Je zastáncem teorie, že za zajímavými cestovatelskými prožitky není nutné vyrazit do dalekých a exotických destinací. Mnohem důležitější je navštívené místo poznat očima a zkušenostmi místních obyvatel. "Nevěřím bedekrům, radám na internetu, ale místním, jejich doporučení je nejlepší. Chodit sám a zkoušet je fajn, i když někdy trnité, ale základem cestování je poznat, co mají místní rádi, co oni doporučují vidět, sníst a podobně," míní podnikatel Martin Šimek.

Už v jedenácti letech toužil stát se průvodcem. A důvod? "Byla to tehdy jediná cesta, jak se dostat ven." Takže opravdu začínal v roce 2001 jako zaměstnanec cestovní kanceláře, posléze prodával zájezdy jiných cestovek a o své poznatky se dělil na webu Rady na cestu, až nakonec založil stejnojmennou poznávací cestovní kancelář. "Poznal jsem, že lidé nechtějí být ovce hnané průvodcem, ale cestování si chtějí užít v menších skupinách a odnést si autentičtější prožitky."

Šimek nikdy na svých cestách neopomene řádně poznat místní gastronomii. Fandí smyslovým prožitkům a jídlo je skvělým příkladem. Dobře zná hlavně gastronomii řeckou, španělskou a egyptskou, čímž naznačuje i oblíbené lokality. Ale má-li jmenovat top cestu, zůstává v tuzemsku. "Rád cestuji se starším synem, kterému je 5,5 roku. Ukazuji mu pěkná místa, která jsem viděl já v dětství, nebo i ta, co jsem ještě nestihl."

Las Palmas: Nelze tam lenošit na pláži ani žádat all inclusive

jarvis_5ab25c4d498ed5ea33922e6f.jpeg
Foto: archiv Martina Šimka

Strategické a koncepční věci neřeší Martin Šimek v kanceláři v Ostravě, ale na Kanárských ostrovech, přesněji v Las Palmas. Každoročně zjara a na podzim si tam pronajímá apartmán a celkem skoro čtyři měsíce pracuje. "Jde mi to lépe, když jsem odtržený od provozu. Jezdím tam přemýšlet, vytřídit myšlenky a připravovat nové věci," přiznává, že se tam také jezdí nabíjet energií. Kolegové v cestovce se prý "děsí", s jakými nápady a vizemi se vrátí.

Las Palmas se podle jeho zkuše­ností liší od známějších středisek Kanárských ostrovů, která vyhledávají hlavně němečtí turisté. Nejsou tam ani velké hotelové komplexy, ani služby all inclusive. "Sjíždějí se tam takzvaní digitální nomádi z celého světa. Většinou potřebují jen notebook a připojení na internet. Já podobně jako oni sedávám v kavárně a pracuji. Hodně nápadů také dostávám při chůzi."

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

V Las Palmas Šimek miluje kosmo­politní a aktivní život. Tamní prostředí návštěvníci využívají k aktivnímu sportování nebo vzdělávání, on sám rád surfuje. "V té atmosféře by ani nešlo jen ležet na pláži, když všichni kolem běhají, provozují jógu, vzdělávají se, čtou. Po promenádě tam víc lidí běží, než jde."

Řecko: Zapadlé vesničky jsou to pravé

jarvis_5ab25c4d498ed5ea33922e73.jpeg
Foto: archiv Martina Šimka

Je chyba, když při cestách do Řecka lidé zůstávají jen u moře. Martin Šimek doporučuje výpravy do vnitrozemí. Jednou se na ostrově Lefkada vypravil do hor džípem z půjčovny a až pozdě zjistil, že ukazatel pohonných hmot je rozbitý. Benzin naštěstí došel v okamžiku, kdy se vracel a před ním byly jen serpentiny dolů. Mimochodem před každou zákrutou se obával, zda nezačne silnička stoupat a on nebude muset auto tlačit.

"Džíp se zastavil jako kouzlem před takovým typickým řeckým domkem, kde by člověk nic nečekal, natož pohoštění. Nejednou se jako v pohádce objevila pod nápisem káva babička," vzpomíná Šimek, že i ona byla užaslá z toho, kde se tam vzal. Ale nabídla mu pravou řeckou kávu. "Chutnala skvěle a kdykoliv tam jsem, zajedu k té paní na kávu," naznačuje, v čem je kouzlo cestování. "V síle okamžiku, kterou prožijete a kterou nelze naplánovat. Jedinečná atmosféra a autenticita, to je to pravé."

Řecké vnitrozemí a řecká kuchyně jsou podle Šimka spojené nádoby. Ve vesnických restauracích si s oblibou dává musaku. "V letoviscích pochází z mrazáků, ale ve vnitrozemí ji každá kuchařka připravuje trochu jinak a hlavně pro sebe a rodinu. Když přijdou hosté, nabídne i jim."

Egypt: Podél Nilu se zastavil čas před stovkami let

jarvis_5ab25c4d498ed5ea33922e77.jpeg
Foto: archiv Martina Šimka

Jako malý kluk býval Martin Šimek s rodiči na cestách v horách, takže dlouho věřil, že bez hor by nemohl být. Posléze ale zjistil, že mnohem víc ho uchvacuje proměnlivost moře. A v Egyptě vzplanul láskou k povodí Nilu. Pobýval tam několik let a plánuje návrat, aby tato místa ukázal dětem.

"Tváří v tvář egyptské historii jsem cítil, že mě doslova uhranula. Plavba po Nilu, zastávky u chrámů, to je směsice zážitků, které se hned tak někde neprožijí," míní. Jako na všech cestách i v Egyptě na sebe nechává působit genia loci, představuje si, jak tudy šly dějiny, na vlastní oči rád pozoruje, jak žijí místní obyvatelé. "Zvlášť podél Nilu je možné vidět až primitivní život na břehu, jako kdyby se tam čas zastavil před mnoha sty roky." Naopak jiná je Káhira, která mu učarovala svojí energií desetimilionové metropole. "Je sice špinavá, ale lidé jsou tam skvělí, nevzdali se. Vtiskli městu sílu a dynamiku."

A mezi vzpomínkami na setkání s Egypťany nezapadl místní tradiční obřad − kouření vodní dýmky. "V dýmce nebyla nějaká navoněná hmota pro turisty, ale opravdu silný tabák. Nikdy jsem nekouřil, ale svedla mě ta atmosféra. Bylo by divné dát si při takovém setkání Coca-Colu."

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+