Ekonomika Číny nedává spát nejen dnešním národohospodářům hledícím spíše do budoucnosti, ale ani historikům. Nynější spektakulární rozvoj Číny, Indie a dalších oblastí mimoevropského světa se mnohým jeví jako počátek soumraku Západu. Jiní v něm spatřují jen nástup „velké konvergence“. Svět se podle nich navrací k normálu, v němž se nacházel po dlouhá tisíciletí, kdy jednotlivé civilizační okruhy vykazovaly víceméně podobný HDP na hlavu a svět byl multipolární. Vzestup Západu v raném novověku se tak jeví jako cosi výjimečného, jako abnormální vychýlení běhu lidských dějin na pár století, po němž se dějiny vracejí k normálu. Do budoucnosti nevidíme a prediktivní schopnosti vědy jsou v tomto směru omezené. Přitakání jedné nebo druhé interpretaci však zásadním způsobem ovlivní nejen politické jednání každého z nás, nýbrž i to, jak světu kolem sebe rozumíme.

Když Kenneth Pomeranz, profesor z University of Chicago, vydal v roce 2000 svou proslulou knihu Velká divergence, v níž prohlásil (viz minulý díl seriálu), že až do konce 18. století neexistoval podstatný rozdíl mezi západoevropskou a čínskou (v jisté míře i indickou) ekonomikou, rozvířil tím odbornou debatu, která pokračuje dodnes a jistě bude pokračovat i v bližší budoucnosti.

Tradiční pohled předpokládal, že v období této globální velké divergence (rozbíhání, vzdalování) raného novověku proti sobě dlouhodobě stály evropská dynamická hospodářská struktura a asijská strukturální stagnace. Ke zdůraznění významu Západu pro utváření moderního globálního systému se v dějepisectví vžilo označení „evropský zázrak“. Stejnojmenná kniha britsko‑australského ekonoma a historika Erika Jonese z roku 1981 dodnes představuje „mainstream“ studia této problematiky. Pomeranz a spolu s ním i takzvaná kalifornská škola naopak deklarovali bazální podobnost obou oblastí Starého světa až do pozdního 18. století. Strmý vzestup Evropy kladli až do století následujícího s tím, že jej způsobily v podstatě nahodilé faktory – snadná dostupnost uhlí v Anglii a kolonie. I mezi těmi historiky, kteří se přidržují tradičních výkladů, panuje shoda v názoru, že všechny kouty Starého světa byly vysoce regionálně diferencované. Vedle ohnisek ekonomických inovací v každé z civilizací existovaly hluboce retardované oblasti. Proto je i zobecňování, jaká byla Čína či Evropa před nástupem 19. století, velmi diskutabilní. Pro Indii to platí dvojnásob, protože data o její ekonomice před první polovinou 19. století jsou ještě chudší než v případě ostatních dvou jmenovaných.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.