Největší český výrobce tepelných čerpadel Acond letos v Milevsku výrazně navýší nejen produkci finálních výrobků, ale také dílů k jejich montáži. Chce v tom být soběstačnější i proto, že od pandemie covidu stále váznou dodavatelské řetězce a zvýšilo se geopolitické napětí ve světě. Podle ředitele a hlavního majitele firmy Jiřího Hanuse navíc v západní Evropě, která se postupně stane hlavním trhem Acondu, sílí poptávka po výrobcích z Evropské unie na úkor těch asijských. Jeho firma by podle plánů měla do pěti let zhruba zšestnáctinásobit loňskou produkci.

Poptávka po tepelných čerpadlech se loni v Evropě prudce zvedla po vpádu Ruska na Ukrajinu a energetické krizi. Acond chce svou produkci ze dvou třetin vyvážet, a to zejména z nové továrny, která má stát půl miliardy korun. Staví se díky příchodu investiční skupiny Pale Fire Capital, která má od loňska v Acondu přibližně čtvrtinový podíl. Zároveň pomáhá personálně posílit manažerský tým výrobce. „Nabíráme lidi, kteří byli zvyklí hrát o hodně vyšší ligu,“ říká Hanus.

Výroba tepelných čerpadel stále vázne kvůli nedostatku některých komponent a materiálů. I vy jste se s tím loni potýkali. Jaká je situace nyní?

Díky tomu, že jsme měli růstové plány, jsme si nasmlouvali poměrně velké množství komponent předem. Ale je fakt, že kvůli panice a nedostatku, který byl způsobený hlavně ukrajinskou krizí, se dodávky zpožďovaly a pořád váznou. Například u některých komponent, kde byly dodací lhůty tři týdny od objednání, se protáhly na více než rok. Už se ale přestaly prodlužovat a u některých komponent se začaly i pomalu zkracovat. Všichni výrobci navyšují kapacity.

Na trhu chyběly i čipy. Většina se jich stále vyrábí v Asii, hlavně na Tchaj‑wanu. Do jaké míry jde o geopolitické riziko vzhledem k napětí mezí Čínou a Tchaj‑wanem?

Myslím si, že pokud nevpadne Čína na Tchaj‑wan, situace s čipy se už bude stabilizovat. Ale pokud by k tomu došlo, asi by se zastavily dodávky téměř veškerého zboží, ne jen tepelných čerpadel.

Díky elektronice se dnes tepelná čerpadla mohou ovládat na dálku. Může být čínské zařízení rizikem, když víme, že tamní firmy musí spolupracovat se svou vládou včetně jejích tajných služeb?

Asi to není tak snadné jako třeba u televizí nebo u zařízení pro chytrou domácnost. Navíc asijské výrobky nejsou zatím tak sofistikované jako naše. Posledních devět let máme každé tepelné čerpadlo připojené k našemu dispečinku přes internet, takže pokud je něco v nepořádku, dostaneme chybové hlášení dřív, než zákazník zjistí, že se vyskytl problém. Díky tomu dokážeme tepelnému čerpadlu vzdáleně upravit parametry nebo přehrát software. To levná asijská konkurence ještě neumí.

U některých komponent, kde byly dodací lhůty tři týdny od objednání, se protáhly na více než rok.

Jednou k tomu ale nejspíš dospěje, takže teoreticky bude moct ovlivňovat energetiku domácností?

Asi bych se toho u čínských výrobků trochu bál a byl bych opatrnější.

Z kolika komponent se tepelné čerpadlo skládá a jaký podíl si jich přibližně vyrábíte sami?

Vnitřní a venkovní jednotka obsahuje asi 300 komponent a my si z toho vyrábíme necelou polovinu, zbytek nakupujeme u subdodavatelů, převážně v Evropě.

Budete podíl vlastních dílů navyšovat?

Určitě, do nového výrobního areálu máme objednané poměrně sofistikované a velmi drahé zařízení. Na této automatizované lince se budou vyrábět další díly. Třeba kompresory si asi nikdy nebudeme schopni vyrábět sami, ale z významnějších komponent to zvažujeme u výměníků.

Chcete být soběstačnější kvůli zablokovaným dodavatelským řetězcům a geopolitickým rizikům?

Hraje to velkou roli a také jde o ekonomiku. Od určitého množství celkové produkce je vždycky lepší, když si díly vyrábíte sami.

LIDÉ Z VYŠŠÍ LIGY 

V polovině roku otevřete novou výrobní halu, kde chcete ročně vyrábět 35 tisíc kusů tepelných čerpadel, celková kapacita obou vašich areálů pak má být 60 tisíc kusů. Dokdy má výroba na tato čísla naběhnout?

Na tuto kapacitu se chceme dostat nejpozději do pěti let, ale záleží to hlavně na poptávce a na našich obchodních schopnostech.

