Praha jásá a v Londýně a Basileji vyvěšují černé fangle. Smutek zavládl i v Nizozemsku, Irsku a Finsku. Proč? Celosvětový logistický gigant DHL oznámil pražskou patnáctimiliardovou investici a propouštění zaměstnanců ve Velké Británii a Švýcarsku. Do stavebního pozemku v Praze-Chodově se zakously bagry a DHL začalo s náborem a školením stovek vysoce kvalifikovaných odborníků na poli informačních technologií. Je to třetí největší zahraniční investice v dějinách ČR. Co má společného s budoucností České pošty? Ekonom zjistil, že možná mnohé. Vlastník DHL, kterým je Deutsche Post World Net, si připravuje předpolí pro razantní vstup do střední Evropy.

Datové centrum DHL v Praze, to bude kolos se šestkrát větší kapacitou, než jaká je zrovna potřeba. Staví se pro potřeby zítřka. DHL už dnes představuje polovinu obratu Deutsche Post a německá pošta chce podle všeho všechny obchody ve střední Evropě realizovat právě přes toto středisko.

"V novém datovém centru budeme podporovat všechny aktivity svého vlastníka," říká Ekonomu o mateřské Deutsche Post viceprezident DHL pro oblast informatiky Stephen McGuckin.

Až dosud byla dělba práce trochu jiná. Deutsche Post svěřovala řadu činností jiné dceřiné společnosti, Deutsche Telekom. Smlouvy, které to upravují, však vyprší na konci roku 2005.

"Myslím, že pak budeme schopni v Praze nabídnout Deutsche Post lepší podmínky. Stávající aranžmá se může přehodnotit," prohlašuje McGuckin. "A navíc, pokud by Deutsche Post získala podíly v poštách střední Evropy, tak by jistě všechny operace umístila do Prahy."

Také Ina Quilling, tisková mluvčí Deutsche Post, potvrzuje, že společnost je připravena vstoupit do soutěže na jiných trzích: "Máme jasný záměr. Střednědobě chceme být úspěšní a aktivní na všech národních evropských poštovních trzích a využít možností, které nám dává progresivní deregulace." Konkrétní kroky ukáže až život. "Budeme postupovat třemi cestami: spojíme se s nynějšími národními poštami, nastoupíme na trh sami nebo si koupíme akcie národních poštovních společností," říká.

Poštovní služby dnes tvoří jen menší část obratu Deutsche Post World Net (28 %), přestože se jim nadále věnuje drtivá většina zaměstnanců (140 tisíc lidí). Největší objem tvoří expresní balíková služba (37 %) a logistika (13 %), tedy aktivity DHL, kterým se věnuje 95 tisíc lidí. Další obor (22 % obratu) představují finanční operace například Postbanky (35 tisíc lidí), kterou možná čeká větší samostatnost (viz článek Deutsche Post čeká na šanci).

"Poštovní divize zůstává jádrem obchodu, protože loni zabezpečila 60 procent zisku, zatímco expres a logistika, které mají vyšší prodeje, přispěly pouze 17 procenty," říká Ralf Wojtek, předseda Asociace mezinárodních poštovních služeb, reportéru amerického týdeníku Business Week. Wojtkovi však vadí - a dává to hlasitě najevo - že pošta financuje svou světovou expanzi ze státních dotací a ze zisku plynoucího z domácího monopolu.

Psi štěkají, německá pošta je občas přinucena vrátit část podpor, ale expanze jde dál. Klaus Zumwinkel, šéf Deutsche Post World Net, odhaduje, že letošní zisk by mohl dosáhnout 1,5 miliardy eur a byl by pak dvakrát větší než loni. Analytici jsou ještě optimističtější a nevylučují, že půjde o dvě miliardy nebo víc. Peníze na expanzi rozhodně nevyschnou.

V hledáčku Deutsche Post je sice trh v USA, ale za tři roky budou nejspíš k mání i středoevropské pošty. Všude se mluví o transformaci na akciové společnosti a o privatizaci. Zatím je na to ještě dost času, ale předpolí na pražském Chodově se už staví. Evropské datové centrum, které tu vzniká, bude stát 15 miliard korun.

