Už téměř deset let fungují v Česku datové schránky, které mají usnadnit komunikaci s úřady. Využívají je zatím ale hlavně jen ti, pro které jsou povinné, tedy hlavně firmy, družstva nebo advokáti. U běžných občanů, kteří si je mohou zřídit dobrovolně, se zatím příliš nechytly. Podle statistik ministerstva vnitra je využívají jen dva ze sta dospělých Čechů.

Datových schránek si dosud lidé a firmy zřídily necelý milion. Pro srovnání: klasický e-mail na Seznam.cz má přes osm milionů lidí a podniků. A to je jen jeden z poskytovatelů e-mailových schránek v Česku. Podle průzkumu agentury NMS Čechům na datových schránkách vadí hlavně složité uživatelské prostředí. Navíc často ani nevědí, kde si schránku mohou zřídit nebo k čemu všemu ji mohou využít.

Od zřízení datové schránky odrazuje také to, že úřady do nich ne vždy doručují, ač jim tuto povinnost nařizuje zákon. Před třemi lety upozornila na tento problém veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Od té doby sice stížností, které na nedodržování zákonné povinnosti dostává, ubylo, nicméně pořád přicházejí.

Problémy s doručováním potvrzuje i Asociace malých a středních podniků a nepopírá je ani ministerstvo vnitra, které má síť datových schránek na starosti. Na nedodržování zákonné povinnosti ze strany úřadů si u něj stěžují desítky lidí ročně. "Pokud ministerstvo vnitra stížnost na možné pochybení některého z úřadu obdrží, pošle stěžovateli stanovisko, ve kterém mu doporučí další postup, včetně případného právního názoru na možné pochybení úřadu," říká mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Na chybu upozorní také úřad, který dopis poštou místo datovou zprávou poslal.

Potvrzeno soudy

Povinnost doručovat prioritně do datových schránek mají podle zákona úřady už od jejich zřízení v roce 2009. Přesto toto pravidlo musely potvrdit soudy. Před dvěma lety tak například kvůli tomu Nejvyšší správní soud zrušil pokutu za dopravní přestupek udělenou zlínským krajským úřadem. V rozsudku mimo jiné konstatoval, že do datové schránky musí úřady posílat písemnosti i v případě, že si ji uživatel zřídí až v průběhu správního řízení, a nemohou se "vymlouvat" na to, že předtím jim posílal dopisy klasickou poštou anebo že existenci datové schránky prověřily na začátku řízení a tehdy ji účastník ještě neměl.

"Pokud si adresát zřídí datovou schránku, jeho povinnost kontrolovat poštu na adrese trvalého pobytu zaniká, neboť je oprávněn spoléhat, že orgány veřejné moci v souladu se zákonem budou veškeré písemnosti doručovat do datové schránky," uvedl v rozsudku soudce Nejvyššího správního soudu Jaroslav Vlašín.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Neplatí proto ani takzvaná fikce doručení, která se vztahuje na klasickou poštu a podle níž se úřední dopis bez ohledu na to, zda si jej adresát převzal nebo ne, považuje za doručený deset dní poté, co mu doručovatel vložil do dopisní schránky oznámení o uložení dopisu na poště.

Povinnost zjišťovat existenci datové schránky má i justice. "Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo ji má, má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky," konstatoval v roce 2013 senát Nejvyššího soudu pod vedením Ljubomíra Drápala, když řešil spor o vypořádání dědictví. Podle tohoto rozsudku ani nemusí adresát sdělovat identifikátor své schránky. Soud si to musí zjistit sám ze státem vedené evidence.

Úřady zapomínají posílat dopisy do datových schránek. Ministerstvu vnitra si na to ročně stěžují desítky lidí. Mnozí se kvůli tomu i soudí.

Naopak jistotě lidí, že úřední a soudní sdělení skutečně dostanou do datové schránky, pokud si ji zřídí, nenahrává chování některých zaměstnanců České pošty. Ti při zřizování datových schránek žadatele varují, že úřady ne vždy povinnost doručovat do datovek dodržují, a tvrdí, že datová schránka nezbavuje občany povinnosti přebírat si dopisy, které přijdou klasickou poštou.