Předloni jste vyrobili 1080 čerpadel, loni třikrát tolik a letos to má být už 14 tisíc. Jak se dá ukočírovat tak rychlý nástup?

Oproti loňskému vrcholu poptávky došlo k poklesu přibližně o 20 procent, takže jsme zredukovali naše plány na letošek asi na 11 tisíc tepelných čerpadel. Jinak hodně posilujeme náš manažerský tým, v tom nám dost pomáhá náš investor, který má přístup k velmi zkušeným a kvalifikovaným manažerům. Nabíráme lidi, kteří byli zvyklí hrát o hodně vyšší ligu.

Patří mezi vaše posily nějaká známá jména?

Například v představenstvu máme Jirku Ponrta, který dělal víc než sedm let finančního ředitele Alzy. Můžu také jmenovat našeho finančního ředitele Jana Hromádka, který pracoval léta pro Danone, i v zahraničí.

Jiří Hanus (50)

Pracoval jako obchodní zástupce, později vstoupil do vzduchotechnické firmy svého otce. Z ní v roce 1998 odešel a rozjel distribuci klimatizací a poté výrobu tepelných čerpadel. Do ní poté přešel i jeho otec a bratr. V roce 2004 svou živnost změnil na akciovou společnost, kterou později přejmenoval na Acond. V ní má od loňska necelou čtvrtinu investiční společnost Pale Fire Capital, Hanusovi patří tři čtvrtiny.

Jiří Hanus
Foto: Václav Vašků

Kvůli nárůstu výroby poptáváte 120 lidí. V Česku je stále nízká nezaměstnanost, mezi třemi a čtyřmi procenty. Jak najdete tolik nových pracovníků?

Lidé nevymřeli, stále tu jsou. Ani nenabíráme agenturní zaměstnance. Spíš jde o to, být atraktivnějším zaměstnavatelem než ostatní. Navíc Milevsko je trochu specifické v tom, že tu není přímo dálnice a velký místní zaměstnavatel teď nenabírá, takže jsme schopni získat dostatek zaměstnanců. A také největší podíl nových lidí přivádějí ostatní kolegové. Když jsou u nás spokojeni, přivádějí své příbuzné i kamarády.

Řada podnikatelů si stěžuje, že se lidé odnaučili během pandemie covidu kvůli štědré podpoře od státu pracovat. Opravdu lidé zlenivěli?

Vidím to podobně. A druhá věc, na kterou se jako zaměstnavatelé musíme podívat, je nárůst zaměstnanců ve státní správě. Místo aby kvalifikovaní lidé vytvářeli hodnoty a platili daně, tak daně spotřebovávají. Bobtnající státní správa se mi nelíbí.

Co budete dělat s novou velkou továrnou, pokud by válka na Ukrajině najednou skončila, ceny energií by výrazně klesly a s tím by se propadla i poptávka po tepelných čerpadlech? Máte nějaké krizové scénáře?

Máme i takové scénáře, na druhou stranu i před ukrajinskou krizí Evropa plánovala ukončení fosilních paliv, dotační programy a přechod k obnovitelným zdrojům. Tyto plány Evropské komise se jen zrychlují. Takže ať už odezní ukrajinská krize dřív, nebo později, naše výrobky se stejně budou prodávat víc než dřív. Jestli se jich v Evropské unii loni prodávalo dva tři miliony, v dohledné době to bude pět až šest milionů. Takže i když bude mít naše výroba kapacitu desítek tisíc kusů, potenciál trhu bude stále obrovský. Navíc tepelná čerpadla nevyvíjíme tak, abychom je prodávali za co nejnižší cenu a abychom konkurovali třeba asijským výrobcům.

Na druhou stranu se sem stále více valí asijská produkce a i vaši konkurenti v Evropě jako Panasonic, AC Heating nebo NIBE zvyšují výrobu. Cítíte kvůli tomu tlak na cenu?

Určitě, bude větší než v loňském roce, kdy byl tlak hlavně na čas dodání. Konkurence roste ale víc v segmentu, který se zaměřuje zejména na cenu, a ne až tak na kvalitu.

Jak se budou vyvíjet ceny tepelných čerpadel?

Všichni dodavatelé nám avizují zdražování a nemyslím si, že ceny komponent a materiálů půjdou dolů nebo že by začaly stagnovat. Proto ceny čerpadel bohužel rostou a porostou nejspíš dlouhodobě. Pro další rok odhaduju nárůst cen přibližně na 10 procent.

Proč jste si tak jistý, že se bude dál zvyšovat poptávka po tepelných čerpadlech?

