Češi více než kdy dříve využívají opravná a dodatečná daňová přiznání, prostřednictvím kterých mohou napravit chyby ve svých daních, a vyhnout se tak pokutě od finančního úřadu. Zatímco v roce 2013 jich podali 341 tisíc, v roce 2017 to bylo přes 616 tisíc.

Přesné důvody, které daňové poplatníky vedou k dodatečnému nahlašování příjmů, neznáme. Finanční úřady jejich motivy neřeší ani nijak neevidují. Možné vysvětlení vidí Generální finanční ředitelství v tlaku soudů, které přezkoumávají postup daňové správy, na to, aby tam, kde mají finanční úřady podezření na chybu, raději vyzvaly daňového poplatníka k dobrovolnému podání dodatečného daňového přiznání, než zahajovaly dražší a administrativně náročnější daňovou kontrolu.

Tento postup soudy finančním úřadům připomínají opakovaně. Naposledy to loni v srpnu udělal Nejvyšší správní soud. V případu bruntálského zpracovatele kovů Global Tungsten & Powders potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě, podle nějž je potřeba ctít hierarchii postupů, které finančním úřadům předepisuje daňový řád. Pokud tak zahájí daňovou kontrolu, aniž by předtím vyzvaly daňového poplatníka k podání dodatečného daňového přiznání, je taková kontrola nezákonná.

Dodatečné daňové přiznání poplatníkům také umožňuje ušetřit na pokutách. Musí sice finančnímu úřadu zaplatit úrok z prodlení, který aktuálně činí 15,75 procenta ročně, ale vyhnou se penále. To může vyšplhat až na 20 procent částky, kterou správce daně při kontrole daňovému poplatníkovi doměřil.

Zahraniční příjmy nově jen s razítkem

Podle daňových poradců pak mohla k výraznému nárůstu dodatečných a opravných daňových přiznání přispět i změna přístupu finančních úřadů k příjmům ze zahraničí. "Dříve bývalo běžné, že poplatník v daňovém přiznání uvedl zahraniční daň nebo příjem a potvrzení o těchto údajích zasílal na finanční úřad dodatečně, jakmile je měl k dispozici," popisuje senior manažerka v oddělení daní poradenské společnosti Deloitte Lucie Rytířová. V posledních letech je ale úředníci žádají už při podání daňového přiznání. Jenže v tu chvíli v mnoha případech poplatníci potvrzení z ciziny ještě nemají. "Maximální lhůta pro podání daňového přiznání v Česku je 10 měsíců po skončení roku, tedy pro zdaňovací období kalendářního roku 2017 uplynula 1. listopadu 2018. Přitom třeba konečnou výši německé daně za rok 2017 zná poplatník běžně až začátkem roku 2019," vysvětluje Rytířová.

Lidé i firmy proto teď podávají řádné daňové přiznání bez zahraničních příjmů, a teprve až na ně získají oficiální potvrzení, podají dodatečný formulář, v němž je doplní.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Jiří Žežulka, manažer v daňovém oddělení společnosti Apogeo a bývalý šéf Generálního finančního ředitelství, pak vyšší zájem o opravu chyb připisuje zostřené kontrolní činnosti finanční úřadů.

Omluvenka z trestního stíhání

Je také možné, že daňoví poplatníci používají opravná a dodatečná daňová přiznání, aby se vyhnuli trestnímu stíhání. Zaplacením úroků a penále za chyby v daních, na něž upozorní daňová kontrola, totiž trable s úřady skončit nemusí. Pokud poplatník odvedl na daních o více než 50 tisíc korun méně, než měl, může mu hrozit ještě trestní stíhání.

Při podezření na chybu v daních musí berní úředníci poplatníka nejprve vyzvat k podání dodatečného přiznání. Teprve pak ho mohou zkontrolovat.

Trestně odpovědný za chyby může být od roku 2012 i celý podnik. Počty stíhaných firem v důsledku toho začaly výrazněji růst od roku 2013, tedy od stejného data, kdy začalo výrazněji přibývat opravných a dodatečných daňových přiznání. Jen v roce 2017 obžalovali státní zástupci celkem 212 podniků. U více než poloviny z nich to bylo právě kvůli neodvedení nebo krácení daní.

Právě podání dodatečného daňového přiznání a zaplacení dlužné daně jsou cestou, jak projevit takzvanou účinnou lítost. Ta je zákonnou omluvenkou, jak může daňový poplatník napravit své předchozí nelegální chování, a vyhnut se tak trestu.