Roční rozpočet, kterým DHL zabezpečuje chod svých datových center v USA, Malajsii a nyní i v Praze, dosahuje 1,2 miliardy eur. Osm procent této částky jde do nákupu nejmodernějších technologií.

"Německá pošta profituje ze státních dotací, které směřují například na výstavbu řídicích uzlů, a z vyšších marží, zatímco Česká pošta se vždy samofinancovala," komentuje to ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Česká pošta má kolísavé tržby kolem 14 miliard korun, ze kterých periodicky ukrojí další omezení státního monopolu. Zisk také není stabilní. Vždy po zdražení služeb vyšplhá na 800 milionů korun a pak sesychá k 500 milionům. S tím musí vystačit. Němci jsou na tom lépe.

"Deutsche Post dostala od státu dotaci na výstavbu 69 třídicích center," posteskl si Jaroslav Jurek, ředitel odboru podnikové strategie České pošty. "My to děláme jako vlaštovky - když na to máme, tak postavíme třídicí centrum. Potřebujeme jich ještě pět."

Česká pošta směřuje k privatizaci. Pryč jsou idylické doby, kdy pohádkový Čapkův pošťák do úmoru hledal adresáta jen proto, že dopis napsal někdo s vřelým srdcem, což zkušený poštmistr poznal podle toho, že dopis hřál. Něco z Čapkovy idylky však přece jen zůstalo, protože většina ze 3400 pošt jsou malé úřady (na 45 procentech pošt pracuje do pěti lidí) a čtvrtina úřadů je zcela mrňavá, se dvěma zaměstnanci.

"Dvě třetiny pošt si dnes na svůj provoz nevydělají," varuje Jaroslav Jurek.

Dnešní podoba České pošty jako státního podniku neumožňuje kapitálové propojování s jinými subjekty. Proto se veškeré vedlejší aktivity odehrávají například formou obstaravatelských smluv. Odstranit tuto zkostnatělou a neprůhlednou formu řízení pošty, to byla prvotní úvaha, která vedla vládu k přípravě transformace.

"Doručují mi zásilky zásadně, když nejsem doma. Když si pro ně musím dojít, tak stojím frontu, takže si připadám jako v reálném socialismu," říká Jiří Schwarz, prezident Liberálního institutu a děkan Národohospodářské fakulty VŠE. I přes tuto kritiku se však domnívá, že akcie České pošty mohou mít v budoucnu šanci na burze díky svému vymezenému trhu.

Kritikem České pošty je i Otakar Hölzl, expert přes spoje a telekomunikace na pražské ČVUT, který říká: "Pošta nezná potřeby zákazníků a ti se jí musí přizpůsobovat. Buď si pošli dopis, nebo jdi jinam. Navíc není schopna zavést žádné nové služby. Spíš jich ubývá, než aby přibyly. Dřív balíky balili, pečetili a někdy pošta přejímala i některé funkce státu. Platila zásada, že kam dojde pošťák, tam dojde moc státu. To dnes neplatí. Zkuste třeba přijít s tím, aby vám naskenovali text a někam jej doručili."

Transformace České pošty na akciovou společnost se výrazně zpomalila. Vždyť o ní měl rozhodnout již Zemanův kabinet. Přesto ministr informatiky Vladimír Mlynář říká: "V souladu s programem vlády se tato transformace připravuje. Česká pošta musí být přichystána na budoucí možnou privatizaci."

Podle slov Eduarda Prandstettera, ředitele odboru poštovních služeb Ministerstva informatiky, Česká pošta by se měla postupem doby transformovat na běžnou akciovou společnost. "Obdobná transformace někdejší státní pošty do podoby akciové společnosti proběhla i v členských zemích EU," říká Prandstetter.