Nyní se sice objevil výkyv, po panických nákupech máme na trhu s tepelnými čerpadly lehkou kocovinku, ale v dlouhodobém horizontu tady jiný zdroj pro rodinné domy prakticky není. Od elektrického topení všichni odcházejí, konec plynu se v Evropě plánoval už před ukrajinskou krizí, například v Nizozemsku a ve Velké Británii byl už naplánován konec prodeje nových plynových kotlů, a teď se to jen zrychluje. V nových českých dotačních programech už bude i výměna starších plynových kotlů za tepelná čerpadla. Fosilní paliva v Evropě končí.

Na druhou stranu s plynem se v Evropě počítalo jako s přestupním zdrojem mezi fosilními palivy a příklonem k obnovitelným zdrojům, stále se bez něj neobejdeme a vznikají tu desítky terminálů na zkapalněný plyn LNG.

Ale pokud se bavíme o rodinných domech, v nich plyn během několika let nemá perspektivu. Lidé si už nekupují masově plynové kotle. Také existují studie o tom, že i pálení dřeva může mít negativní účinky na ovzduší a zdraví.

Dovozové zboží mělo dlouho punc kvality. Češi ale už názor změnili. Český zákazník dává čím dál víc přednost místní produkci.

Dřevo je ale obnovitelný zdroj a spousta lidí stále počítá například s kotly na pelety, ale i s plynovými kotly, protože stojí mnohem méně než tepelné čerpadlo. Navíc se dá předpokládat, že se ceny plynu i díky nasmlouvaným dodávkám LNG ze zámoří do Evropy stabilizují.

Cena plynu a elektřiny se posouvá nahoru a dolů v určité korelaci. Takže pokud půjde dolů cena plynu, určitě půjde dolů i cena elektřiny, která je potřeba k provozu tepelných čerpadel. Plyn je prostě fosilní palivo a postupně bude končit. Už delší dobu se připravuje uhlíková daň, která zdraží vytápění domácnostem a zvýhodní obnovitelné zdroje. Zatím nevidím dlouhodobě alternativu k tepelnému čerpadlu, a až ji uvidíme, rádi po ní skočíme a nabídneme ji jako další alternativu.

Není alternativou například kombinace fotovoltaiky a elektrického vytápění?

A není pak už lepší kombinace fotovoltaiky a tepelného čerpadla?

Možná, ale celková investice do obou těchto technologií se v rodinném domku může pohybovat kolem milionu korun a na to spousta lidí nemá peníze.

To chápu, na druhou stranu jsou na to dotační programy a fotovoltaika má tu nevýhodu, že v zimě dá relativně málo energie. Když máte inteligentní kombinaci fotovoltaiky a tepelného čerpadla, zisk energie až zpětinásobíte. To je určitě směr, kterým chceme jít do budoucna. S ČVUT jsme vyvinuli inteligentní kombinaci, kdy zjišťujeme aktuální výkon fotovoltaické elektrárny, podle toho nastavíme otáčky kompresoru a tím vlastně nastavíme spotřebu tepelného čerpadla na stejnou úroveň. Pak se efektivně využívá aktuální výkon fotovoltaické elektrárny. Chceme spolupracovat s firmami, které působí na trhu fotovoltaiky, a nabízet právě chytrou kombinaci s tepelným čerpadlem. Podle mě v budoucnu přijde mnohem větší integrace tepelných čerpadel s fotovoltaikou a akumulací energie, ať už v bateriích, nebo ve vodě jejím ohříváním. Změní se celkové hospodaření s energií v domácnostech i ve větších budovách.

KVALITA Z DOVOZU SE OTOČILA

Chystáte s pomocí investora Pale Fire Capital nějaké akvizice?

Nemyslím si, že by nám pomohla akvizice na domácím trhu, ale z dlouhodobého hlediska si umím představit akvizici, která by nám uměla víc otevřít dveře na západní trhy. Určitě to ale nebude otázka příštích měsíců.

Loni jste vyvezli třetinu produkce, letos to mají být dvě třetiny. Do kterých zemí dodáváte nejvíc?

Zatím vozíme jen do nejvyspělejších zemí. K našim nejlepším trhům patří například Nizozemsko, Velká Británie, Irsko, Německo nebo Rakousko. Pěkné prodeje byly i v Polsku.

Proč nejdete víc do východní Evropy?

