Na letošní rok nebude Yang Hui­yanová vzpomínat v dobrém. Majetek donedávna nejbohatší ženy Asie se letos smrskl téměř o 60 procent na „pouhých“ 9,6 miliardy dolarů. Většinová majitelka developerské firmy Country Garden Holdings doplácí podobně jako řada dalších čínských realitních magnátů na krizi přehřátého nemovitostního trhu v této zemi.

Huiyanová žebříček nejbohatších asijských žen s náskokem vedla pět let. V posledních měsících ji ale překonaly hned tři kolegyně. V čele se usadila Indka Savitri Jindalová, která vlastní většinový podíl v ocelářské a energetické společnosti Jindal Group (viz infografika Nejbohatší ženy Asie).

Nejbohatší ženy Asie (majetek v mld. USD)

Huiyanová se ale dere do čela jiného žebříčku. Mezi největšími světovými boháči, kteří letos přišli o nejvíc peněz, se podle Bloomberg Billionaires Index objevují především podnikatelé z technologických sektorů a prodeje spotřebního zboží. Pokud se ale největší „propadlíci“ seřadí podle podílu majetku, který jim tento rok zmizel, hned na druhém místě globálně figuruje právě čínská realitní podnikatelka Yang Huiyanová.

Dluhová nákaza

Developerskou firmu Country Garden Holdings založil v 90. letech minulého století farmář a stavební dělník Yang Guoqiang z jižní Číny. Jeho podnik se díky růstu ekonomiky země, reformám developerského trhu a boomu výstavby domů a bytů slušně rozjel. V roce 2005 předal 70procentní podíl ve firmě dceři Yang Huiyanové, absolventce americké Ohio State University.

Za první pololetí firmě Country Garden spadl zisk o 96 procent a hodnota akcií se letos snížila o 75 procent.

O dva roky později šla developerská firma na hongkongskou burzu, která ji ocenila na 15 miliard dolarů, a Huiyanová se stala už ve svých 26 letech jednou z nejbohatších žen Asie. Společnost, kterou převzala, začala chrlit další domy. Aktivní byla nejen v Číně, stavěla i v dalších zemí regionu, jako jsou Malajsie nebo Austrálie. Dnes 41letá Huiyanová a její rodina ovládá firmu, která je podle CNN největším čínským developerem podle počtu prodejů.

Nyní ale čínská realitní bublina splaskla. Za první pololetí firmě Country Garden, která zaměstnává přes 130 tisíc lidí a vlastní aktiva v hodnotě více než 300 miliard dolarů, spadl zisk o 96 procent na 88 milionů dolarů a hodnota akcií se za letošek snížila o 75 procent. Podnik za hlavní příčinu označuje problémy, kterým čelí celý čínský stavební trh, hlavně slábnoucí poptávku a pokles cen nemovitostí.

Vývoj akcií Country Garden Holdings

Krize realitního trhu se v Číně viditelněji projevila loni, kdy druhý největší čínský developer Evergrande oznámil, že nebude schopný splácet svůj obří dluh v hodnotě 300 miliard dolarů. Dluhová nákaza se rozšířila i na další firmy na trhu, který je jedním z hlavních tahounů čínské ekonomiky a tvoří kolem čtvrtiny HDP země. Jak ale uvádí Alice Rezková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky, jež se zaměřuje na ekonomiku a politiku Asie, čínský realitní trh je ve špatném stavu minimálně posledních šest let. Jak k tomu došlo?

Byty bez bydlících

Čína v rámci ekonomických reforem a nastartování státem řízeného kapitalismu uvolnila v roce 1998 trh s bydlením a podpořila masivní výstavbu. V té době tam žila ve městech pouze třetina obyvatel. Nyní je to podle agentury Bloomberg kolem dvou třetin celkové populace, která čítá 1,4 miliardy lidí. Tito přestěhovalci potřebovali mnoho milionů nových bytů. Stěhování se částečně dělo v rámci velkého státního plánu rozvoje průmyslové výroby a přesunu lidí z vesnic do měst. Zároveň je nákup nemovitosti pro Číňany hlavní investiční volbou.

„Čínská populace neměla po dlouhou dobu moc možností, jak si spořit a investovat, zvlášť dlouhodobě. Vláda do určité míry podporovala lidi v tom, aby spoléhali na jiné věci než třeba na burzovní trh. Ten byl hodně regulovaný,“ vysvětluje Vilém Semerák, expert na čínskou ekonomiku z Institutu ekonomických studií. Kdo se chtěl zajistit na důchod nebo zajistit své děti, investoval proto do nemovitostí.

