Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainInvestoři by se podle místopředsedy představenstva společnosti Avant Pavla Hoffmana měli pro letošek smířit s tím, že inflace ukrojí část jejich majetku. „Šanci překonat ji mají pouze velmi rizikové, případně nelikvidní investice,“ vysvětluje Hoffman, proč by se v letošním roce nesnažil inflaci přeprat za každou cenu. To ale rozhodně neznamená, že by lidé měli na investování zanevřít. Z dlouhodobého hlediska jsou podle něj stále nejlepší volbou akcie. „I když jim teď fouká protivítr v podobě nižších korporátních zisků a srážet je může i další potenciální růst sazeb, dlouhodobě je to pro běžné investory nejlepší a také nejlikvidnější aktivum, které na delším horizontu poráží inflaci,“ říká Hoffman.
Na loňský rok by investoři většinou zřejmě nejradši zapomněli, troufáte si odhadnout, jaký pocit si odnesou z toho letošního?
Z pohledu investorů letošek bezpochyby nebude jednoduchým rokem. Trhy sice loni spadly a některé i celkem významně, přesto tu je spousta rizik, která mohou další vývoj negativně ovlivňovat. Abychom mohli odhadovat další směřování trhů, je důležité si nejprve uvědomit, jak jsme se vůbec do současné situace dostali. Máme za sebou zhruba 15 let mimořádně uvolněné politiky centrálních bank. A tou uvolněnou politikou myslím jednak snižování úrokových sazeb až do extrémních hodnot, například v eurozóně byla hlavní sazba osm let v záporu. Jednak tím myslím také éru kvantitativního uvolňování, kdy centrální banky pumpovaly do ekonomiky spoustu peněz, třeba přes nákupy cenných papírů. K tomu si navíc připočtěte obrovské množství peněz, které do ekonomiky nalily od počátku pandemie covidu také jednotlivé státy formou různých podpor. Dobře si vzpomínám, že už od roku 2009 bylo na trhu očekávání, že se tahle politika centrálních bank promítne do vyšší inflace. Místo toho přišlo naopak dlouhé období velmi nízké inflace, ba dokonce určitou dobu panovaly obavy z deflace. Proto se ostatně také pořád do ekonomiky nalévaly další peníze. Když se na tohle období podíváme zpětně, tak je zřejmé, že to sice byla epocha nízké inflace spotřebitelské, ale velké inflace některých aktiv.
Jinak řečeno se na trzích v poslední době nafukovaly různé bubliny?
Ano. Na vysoké hodnoty se dostaly jak akcie, tak třeba nemovitosti. Loni sice došlo k určité korekci, viděno ale dlouhodobým pohledem takových dvou dekád jsou třeba akcie pořád dost drahé. Zároveň ale platí, že v ekonomice je stále hodně peněz, které hledají uplatnění, což ceny všemožných aktiv podporuje.
Inflace je sice vysoká, ale jeví známky, že by mohla relativně rychle klesnout. To by bylo pro svět investic dobrou zprávou.
Jaký je tedy před námi další scénář vývoje?
Aktuálně jsme v situaci, kdy je sice inflace vysoká, nicméně jeví známky, že by mohla relativně rychle klesnout. To by bylo pro svět investic velmi dobrou zprávou a v druhé polovině letošního roku by se na trhy mohl opět vrátit optimismus. Podle tohoto scénáře by první centrální banky mohly již koncem roku začít snižovat sazby. To je nicméně scénář optimistický, vedle něj máme i ten rizikový, který počítá s výraznějším hospodářským poklesem. S tím, že firmy neudrží svou ziskovost, že jejich finanční polštář, který si nafoukly navýšením cen a marží, se zase rychle vyfoukne a na trhu to způsobí pokles cen akcií.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
