavní ana­lytik společnosti Robo Global Jeremie Capron.

On-line obchody s vlastními roboty

E-shopy každý rok zažívají obrovské rozdíly mezi prodeji během roku a v předvánoční sezoně, kdy během dvou měsíců odbaví až polovinu svého ročního obratu. K tomu každý rok rostou ve dvojciferných číslech. Velkým on-line obchodníkům proto začalo být jasné, že se dřív či později dostanou do stadia, kdy bude automatizace skladů nutná. Proto řada z nich investovala do technologických firem, které už skladové roboty vymyslely. Anebo začala s vývojem ve vlastní režii.

Příkladem je i zmíněné Ocado, které vyvinulo plně automatizovaný skladovací systém. Ten vzdáleně připomíná včelí úl, kde krychlové robotické vozíky jezdí po systému přihrádek a ukládají do nich zboží nebo je vyzvedávají. Takovýto sklad nedávno Ocado otevřelo u Paříže pro velký francouzský obchodní řetězec Casino, další chystá pro druhou největší kanadskou síť Sobeys nebo dvojku mezi americkými supermarkety Kroger.

Infografika: Koronavirová krize urychlí nástup robotů do skladů

Asi nejznámějším příkladem, kdy e-shop investoval do vlastní výroby skladových robotů, je Amazon. Ten koupil v roce 2012 za 775 milionů dolarů společnost Kiva Systems a vzápětí ji přejmenoval na Amazon Robotics.

Stroje Kiva, které vypadají jako automatické sekačky na trávu, přepravují policové regály se zbožím mezi různými skladovými stanovišti, kde do nich pracovníci překládají nebo z nich vykládají zboží. Firma vznikla v roce 2003 v kalifornském Silicon Valley a za devět let své existence si její produkty koupila řada velkých společností jako Staples, Office Depot, Gap nebo Walgreens. Ty ale mají od roku 2012 smůlu. Amazon totiž žádnému ze zákazníků smlouvu na dodávky robotů neprodloužil a místo toho je začal zavádět ve svých vlastních skladech. V nich se dnes pohybuje kolem 200 tisíc automatických vozíků.

Do vývoje skladových robotů vstoupil také německý e-shop Zalando, který se od svého založení před 12 lety vypracoval na jednoho z největších on-line prodejců oblečení a obuvi v Evropě. Předloni koupil menšinový podíl v mnichovském start-upu Magazino. Ten vyrábí mobilní roboty Toru, které připomínají pojízdnou skříň. Nyní je testuje ve svých skladech.

Nedávno investovala do vývoje robotů i kanadská společnost Shopify, která vytváří software pro elektronický i kamenný prodej a v současnosti její platformu využívá asi milion firem po celém světě. Loni v červnu oznámila, že za miliardu dolarů vy­buduje síť distribučních center, z nichž bude nabízet logistické služby. Nedlouho poté koupila za 450 milionů dolarů společnost 6 River Systems, která vyvíjí takzvané kolaborativní roboty, což jsou vozíky, které doprovázejí skladníky při práci mezi regály.

E-shop Zalando koupil podíl ve start-upu Magazino. Jeho roboti Toru nyní vylepšují své schopnosti s pomocí umělé inteligence.
E-shop Zalando koupil podíl ve start-upu Magazino. Jeho roboti Toru nyní vylepšují své schopnosti s pomocí umělé inteligence.
Foto: Magazino

Největším trhem a zároveň montovnou logistických robotů je ale Čína. Kvůli rostoucím nákladům na pracovníky a potřebě zrychlit průtok zboží sklady tam investuje do automatizace řada firem včetně největších internetových prodejců Alibaba nebo JD.com. Skupina Alibaba finančně podpořila například start-upy Geek+ a Quicktron, uvedl server The Robot Report. Stovky modrých strojů od druhé z uvedených firem se už prohánějí v největším automatizovaném skladu logistické firmy Cainiao, v které Alibaba vlastní většinový podíl. Za poslední balík jejích akcií − 12 procent − dala koncem loňského roku 3,3 miliardy dolarů. Výkonný ředitel skupiny Daniel Zhang při té příležitosti zdůraznil, že logistika a její digitalizace budou klíčovým prvkem dalšího růstu firmy.

Česká stopa

Podobně jako v případě globálních e-commerce firem se pustila do vlastního vývoje skladových robotů před dvěma lety i česká logistická firma Fordist. Technologie vyčlenila do zvláštní společnosti, která nyní patří do stejné skupiny jako obchod Alza.cz.

Tomáš Kochaníček, spolumajitel firmy Fordist a bývalý jednatel RUR Robotics, z projektu odešel a rozjíždí vlastní podnik. S jedním z čínských výrobců by měl ještě letos založit společnou firmu zaměřenou na skladovou robotizaci. Partner má dodávat hlavní hardwarové části zařízení, zatímco v Česku bude vznikat především software.

Podle Kochaníčka se i větší společnosti, které chtějí nasadit mobilní roboty, poohlíží hlavně v Číně a do zakoupených strojů si pak vyvíjejí vlastní řídicí program. "Já to chci posunout ještě o něco výš. Proto chci založit joint venture s jedním z klíčových čínských výrobců. Budeme roboty vyrábět v následujících letech tady v Evropě," plánuje. Jeho firma Beta Robotics zároveň začíná nabízet i roboty čínského výrobce Quicktron a ještě letos plánuje v Praze otevřít showroom, kde bude zmíněné skladové automaty předvádět.

Po robotech se poohlížejí i firmy s nízkou marží, které dosud sázely hlavně na manuální práci.

Široký prostor pro růst i akvizice

Prodeje robotů loni celosvětově dosáhly přibližně 17 miliard dolarů, největší část si z nich ukrojily právě skladové stroje a o ně se nyní díky pandemii covidu-19 zvýší zájem, uvádí studie společnosti Research and Markets.

To by se mohlo projevit i v oblasti fúzí a akvizic. "Jako atraktivní obory vidím ty, kterým současná krize tolik neuškodila nebo naopak pomohla," uvádí Igor Mesenský, partner KPMG zodpovědný za oblast fúzí a akvizic. Vedle firem z oblasti informačních technologií a telekomunikací by se podle něj mohlo jednat i o společnosti zabývající se automatizací.

A investoři to už potvrzují. Například americký start-up Vesna Robotics, který se zabývá hlavně přestavbou stávajících skladových vozíků na automaty, získal na další rozvoj 50 milionů dolarů.

V tomto oboru je stále velký prostor pro růst. Výrobci loni prodali asi 1,4 milionu manipulačních vozíků, z nich bylo automatizovaných jen kolem 0,3 procenta, odhaduje Ash Sharma, šéf výzkumné organizace Interact Analysis. Do roku 2023 by se ale toto číslo mohlo zvýšit až na pět procent.

Celý trh zařízení pro automatizaci logistiky je ale ještě mnohem širší. Vedle vozíků se týká i robotických ramen, pohyblivých regálů nebo dopravníků a třídiček balíků. Loni se v tomto oboru protočilo 53 miliard dolarů a předpokládá se, že v roce 2023 to bude až 80 miliard dolarů, uvedl pro Wall Street Journal Jeremie Capron z Robo Global.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné Ekonomu