V době koronavirové pandemie přijalo Česko zákon o elektronizaci zdravotnictví, aby rozhýbal digitální komunikaci nemocnic, klinik a lékařů a podpořil elektronickou výměnu dat. Státní nemocnice se přesto dál potýkají s problémy u vlastních IT systémů. Chybí peníze na výměnu zastaralé techniky, a když se už podaří získat na ni dotace, často se dostávají do časové tísně – zakázky nestihnou vysoutěžit. Řada nemocnic dál používá desítky let staré systémy, které nemohou plnit velkou část úkolů, tak jak by podle přijatého zákona měly.

Například ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové funguje klíčový zdravotnický software, v němž nemocnice shromažďuje data o pacientech a do nějž lékaři píší nálezy a zprávy, už 27 let. Starý program je alfanumerický, k jeho obsluze není možné používat myš a také export či sdílení dat ze systému mimo nemocnici představuje nepřekonatelný problém. „Tento systém byl morálně a technicky zastaralý, prakticky už když se v 90. letech zaváděl,“ upozornil lékařský náměstek hradecké nemocnice Miroslav Měšťan na konferenci týdeníku Ekonom Digitální zdraví.

Elektronizace zdravotnictví

Nový zákon o elektronizaci zdravotnictví přinesl dobrý základ pro digitalizaci, který je ale potřeba dál rozvíjet, například v oblasti telemedicíny. O legislativě diskutovali (zleva) statutární zástupce ředitele ÚZIS Vladimíra Těšitelová, ředitel VZP Zdeněk Kabátek, místopředsedkyně představenstva Agel Marie Marsová a advokátka Jana Sedláková. Debatu moderovala zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Posledních šest let nemocnice usiluje o výměnu. Nejprve chyběly peníze, poté byl nedostatek kvalitních zájemců o zakázku. S jedním z uchazečů natřikrát vyhlášeného tendru se nemocnice nakonec soudí. Přesto se jí v příštím roce snad konečně podaří plně přejít na nový software. Kvůli koronaviru se posunul termín pro vyčerpání evropských dotací, a tak nemocnice stihla zadat zakázku na poslední chvíli znovu.

Desítky let staré IT systémy používají zdravotnická zařízení po celém Česku. Například v brněnské fakultní nemocnici mají úplně stejný jako v Hradci Králové. Obměna centrálního nemocničního systému je pro mnoho nemocnic obtížně splnitelným úkolem, říká náměstek ředitele pro IT z Fakultní nemocnice Ostrava Petr Foltýn z vlastní zkušenosti: „Probíhá za nepřetržitého provozu a s velmi specifickými uživateli. Je to úkol, na který se často i několik let připravujete.“

Instalaci moderního softwaru brání spousta překážek, administrativních, technických i finančních.

V ostravské nemocnici se to děje průběžně už čtyři roky. Naposledy se měnil klinický informační systém na jednotkách intenzivní péče. Foltýn zrekapituloval, že příprava zadávací dokumentace doprovázená nezbytnou administrativou trvala přibližně čtyři měsíce, veřejná soutěž si vyžádala další tři. Náměstek předpokládá, že k propojení vybraného systému s fungující vnitropodnikovou sítí dojde zhruba v rozmezí jednoho roku.

Konference Digitální zdraví pořádaná týdeníkem Ekonom

Přehrát video

Překážky na cestě do nové éry

V debatě se hovořilo také o tom, že přechodu státních zdravotnických zařízení na moderní technologie brání okolnosti mimo nemocnice nebo ho aspoň zpomalují.

Za velkou překážku jejich představitelé pokládají složité právní předpisy pro zadávání veřejných zakázek. Zadávací dokumentace mívá stovky stran a uchazečů o dodávky IT do nemocnic je málo.

„Veřejné zakázky nejsou limitované jen tím, co chcete, ale musíte se pohybovat i v časovém mantinelu daném dotacemi. Potenciální uchazeči dokážou časový tlak velmi mistrně využívat,“ přiblížil praxi Měšťan.

Místopředsedkyně představenstva Agel Marie Marsová o výhodách moderního softwaru: strukturovaná a kompletní data šetří čas lékařů.
Místopředsedkyně představenstva Agel Marie Marsová o výhodách moderního softwaru: strukturovaná a kompletní data šetří čas lékařů.
Foto: Libor Fojtík

Připomněl také finanční stránku věci. Nevelký český trh skýtá pro výrobce softwaru jen málo příležitostí. „V tu chvíli je vývoj personálně a znalostně náročná věc a zdravotnická zařízení na tak malém trhu nedokážou vygenerovat dostatek peněz tak, aby to výrobcům dávalo ekonomický smysl,“ pokračoval zástupce královéhradecké nemocnice.