Jde ale zřejmě jen o "soukromou" iniciativu některých pracovníků pošty. "Interní pokyn, který by nařizoval podávat takové informace, Česká pošta nemá," odpověděl na dotaz, co k tomu poštu vede, její mluvčí Matyáš Vitík.

Proti chybnému doručení se braňte

Podle soudních rozsudků nicméně také platí, že pokud adresát dopis poslaný klasickou poštou převezme, legitimizuje tím chybný postup úřadů. Jinými slovy, co je v takovém dopise uvedeno, platí. Pokud ale adresát dopis nepřevezme, například proto, že se na adrese, kam mu ho úřady poslaly, nezdržuje, může později namítat chybu v doručení a požadovat neúčinnost doručení dopisu.

"V žádosti by mělo být uvedeno, z jakého důvodu se adresát s písemností neseznámil v běžné lhůtě a kdy se o písemnosti dozvěděl," radí partner bpv Braun Partners David Vosol a dodává: "Vzhledem k tomu, že zde došlo k pochybení na straně odesílatele, adresát není povinen dokazovat, že se se zásilkou neseznámil."

Strach a neznalost

Je to ale i strach nebo neznalost, které lidi od využívání elektronické komunikace s úřady odrazují. "U podnikajících fyzických osob může být důvodem nepoužívání datových schránek obava, že nezaregistrují včas doručení zprávy či je úplně přehlédnou a následně se opozdí s reakcí nebo nezareagují vůbec," míní manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků Věroslav Sobotka.

Takové obavy jsou ale liché. Upozornění na příchozí zprávu je možné dostávat SMS zprávou na mobilní telefon. Od ledna navíc není třeba k jejímu přečtení vůbec zapínat počítač. Stačí využít mobilní aplikaci.

Zjednodušilo se i odesílání zpráv. "Dříve jste museli přílohy ukládat postupně, teď je možné nahrát čtyři pět dokumentů hromadně," uvádí příklad Sobotka. To podle něj práci s datovkami usnadňuje a zrychluje a více je přibližuje klasickým e-mailovým schránkám.

Kdo má datovou schránku, nepotřebuje elektronický podpis. Identitu uživatele schránky mají úřady za ověřenou. Podepisovat datové zprávy tak není třeba.

Ne všechny funkce datových schránek se ale podobají e-mailům. Počítat musí uživatelé například s tím, že v datovkách se zprávy automaticky nearchivují a po 90 dnech se smažou. Pokud si je chce uživatel za­archivovat déle, musí si je buď stáhnout do počítače, nebo si připlatit za takzvaný datový trezor. Poplatek se odvíjí od počtu uchovaných zpráv.

Za trezor s kapacitou 50 zpráv uživatel zaplatí 360 korun za rok. Pokud si chce uchovat tisíc elektronických dopisů, vyjde ho to na 5900 korun ročně.

Elektronický podpis netřeba

Mnozí lidé se také domnívají, že aby přes datovku mohli komunikovat s úřady, musí si zaplatit elektronický podpis. To ale není pravda. "Pokud někdo učiní ze své datové schránky podání vůči nějakému úřadu, platí jeho identita za ověřenou a není třeba k této zprávě přikládat jakékoliv elektronické podpisy," upozorňuje advokát bpv Braun Partners Oldřich Krkoška.

Nutnost ověřit totožnost před zřízením datové schránky je také jeden z důvodů, proč je nejde zakládat přes internet, jako třeba e-mailovou schránku, ale zájemce kvůli tomu musí dojít na Czech Point. I to chce ale ministerstvo vnitra do budoucna změnit. Zakládat datovky na dálku prostřednictvím eObčanky a Portálu občana by podle jeho plánů mělo být možné už od příštího roku. Je k tomu ale potřeba změna zákona. Tu resort nyní připravuje.

Využívání datovek je podle ministerstva výhodné pro úřad i občany. "S každou odeslanou datovou zprávou šetříme až 91 procent nákladů. Doporučený dopis totiž úřady vyjde na 52,70 koruny, datová zpráva stojí stát 4,50 koruny," upozorňuje náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních techno­logií Jaroslav Strouhal. Celkově už tak stát za téměř deset let jejich fungování ušetřil téměř 14 miliard korun. Pro občany je komunikace s úřady prostřednictvím datových zpráv zdarma.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné Ekonomu