Dalším důvodem rychlého rozvoje čínského realitního trhu je to, že jednotlivé provincie a samosprávy musí naplňovat pokyny nařizující vysoký ekonomický růst, aby země splnila ambiciózní cíle hospodářského rozvoje. „Když se jim to nedaří, částečně růst nahodí tím, že rozprodají pozemky developerům nebo podnikatelům na průmyslové zóny. Ale i obecně, kdykoliv je v Číně nějaký ekonomický problém, vždycky ekonomiku podpoří investicemi do infrastruktury,“ popisuje Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vláda se pak nezdráhá nařídit přestěhování do jiných oblastí velkým firmám s tisíci pracovníky.

Developeři chtěli na masovém stěhování do měst vydělat a začali si ve velkém půjčovat peníze na výstavbu. A to i za hranicemi. Hodnota dluhopisů prodaná do zahraničí tak podle Bloombergu vzrostla z 675 mi­lionů dolarů v roce 2009 na 64,7 miliardy dolarů v roce 2020, což vedlo k narůstajícímu úrokovému zatížení.

Miliardáři s letos největšími propady majetku

Ceny bytů ovšem rychle rostly, což posilovalo chuť developerů stavět. Zvyšovaly se také náklady na výstavbu, hlavně během pandemie covidu, kdy byl nedostatek dělníků i materiálu. Ne vždy se ale dařilo všechny nové čtvrti a budovy i nově zakládaná města naplnit. „Odhaduje se, že kolem 13 procent všech bytů v Číně je dnes neobsazených plus další jsou před dokončením, takže je poměrně velký převis kapacity, kterou nikdo nechce,“ říká Semerák z Institutu ekonomických studií.

Číňané platí vysoké zálohy za byty už před jejich výstavbou. Z těchto peněz developeři financují dobudování předchozích projektů a aktuálně objednané byty postaví zase za peníze budoucích zákazníků. Ocitají se tak v dluhové spirále.

Předloni si i čínská vláda uvědomila, že dluhové zatížení developerů nezdravě bobtná. „Stát řekl, že už to tak dál nemůže pokračovat, protože trh je přehřátý, a radikálně omezil půjčky,“ uvedla Rezková.

Citlivá doba

Rozjetá výstavba tak postupně ochabla a zastavila se ve více než 90 čínských městech. Za prvních sedm měsíců roku se prodeje bytů podle The Wall Street Journal meziročně snížily o 31 procent. Čínští developeři se tak dostali do obřích dluhů, které nejsou schopni splácet.

Řada Číňanů se začala obávat, že platí hypotéky za byty, které se možná nikdy nepostaví. Kupující proto začali vyhrožovat pozastavením splátek bankám a došlo dokonce k protestům, na Čínu nezvykle rozsáhlým. Podle The Wall Street Journal by kupující mohli odmítnout splatit až 370 miliard dolarů za úvěry, pokud jejich byty nebudou dokončeny.

„Lidé si uvědomili, že v Číně už investice do nemovitosti nepředstavuje bezpečné uložení peněz,“ říká Rezková. Zájem o novou výstavbu se tak dál snížil a ceny domů a bytů začaly po mnoha letech klesat.

Čínská vláda se nezdráhá nařídit přestěhování do jiných oblastí velkým firmám s tisíci pracovníků.

Čínská vláda situaci začala řešit během léta, kdy provedla několik zásahů. „Některé jsou dlouhodobější, snaží se ekonomiku stabilizovat a změnit její strukturu, některé jsou čistě zaměřené na realitní trh. Vláda například odsouhlasila miliardové půjčky pro developery, kterým mají pomoci dokončit slíbené byty, a potažmo odstranit důvody k protestům lidí,“ vysvětluje Semerák.

Na podzim na zasedání čínské komunistické strany chce být Si Ťin‑pching opět zvolen do jejího čela a stát se prezidentem i pro další období. Ovšem pokud by se mu nedařilo rozjetou čínskou realitní krizi řešit, mohlo by to ohrozit jeho plány na setrvání v čele Číny.

Podle analytiků Bloombergu je ale díky provedeným zásahům na dobré cestě a mělo by se mu postupně podařit situaci stabilizovat. „Překvapilo by mě, kdyby situace vedla k něčemu horšímu než k pokračování mírného zpomalení čínské ekonomiky a nárůstu veřejného dluhu,“ dodává Semerák.

I realitní magnátka Yang Huiyanová a její firma věří, že krizi přečká a díky dalšímu přesunu lidí do měst opět nastartuje výstavbu bytů.