Podle právníka z advokátní kanceláře MT Legal a bývalého poradce ministerstva pro místní rozvoj Pavla Hermana musí zdravotnická zařízení při zadávání veřejných zakázek nejen hlídat technická hlediska, ale také dobře zvolit druh zadávacího řízení. „Zákon dává různé možnosti, jak dodavatele vtáhnout do přípravy. Zdravotnická zařízení by se proto neměla bát používat i ty méně obvyklé,“ prohlásil Herman na konferenci Digitální zdraví. Jednou z možností je takzvané inovační partnerství. Jeden nebo více dodavatelů v rámci něj můžou vyvíjet požadované řešení, zadavatel pak zvolí to nejlepší nebo nejvýhodnější. Podmínkou je, že v době zahájení řízení na trhu není vhodný produkt.

Jak se bránit nezdravé závislosti na jednom poskytovateli IT systémů

Podle advokátky Jany Sedlákové musí zájemce o software pamatovat zejména na následující:

  • Postoupení majetkových práv – aby software byl opravdu váš.
  • Předání všech zdrojových kódů – nemáte na ně nárok automaticky.
  • Kvalitu kódu – od počátku žádejte, aby byly kódy psány dle nejnovějšího stavu techniky, aby byly komentované, s historií. A pokud nerozumíte IT, je v pořádku najmout si externí dozor.
  • Zapojené komponenty – ne všechno pro vás vyvíjí dodavatel na míru, tam, kde si pomáhá například open-source komponenty, myslete na jejich licence.
  • Pečlivě vedenou dokumentaci – jak vývoje, tak i uživatelské manuály.
  • Předatelnost provozu, pokud vám dodavatel software provozuje – zejména pak na případnou změnu hostingu a migraci dat.
  • Konzultace a školení – nikdy nevíte, jak hladce se případnému novému dodavateli podaří naskočit do bot původního dodavatele. Sjednejte si tedy určitý počet hodin práce původního dodavatele, na který máte nárok po skončení spolupráce, a zafixujte jejich cenu.
  • Podporu a údržbu – žádný software se nedá provozovat, aniž by se pravidelně udržoval, opravoval a aktualizoval. A nejjednodušší je podporovat a udržovat software ze strany jeho tvůrce. Chtějte reakční doby, ale ještě více chtějte dobu k vyřešení problémů. Reakcí je i e-mail, „vyřešení“ je tedy to kouzelné slovo, které ve smlouvě hledáte. Požadujte také pravidelné aktualizace, které budou reagovat na bezpečnostní hrozby, na změny v prostředí provozování a na další externí vlivy.

Zdroj: Sedlakova Legal

Další překážky vstupují do hry ve chvíli, kdy je dodavatel vybrán. Ve smlouvách s dodavateli si nemocnice musí pečlivě ohlídat práva k budoucímu softwaru, aby se nestaly závislými na systémech jednoho dodavatele, takzvaném vendor‑locku. „Abychom se mu vyhnuli, je nezbytné od začátku myslet na konec vztahu. U softwaru na míru je klíčové postoupení majetkových práv, a kde to nejde, tak nejširší možná licence, předání a kvalita zdrojových kódů, dokumentace, struktura a formát dat a závazek dodavatele alespoň nějakou dobu software podporovat a udržovat při dodržení sjednané ceny,“ radí advokátka Sedlakova Legal a Ekonom Legal Garantka pro oblast IT práva Jana Sedláková.

Digitalizace šetří síly lékařů i peníze

Nejde ale jen o státní zdravotnická zařízení. Ani v soukromých není přechod na nové IT systémy úplně snadný. Místopředsedkyně představenstva Agel Marie Marsová na konferenci poukázala na obtíže, které provázely digitalizaci kompletní zdravotnické dokumentace ve třech nemocnicích této sítě v roce 2019.

V zařízeních čítajících celkem 1200 lůžek ji uskutečňovali v každodenním ostrém provozu. Podstoupit takto zvýšené nároky na práci techniků i lékařů se podle ní mnohonásobně vyplatilo. „Přišel koronavirový rok 2020 a ukázala se výhoda toho, že lékař má kompletní data o svých pacientech,“ chválí Marsová přehlednost systému, v němž je teď snazší a rychlejší se orientovat. Díky tomu mohli lékaři a sestry ve vypjaté situaci věnovat více času pacientům.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka je digitalizace ve zdravotnictví cestou ke zefektivnění celého ekosystému zdravotní péče. Řekl, že to bude znamenat úspory a zdravotní pojišťovny a zdravotnická zařízení tyto peníze budou moci dát na další rozvoj jednodušší komunikace pacientů s lékaři. Tak jako ho zavádí například telemedicína (viz rozhovor s podnikatelem v tomto oboru Ondřejem Svobodou).

Související

Další zefektivnění pak může díky velkému množství dostupných dat přinést do zdravotnictví umělá inteligence. „Informace o jednotlivém pacientovi mohou být zanedbatelné, ale ve velkém množství pacientů, když zanalyzujete všechna data dohromady, mohou se v nich objevit opakující se vzorce,“ vysvětlil generální ředitel Gauss Algorithmic Johnson Darkwah. Takto získané poznatky mohou mít využití při samotné léčbě, ale zvýší třeba i komfort pacientů.

Konferenci Digitální zdraví pořádal týdeník Ekonom za podpory partnerských organizací Agel, Dr. Digital, Gauss Algorithmic a Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Související
Zobrazit