Půjčit si na ulici peníze od naprosto cizího člověka nebo je naopak půjčit jemu, je představa více než absurdní. Přesto to ale právě takhle dělá zhruba 150 tisíc lidí ve Velké Británii. V USA se přidalo dalších 600 tisíc a další se připojují i v Německu a Holandsku. Potkávají se na internetových tržištích, na kterých se střetává nabídka peněz a poptávka po nich.

Fenomén Zopa

Průkopníkem takzvaného "social lending", volně přeloženo, přátelského půjčování, je britský server Zopa, který byl založen v roce 2005. "Náš způsob je mnohem efektivnější, než tradiční bankovnictví. Banky potřebují tisíce zaměstnanců a stovky poboček. Proto mají také vyšší marže. My však nejsme banka, jsme spíše něco jako směnárna," tvrdí o sobě Zopa.

Firma, kterou vybudoval spoluzakladatel největší internetové banky na světě Egg Richard Duvall, však malou bankovní licenci má. Kromě ní a internetové platformy ještě odborníky na posouzení rizika a programátory.

Britové, kteří dostanou od oddělení rizika Zopy rating A, si mohou vzít spotřebitelský úvěr až do výše 25 tisíc liber již za 6,2 procenta ročně. Ti, kteří již nějaké úvěry či kreditní karty splácejí, se musejí spokojit se sazbami okolo deseti procent. U nich se ale jejich úrokové sazby liší od těch, které nabízejí banky, jen o pár desetinek procentního bodu. Vydělají i lidé s přebytkem hotovosti. Jim plynou úroky z půjčených částek.

Jediným příjmem Zopy je poplatek ve výši půl procenta, který musí zaplatit dlužník i věřitel. Zopa používá také unikátní systém ošetření rizika. Půjčka se rozprostře mezi desítky i stovky věřitelů - každý dluží "svému" věřiteli jen deset liber. Od nich zase systém Zopa dlužné částky vybere a pak je předává zpět tomu, kdo peníze půjčil.

To, že systém funguje, dokládá i malý počet nesplácených úvěrů. Firma uvádí, že z celkového objemu půjček od jejího vzniku až do dneška, bylo nespláceno jen 0,2 procenta.

V Česku zatím ne

Podobné tržiště by však v Česku jen tak jednoduše vzniknout nemohlo.

"Firma fungující na tomto principu by musela zažádat o bankovní licenci. Půjčovat peníze v Česku mohou v Česku i firmy bez licence, podle názoru našich právníků však zde dochází i k přijímání vkladů. To bez licence není možné," uvedla mluvčí České národní banky Pavlína Bolfová. Česká internetová komunita tedy ještě musí počkat, na bankovní licenci žadatel potřebuje například kapitál ve výši půl miliardy korun.

Zopa je jakési internetové tržiště, něco jako třeba eBay. Ta se zaměřuje na zboží a Zopa na finanční služby. Svým členům umožňuje půjčovat si a půjčovat peníze s určitým úrokem.

Přes Zopu si lze vypůjčit sumu až do výše 25 tisíc liber, minimální půjčka jako investice činí deset liber. Půjčuje se na jeden rok až pět let.

Své služby zatím Zopa poskytuje jen v Británii a pouze britským občanům. Plánuje však otevřít svou pobočku v USA. Tam ostatně již něco podobného jako Zopa existuje, na podobném principu zde funguje služba Prosper. Podobné klony Zopy existují i v Německu, kde funguje server Smava, a v Nizozemsku zase Boober.

Jak to funguje?

Kromě rozdělování rizika převzala Zopa od kamenných bank i další bezpečnostní opatření. Má samozřejmě i své "vymahače dluhů". Firmě navíc "kryjí záda" zavedené finanční fondy jako Bessmer Venture Partners, Benchmark Capital (stojí i za společností eBay), Wellington Partners a jména jako Tim Draper nebo rodina Rowlandů, kteří jsou známými investory do internetu.

Podobně jako to dělají klasické banky si Zopa pomocí svého IT systému prověřuje kredibilitu toho, kdo si chce půjčit, a udělí mu rating. Podle toho se stanovuje výše úroku. Proto, že mezi oběma partnery, tím, kdo si vypůjčuje, a tím, kdo půjčuje, není klasická banka s vysokými náklady, dostanou obě strany trochu lepší úrok.

V ideálním případě se podle deníku The Independent může zisk z investice u věřitele pohybovat někdy až okolo 14 procent. Naopak půjčovatel se může podle své kredibility dostat na úrok už od zhruba šesti procent. Taková je teorie, ve skutečnosti se úroky pro věřitele a dlužníky pohybují poměrně blízko sazeb nabízených klasickými bankami.

"Sazby, které Zopa nabízí, se denně mění podle nabídky a poptávky. Na začátku června například Zopa nabízela půjčku 5000 liber na tři roky za 6,6 procenta zájemcům s nejvyšším ratingem. A to se příliš neliší od půjčky od Masterloan za 6,1 procenta nebo od Barclaycard za 6,3 procenta," tvrdí analytik společnosti Moneyfacts Andrew Hagger. Podobně se podle něj příliš neliší úrok, který mohou získat ti, co si půjčují.

Ale Zopa není zdaleka jen o tom, že si někdo půjčí na nižší úrok než u banky. Své příznivce si tato služba našla zejména mezi lidmi, kteří nechtějí být závislí na velkých institucích nebo firmách. A "dávat" jim své peníze. U takovýchto lidí se již jedná skoro o životní styl.

Otec zakladatel

Společnost Zopa byla založena v roce 2005. Za jejího "otce zakladatele" je považován Richard Duvall, který také firmu zpočátku vedl. V loňském roce však zemřel ve věku 44 let na rakovinu. Právě Duvall měl s internetovým bankovnictvím zkušenosti. Již předtím totiž spoluzakládal v roce 1998 první britskou internetovou banku Egg, která je dnes součástí Citibank. Duvall v jednom ze svých rozhovorů přiznal, že ho práce v kolosu, jakým se stala banka Egg, přestala bavit a rozhodl se pro změnu.

Nejprve si se dvěma kolegy z Egg, ředitelem pro strategii Jamesem Alexanderem a manažerem Davem Nicholsonem, založili agenturu pro výzkum trhu a zkoumali spotřebitelské trendy, které se dají očekávat v nejbližších letech. I na internetu. A právě je napadla myšlenka vytvořit internetovou banku, která vlastně není bankou, a není proto k jejímu založení třeba velký kapitál do začátku.

Související
Newsletter

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každý pátek v podvečer najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru