Energetická krize v Evropě je pro ekonomiku i společnost velkou hrozbou, diskuse o omezení volného trhu s energiemi ale podle šéfa pražské burzy Petra Koblice nejsou namístě. „Volný trh s energiemi dával smysl čtvrt století, vše perfektně fungovalo. A najednou, od té doby, co se část Evropy zřejmě kolektivně opila ruskou vodkou, udělala nesmyslný krok a stala se závislou na ruském plynu, tak zčistajasna nedává volný trh smysl? Kdepak, chyba je jinde,“ říká Koblic, který v čele pražské burzy stojí dlouhých 18 let.

Současné problémy by se podle něj měly řešit jiným způsobem než například zastropováním cen elektřiny. Stát by mohl získat peníze třeba z vyšší dividendy od ČEZ nebo z mimořádné daně. „Pak zadotujme ty, kteří mají největší problémy. Musíme odlišit firmy, které jsou prospěšné a podnikají třeba v sociálních službách, od firem, které by levnou energii použily třeba na těžení kryptoměny. Ale nechme proboha fungovat volný trh,“ naléhá.

Jestli stát hledá nějaký zdroj příjmu, může jím být prodej některých státních podniků či jejich podílu přes burzu. „Stát má sice podíly v několika firmách, které by mohly jít na burzu, ale moc jich není. Zajímavé je české letiště; není důvod, aby v něm stát držel sto procent. Třeba u České pošty je ale už na prodej přes burzu podle mě trochu pozdě,“ říká v rozhovoru pro Ekonom Koblic.

Burzovní trh Start se plní, v letošním roce se na něm objevili hned tři nováčci. Bude tenhle nával pokračovat?

Ano, další dvě emise pro letošek již byly oznámeny, s jednou firmou o tom jednáme. Pět primárních emisí tedy letos určitě bude, a kdyby jich bylo šest nebo sedm, nebude to žádné překvapení. Ale nechci raději dopředu nic slibovat. Každopádně bude letošek nejhojnějším rokem, pokud jde o počet emisí na Startu. Nemohu k tomu říct nic jiného, než že jsem spokojený, jak je tenhle trh životaschopný. Samozřejmě ještě musíme vychytat nějaké mouchy, což ale souvisí s tím, že způsob, jak je Start designovaný a jak funguje, je v mnohém unikátní. Dalším milníkem Startu, který bychom rádi pokořili, je přesun některých tamních firem na hlavní trh pražské burzy. Minimálně dva kandidáti tam jsou, a kdyby se nám je podařilo do dvou let přesunout, je to obrovský úspěch.

Energetická krize trvá osm měsíců a pár dalších asi trvat bude, ale kvůli tomu nemusíme přistupovat k dělení ČEZ.

Když mluvíme o hlavním trhu, tak za vaší osmnáctileté éry v čele pražské burzy na něj přišly zhruba dvě desítky firem. Zároveň ale během té doby došlo k odchodu šestnácti společností. Pražská burza je tím dost ojedinělá; čím to?

V Česku je velké množství opravdu bohatých investorů, většina zpravidla přišla ke svému majetku v nějaké mele po kuponové privatizaci a teď sedí na balíku peněz. Mají několik miliard nebo desítek miliard korun, nevědí, co s nimi, a tak se prostě rozhodnou nějakou společnost koupit a stáhnout z burzy. V zahraničí něco podobného v takovém rozsahu nevidíte.

Nepoškozuje to pověst pražské burzy mezi drobnějšími investory? Z nedávné historie známe případy, kdy byli v Praze minoritní akcionáři vytěsněni, k jejich velké nevoli. Třeba u O2 Czech Republic nebo PFNonwovens.

V právních řádech kapitálových trhů všech zemí je vytěsnění normálním prvkem. Jen se u nás používá v poměru k velikosti trhu strašně často, proto to vzbuzuje takové emoce. Nechci moc komentovat ty dva zmíněné případy, obecně z odchodů firem z burzy přirozeně nadšený nejsem a myslím, že je to pro český kapitálový trh škoda. Jeden příklad za všechny: před sedmi lety mnohá média oslavovala prodej České gumárenské společnosti. Místo aby taková firma skončila na burze, jak jsem přesvědčen, že by se stalo v anglosaských zemích, prodali ji majitelé (Tomáš Němec a Oldřich Šlemr – pozn. red.) konkurenční společnosti do zahraničí. A jelikož pak seděli na balíku peněz, jeden z nich ještě koupil PFNonwovens a stáhl ji z pražské burzy. Takže místo aby v Praze bylo na akciovém trhu o jednu firmu víc, bylo na něm o jednu méně. To je bohužel osud pražského trhu. Děláme z naší strany všechno možné, abychom ten stav vylepšili, ale je to těžké.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.