Nejde dělat všechno najednou. Vyhodnotili jsme si některé západní země jako nejperspektivnější, protože tam je vysoká kupní síla a zákazníci se tam dívají spíš po kvalitě než po ceně. Potom se určitě podíváme i do dalších zemí, například ve východní Evropě. Náš největší zahraniční trh je Nizozemsko, letos už bude podobně velký jako český. Myslel jsem si, že Nizozemci budou tlačit, aby na přístrojích měli svou značku, a nebudou chtít ukázat, že jde o český výrobek. Ale je to naopak. Říkají, že česká značka není problém, hlavně potřebují ukázat, že výrobek má evropský původ. V Nizozemsku neznám nějakého významného výrobce a oni si nechtějí příliš hrát na to, že mají vlastní značku. Říkají nám, že když neukážou, kde se tepelné čerpadlo skutečně vyrábí, všichni si budou myslet, že to vozí z Asie. Sice máme i nějaké požadavky ze zahraničí na privátní značky, ale také v těchto případech většině stačí, že to je výrobek z Evropské unie. Platí to i třeba pro Německo, kde je český výrobek mnohem menší problém, než jsem si původně myslel. Obecně ale Němci, Francouzi a lidé z dalších západoevropských zemí preferují domácí zboží, a to nemluvím jen o tepelných čerpadlech.

Jak se k tomu staví Češi, pro které často bývá německý či západní výrobek automaticky synonymem kvality?

V České republice bylo po revoluci všechno z dovozu považované za neskutečně kvalitní zboží a domácí výrobky byly naopak upozaďované. To se nyní otočilo. Vidíme trend, kdy český zákazník dává čím dál víc přednost místnímu zboží. Naopak na východních trzích pořád vládne mentalita, že dovozové zboží je to nejkvalitnější a musí ho mít. Česká republika už se v tomhle změnila.

MÉNĚ RYCHLOKVAŠEK 

Acond vznikl zhruba před 20 lety a byli u toho i váš bratr a otec. Jak jste se k tomuto oboru dostali?

Můj otec měl podíl ve vzduchotechnické firmě a já jsem u něj pár měsíců pracoval. V roce 1998 tam přišla nabídka stát se distributorem klimatizačních zařízení pro Česko. Otec ani jeho tehdejší byznysový partner o to neměli zájem. Já jsem naopak zájem měl, a tak jsem z firmy odešel a založil vlastní. Neměl jsem peníze, abych si pronajal pořádné prostory, tak jsem si zřídil sklad ve sklepě a kancelář na půdě. Během prvních asi dvou let se firma zabývala jen distribucí klimatizačních zařízení, pak jsme rozjeli výrobu tepelných čerpadel. Viděli jsme v tom budoucnost, a proto otec odprodal padesátiprocentní podíl ve své firmě druhému majiteli, přešel ke mně a zároveň ke mně přišel i bratr. Teď se dělíme o radosti i starosti.

V roce 2021 jste dosáhli obratu 302 milionů korun a zisku 29 milionů. Jak se vám dařilo loni?

Náš obrat byl loni téměř trojnásobný a hospodářský výsledek byl kolem 190 milionů korun.

Jak vás loni po startu války a začátku energetické krize zaskočil prudký nárůst poptávky po tepelných čerpadlech?

Bylo to hodně nečekané a nárůst byl mnohem větší, než jsme na začátku čekali. V jednu chvíli to na trhu fungovalo tak, že kdo měl tepelné čerpadlo, tak ho prodal. Místo aby firmy bojovaly o zákazníka, jak to má asi správně být, tak bojovali zákazníci o dodávky čerpadel.

Deformovalo to trh, když si výrobci a dodavatelé mohli diktovat ceny?

Nevšiml jsem si, že by výrobci navyšovali ceny vyloženě jen kvůli této situaci, ale došlo k abnormalitám, například že někdo dokázal přivézt z Asie kontejnery plné přístrojů, které pak rychle umístil na trh. Bohužel tito zákazníci se nám ozývají, že takový výrobek koupili a potřebují pomoct.

Nehrozí u tepelných čerpadel podobně jako u fotovoltaických elektráren problémy s novými a nezkušenými dodavateli, kteří během loňského boomu rychle naskočili na rozjetou vlnu? V Polsku krachla řada firem a v Česku mají potíže například společnosti Malina Group nebo Solaris Industria Solarexpert.

Na trhu tepelných čerpadel je takzvaných rychlokvašek mnohem méně. Jde právě o firmy, které jsou primárně namočené ve fotovoltaickém byznysu a k tomu také trochu nabízejí tepelná čerpadla. Ty viděly boom, skočily do toho a začaly vybírat zálohy, které pak začaly používat na získávání nových zakázek přes online marketing.

Dodali jste jim také něco?

Ne, tyto firmy většinou odebírají z Asie. My máme poměrně unikátní prodejní strategii. Neprodáváme do velkoobchodů, ale instalujeme sami nebo přes několik partnerů.

V čem se liší byznys s tepelnými čerpadly oproti fotovoltaice?

Do oboru tepelných čerpadel jsou větší vstupní bariéry, a to při výrobě i instalaci. Není tak snadné je nakoupit jako fotovoltaické panely, protože tepelné čerpadlo není taková komodita, a také je v tomto oboru větší podíl profesionální práce.

Související