K případné cestě akcií České pošty na burzu však povede ještě dlouhá cesta a není reálná před rokem 2006. Zatím není ani jasné, jak stanovit tržní ocenění, které je nezbytné pro transformaci na akciovou společnost. Deutsche Post transformovali na akciovou společnost dva roky a dalších pět let trvalo, než uvedla první akcie na burzu.

Jan Sýkora, ředitel pražské Wood & Company, tvrdí, že o případné akcie České pošty bude obrovský zájem. "Na našem trhu jsou nejaktivnější zahraniční institucionální investoři, kteří požadují, aby firma, do které investují, měla tržní kapitalizaci alespoň 70 milionů dolarů. Tuto podmínku by právě tento titul splňoval," říká Sýkora.

Monopol České pošty (zákon užívá pojem "výhrada") se stále zmenšuje. Zatím byla "výhrada" pro zásilky do 350 gramů, které pošta směla doručovat za méně než 29 korun. Po Novém roce však budou chráněny jen zásilky do 100 gramů a do 19 korun porta, po zbytku může sáhnout konkurence. Pošta odhaduje, že tento administrativní krok se může dotknout zhruba pětiny všech listovních zásilek.

"Znamená to, že když bude něco dražší než 19 korun, tak se již nikdo neptá, kolik to váží, a když bude dopis těžší než 100 gramů, tak již nikdo nebude zkoumat, kolik stojí," vysvětluje Jaroslav Jurek.

Garantovaná cena je daní za univerzalitu. "Držitel licence musí zajistit služby v odpovídající kvalitě na celém území státu. S tím ovšem souvisí určitá ztrátovost. Aby se tyto ztráty vyrovnaly, stát uděluje držiteli licence monopol na přepravu písemných zpráv," vysvětluje Eduard Prandstetter.

Experti odhadují, že doručení dopisu po Praze by mohlo stát třetinu dnešní ceny. Potvrzuje to podnikatel z Krnova, který se před několika lety pokusil doručovat listovní zásilky za korunu. Pokud se pohyboval pouze po území města, vydělával. Jenže spojení potřebuje i venkov a taky odloučená místa. Kdybychom všude přešli na nákladové ceny, venkov by se nedoplatil.

"Stát musí občanům zajistit univerzální a dostupnou službu. Toho se nemůže zbavit. Z tohoto pohledu nejde o to, jestli si pošta vydělá nebo ne. Jde o politické zadání. Pokud v budoucnu Evropská unie usoudí, že členské státy nemusí tuto univerzálnost a dostupnost zabezpečovat, dovedu si představit, že Česká pošta bude mít po roce 2010 pouhých 400 lidí a šest obslužných míst," tvrdí Jaroslav Junek.

Pošta jako státní podnik sice nemusí vytvářet zisk, ale také nesmí natahovat dlaň a žádat od státu dotace. Od svého vzniku se bez nich obešla. Veškerý zisk pošty je reinvestován. Za 11 let, po které Česká pošta existuje, odvedla do státního rozpočtu téměř 30 miliard korun.

Šedesát procent obratu České pošty dnes produkují činnosti, které leží mimo doručování dopisů a balíků. Aby pošta uživila 40 tisíc zaměstnanců (loni představovala měsíční produktivita na zaměstnance necelých 30 tisíc korun), musí poskytovat stále nové služby.

Proto pošta shání práci, kde se dá. Jde například o Poštovní spořitelnu, vkladní knížky, postžiro, postkonto pro podnikatele, poštovní termínované vklady a vkladní listy. Na poštách prodávají ceniny, dálniční známky, telefonní karty a je zde soustředěna ve stále větší míře i obstaravatelská činnost (penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření, losy, služby pro společnost Sazka, půjčky Home Creditu a podobně).

"Poštovní spořitelna je významným zdrojem příjmů České pošty. Tento projekt nám mohou v zahraničí jen závidět. Potenciál pro Českou poštu existuje i v dalších oblastech. Zavádějí se nové služby, například registrovaná pošta (nejde o doručení do vlastních rukou, ale pošta pouze garantuje doručení do schránky - pozn. red.). S Českou poštou rovněž počítá naše ministerstvo pro e-government, dálkový přístup občanů k úředním agendám. Pobočky pošty tak budou sloužit jako kontaktní místa elektronické veřejné správy," říká ministr Vladimír Mlynář.