V Česku se žádné ucelené statistiky toho, jak lidé a podniky účinnou lítost využívají, nevedou. Zkušenosti z německy mluvících zemí nicméně ukazují, že pouhé oznámení v médiích ohlašující, že se finanční úřady dostaly například k bankovním datům, která dříve neměly, může vést k razantnímu nárůstu projevů účinné lítosti.

Tak například ve Švýcarsku došlo k takovému "skoku" krátce předtím, než se země zapojila do mezinárodní výměny informací o bankovních účtech. Jen finančním úřadům v kantonu Genf se přihlásilo v roce 2017 téměř 11 tisíc daňových "hříšníků", zatímco o rok dříve řešily necelé tři tisíce případů "litujících" poplatníků. Rekordní nárůst ve stejné době hlásily finanční úřady i v dalších částech alpské země.

Podobné výkyvy v počtu účinných lítostí v minulých letech hlásilo také rakouské ministerstvo financí. Zatímco v roce 2009 jich tamní úřady přijaly jen kolem tisícovky, v roce 2014 jich už bylo 14 tisíc.

První nárůst odstartovala v roce 2010 informace o tom, že Německo nakoupilo cédéčka s informacemi o majitelích bankovních účtů ve Švýcarsku, což mezi Rakušany vyvolalo obavy, že by v rámci výměny dat mohly získat informace i rakouské finanční úřady. Ještě větší paniku pak vyvolaly dohody, podle nichž musí banky úřadům hlásit převody peněz z Rakouska na účty ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, které by mohly být nezdaněné. V důsledku toho došlo mezi lety 2012 a 2014 k nárůstu počtu účinných lítostí z necelých sedmi tisíc na dvojnásobek.Také v Česku podle advokátních kanceláří, které klien­tům pomáhají zabránit nebezpečným následkům chyb z minula, patří k hlavním důvodům využití této "omluvenky" snaha o návrat do legality po předchozím zatajení zahraničních příjmů. "Riziko odhalení v této oblasti se v posledních letech výrazně zvýšilo, a to zejména díky mezinárodní automatické výměně informací v daňové oblasti," popisuje specialista na daňové právo kanceláře Rödl & Partner Jakub Šotník a dodává: "Nejčastěji se ale účinná lítost v praxi vyskytuje v souvislosti s krácením daně, které bylo zapříčiněno uplatněním fiktivních či nadhodnocených faktur."

K opravám přispívají obavy z odhalení. Naznačují to data z ciziny. Například Rakušané se k chybám přiznávají čtrnáctkrát více než dřív.

V Česku ale nejspíš nepůjde o tak vysoká čísla jako v Rakousku nebo ve Švýcarsku. Advokátní kanceláře specializující se na daňové právo hovoří o jednotkách případů za rok. "V celé České republice to budou maximálně nižší stovky případů ročně," odhaduje partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač Ondřej Trubač.

Češi si totiž zatím s účinnou lítostí příliš nevědí rady. Na rozdíl od Rakouska, kde se jí věnuje celý speciální zákon, ji v Česku řeší jen několik málo paragrafů v trestním zákoníku. Neexistuje žádný závazný formulář, prostřednictvím kterého by ji daňoví poplatníci uplatnili. Ne vždy je tak projevená účinná lítost opravdu "účinná".

Jak litovat správně

Základní podmínkou pro zdárné uplatnění účinné lítosti v případě krácení daně je v českých podmínkách dobrovolnost tohoto kroku. "Pokud pachatel ví, že mu hrozí trestní stíhání, nebo dokonce již trestně stíhán je, nemůže být doplacení daně považováno za dobrovolné," upozorňuje Trubač.

Prakticky se pak při jejím uplatnění postupuje tak, že daňový poplatník podá dodatečné daňové přiznání a pošle dlužnou daň na finanční úřad. Už méně jasné je ale to, zda má spolu s ní zaplatit i úrok z prodlení. Trestní zákoník to nevyžaduje. Finanční úřady jej ale podle daňového řádu vymáhat musí. Daňový "hříšník" navíc musí napravit všechny škodlivé následky, které svým předchozím chováním způsobil. "Nepostačí tedy, pokud například podá dodatečné daňové tvrzení, ve kterém daň deklaruje, avšak uhradí pouze část zkrácené daně třeba kvůli nedostatku finančních prostředků," uzavírá Šotník z Rödl & Partner.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+