Český bankovní sektor zažívá událost, jakou neviděl téměř dvě desetiletí. V důsledku náhlé a ilegální ruské invaze na Ukrajinu a následných sankcí uvalených na Rusko se Sberbank – banka s ruským vlastníkem – začala potýkat s významným odlivem vkladů svých klientů. Česká národní banka v důsledku toho na konci února oznámila, že Sberbank selhává, a že regulátor proto učiní kroky vedoucí k odnětí její licence. Zároveň Česká národní banka vydala předběžné opatření, kterým omezila právo Sberbank nakládat s jejím majetkem. Další kroky následovaly v rychlém sledu. ČNB navrhla zrušení Sberbank, její vstup do likvidace a ustanovení předem vybrané likvidátorky. Formálně návrh schválil Městský soud v Praze, čím došlo fakticky k zahájení likvidace Sberbank. Co nyní čeká ji a její věřitele?

Prvním úkolem soudem ustanovené likvidátorky Jiřiny Lužové bude oznámit všem známým věřitelům Sberbank, že bývalá banka vstoupila do likvidace. Dále by likvidátorka měla prostřednictvím výzvy zveřejněné v Obchodním věstníku vyzvat takzvané neznámé věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce. Smyslem této povinnosti je identifikace věřitelů, jejichž pohledávka nevyplývá z účetnictví. Uvedené oznámení musí být zveřejněno nejméně dvakrát za sebou, a to alespoň s dvoutýdenním odstupem. Lhůta pro tyto neznámé věřitele se počítá od druhého, popřípadě posledního takového oznámení, pokud jich likvidátorka učiní více.

Jedná se o první časový milník, který by si neznámí věřitelé Sberbank měli hlídat. Oproti známým věřitelům totiž mají ti neznámí povinnost své přihlášky v uvedené lhůtě uplatnit u likvidátora. Pokud věřitel svou pohledávku nepřihlásí v termínu, vystavuje se riziku, že likvidace skončí, majetek banky bude rozdělen jiným a on se již nebude mít z čeho uspokojit.

Likvidátorka má dále povinnost sestavit zahajovací rozvahu Sberbank a soupis jejího jmění, a to zpětně k datu 2. května 2022. V průběhu likvidace bude pak likvidátorka každoročně sestavovat řádné účetní závěrky. Soupis jmění je pro věřitele pochopitelně cenným zdrojem informací, a proto zákon stanovuje, že si o něj mohou požádat, a likvidátorka je povinna jej proti úhradě nákladů vydat, a to i opakovaně v průběhu likvidace. Likvidátorka musí podávat informace též České národní bance a Garančnímu systému finančního trhu a na jejím konci vyhotovit konečnou zprávu o průběhu likvidace.

Petr Sprinz
Je předním českým odborníkem na právo insolvencí a restrukturalizací a Ekonom Legal Garantem pro insolvenční právo. Působí v advokátní kanceláři Allen & Overy a je členem pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti, v rámci níž se podílí mimo jiné na vzniku návrhu zákona o preventivní restrukturalizaci podniků.

Jiří Rahm
Je advokátem kanceláře Allen & Overy se specializací na insolvence, sporovou agendu a arbitráže. Zaměřuje se na komplexní poradenství v právních a finančních otázkách souvisejících s insolvencí. Zastupuje klienty z řad věřitelů, dlužníků i insolvenčních správců.

Ve chvíli, kdy je k dispozici zahajovací rozvaha, soupis jmění a jsou evidovány a přihlášeny všechny pohledávky známých i neznámých věřitelů, začne likvidátorka zpeněžovat likvidační podstatu. Její patrně nejdůležitější součástí bude úvěrové portfolio. Dá se očekávat, že dojde spíše k prodeji celého portfolia na důvěryhodnou a finančně silnou třetí osobu, nežli by se likvidátorka uchylovala k prodeji jednotlivých úvěrů.

Pokud nedojde k převzetí nebo odmítnutí likvidační podstaty, likvidace skončí jejím použitím. Likvidátorka má poté povinnost do 30 dnů po skončení likvidace podat návrh na výmaz Sberbank z obchodního rejstříku. Pokud zjistí, že je Sberbank v úpadku, má povinnost bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh a zahájit insolvenční řízení.

Tak či tak je jisté, že o Sberbank ještě dlouho uslyšíme. Ze zkušenosti můžeme očekávat, že likvidace tak velké společnosti, navíc v komplexním českém regulatorním prostředí, potrvá několik let.

Související