"Těch možností, kde se může uplatnit rozsáhlá poštovní síť, je mnoho. Například ve Švédsku doručují pošťáci i léky. Vyzvednou si recept a donesou lék pacientovi. V Japonsku se pošta zaměřila na doručování MMS pohlednic. Turista si něco vyfotí na mobilním telefonu, pošle to na poštu a ta to již doručí jako klasický pohled," říká Otakar Hölzl z ČVUT.

Byly i nápady udělat z nevýdělečných pošt prodejny smíšeného zboží.

"Spočítali jsme si, že tudy cesta nevede. Ale zásilkový obchod, ten by se již na menších poštách vyplatil. Jde vlastně o další formy obstaravatelských služeb. Stačí, když na poště budou katalogy zásilkového prodeje a lidé si přes nás budou moci zboží objednávat. Není nutné mít na skladě prací prášek, ale jde o to, že my jej dovedeme dopravit až k zákazníkovi na základě jeho objednávky. Stejně tak by na poštách mohly být katalogy cestovních kanceláří a podobně," vypočítává možnosti ředitel podnikové strategie České pošty.

Balík drátem neproteče. Pošta sází na to, že lidé se možná odnaučí psát a veškerá komunikace půjde přes počítače a internet, ale pošty přesto budou vždycky potřeba přinejmenším na doručování balíků. Do tohoto segmentu trhu však razantně nastoupila konkurence. Prozatím ovládla zásilky putující mezi firmami, ale stále častěji jde také o balíky směřující od firem k občanům. Pošta má dosud dominantní postavení v menších zásilkách a těch, které putují mezi občany. I to se však může rychle změnit.

Expresní zasilatelské služby pro celé území státu zabezpečuje několik desítek mezinárodních a domácích firem a necelá desítka z nich nabízí i možnost zaslání dokumentů nebo zboží. Většina z nich nabízí i další služby, s rychlejším doručením, které jsou bližší kurýrním službám, nebo o něco levnější služby s takovou dobou doručení, kterou již nelze považovat za expresní.

Dvacetikilogramový balík Brna do Karlových Varů doručí DHL expresně za 170 korun a víc, zatímco služba České pošty Obchodní balík stojí 129 korun. Pokud by chtěl zákazník poslat takový balík z Brna do Bruselu, zaplatil by u České pošty 2825 korun, kdežto u DHL by tato cena začínala podle Lucie Jandové, marketingové ředitelky společnosti, už na 2000 korunách. Maximálně by však mohla dosáhnout až 8030 korun, pokud sáhneme po všech doplňkových službách včetně pojištění.

Odborníci sázejí na hybridní poštu, kombinaci e-mailu a papíru. Buď zákazník zašle poště mail a ona doručí klasický dopis, nebo obdrží dopis a doručí jej jako mail. Bude záležet na vybavenosti výpočetní technikou u adresáta či příjemce a na jeho počítačové gramotnosti. Rychlejšímu rozšíření doposud brání technické překážky i na straně pošty.

Hybridní pošta by nepotřebovala tak rozsáhlou síť poštovních úřadů. Pokud se na střední Evropu podíváme jako na celek, kde bude mít jednou rozhodující slovo třeba Deutsche Post nebo jiný silný hráč, jsou možné i jiné varianty. Předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek si dovede představit situaci, kdy bude například ekonomicky výhodnější doručit zásilku z Německa či Rakouska do českého příhraničí. To by přineslo zásadní změnu.

Katalogy a firemní prezentace však často zahltí e-mailovou schránku a neprojdou k adresátovi. Zřejmě to chce komplexnější řešení.

"Potřebujete doručit firemní prezentaci během několika hodin třeba do Číny? Nevím, jestli to mám nazvat hybridní poštou, ale DHL již tuto službu nabízí. Zákazník nám doručí prezentaci na CD-ROM, my ji odešleme velkokapacitními elektronickými pojítky do příslušné pobočky DHL, tam ji opět vypálí na CD-ROM a doručí ji klientovi během několika hodin, ať je kdekoliv na světě," říká Stephen McGuckin, viceprezident DHL.

Konkurenti pošty - internet a GSM - budou o to silnější, čím budou levnější a dostupnější. A tato doba přichází.

" Po internetu můžete telefonovat, načasovat si příjem a odesílání zpráv, můžete zprávu odvolat, obratem doplnit a podobně," popisuje nové možnosti František Malina ze společnosti UPC.

A to není všechno. EU teď klade důraz na širokopásmové elektronické služby schopné přenášet mnohonásobně vyšší objemy dat. Nová směrnice eEurope a nový regulační rámec těchto elektronických komunikací jsou na světě. Členské země už je měly zapracovat do národních legislativ do letošního července.

ČR se závazek týká také, byť s poněkud jiným časovým harmonogramem. Krátce řečeno, styk mezi lidmi a institucemi bude elektronizován a zjednodušován. Pošta má dost času připravit se na tyto změny a rozhodně je přežije. Nepůjde již však o dnešní státní podnik, ale o akciovou společnost, jejíž část bude vlastnit strategický partner, část bude v držení státu (FNM) a některé akcie jistě skončí na burze.



Jiří Stojar, ředitel DHL ČR:

"Vliv logistických firem neustále roste. Stojí na vstupu do fabriky, jednají s dodavateli, přivážejí polotovary just in time přímo na výrobní linky a působí na výstupech, kdy jsou mnohdy pověřeny nejen servisem, ale i odbytem."


Výtah z aktivit Deutsche Post

2000

koupě Herald International Mailings Ltd. (mezinárodní pošta; UK)

koupě Quick Mail prostřednictvím Global Mail (USA)

10 % Global Freght Exchange (letecké zasilatelské služby, UK)

převzetí šesti zahraničních společností něm. distribuční firmy Trans-o-flex

koupě Letterbox a Skymail (obě firmy z Austrálie)

koupě International Postal Consultants prostřednictvím Global Mail (mezinár. pošt. služby)

koupě SAV (Itálie)

zvýšení podílu v DHL na 51 %

prostřednictvím Danzasu převzetí francouzských firem Arcatime

a Sernadis-Berthet

v listopadu IPO

2001

založení joint venture ve spolupráci s Lufthansou AG - Trimondo GmbH

zvýšení podílu v Trans-o-flex na 100 %

prostřednictvím Danzasu koupě Scandinavian Garment Service (přeprava textilu)

získání podílu v MediaSec Technologies GmbH (elektronické zabezpečení; Německo)

ve spolupráci s Lufthansou Cargo AG založena dceř. spol. XPL (outsourcing)

2002

zvýšení podílu v DHL na 75 %

zvýšení podílu ve španělské firmě Guipuzcoana na 51 %

koupě zbývajících 40 % ve firmě Servisco (přeprava balíků, Polsko)

joint venture s nizozemskou skupinou Wegener NV (neadresné reklamní zásilky)

Deutsche Post 100% vlastníkem DHL International

prostřednictvím DHL koupě spol. Mayne Group Canada Inc. + její kurýrní služby Loomis

joint venture ve spolupráci s Cathay Pacific Airways (asijský expresní letecký trh)

2003

koupě italské společnosti Casa di Spedizioni Ascoli Sp.A.

získání 5 % v Sinotrans Ltd. (logistika, Čína)

koupě R. P. Holding BV (expresní přeprava, Nizozemsko)

koupě Commercial Safeway SA (Chile)

koupě Berben Ekspress Nakliyat (logistika, Turecko)

koupě dalších 40 % v cargo divizi společnosti Cathay Pacific Airways

fúze s Airborne Inc. (expresní přeprava balíků, USA)

Související