Cesta k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou začíná na základních školách. Pokud se už tam v dětech bude rozvíjet schopnost nebát se prodat vlastní um, v dospělosti obstojí ve světě byznysu, který není postaven na nejnižší ceně. To byl jeden ze závěrů diskusního setkání v newsroomu vydavatelství Economia. Konalo se jako završení série textů Firmy budoucnosti. Týdeník Ekonom v nich ukazoval, jak rozvíjet v Česku byznys s přidanou hodnotou.

Účastníky panelových diskusí byli zástupci podnikatelů, oborových organizací i státní sféry. Na tom, jak ladit vývoj, výrobu, prodej a jeho podporu až po zákaznický servis, tak aby padla představa o Česku coby montovně, se shodli. Měla by se zvětšit podnikatelská kuráž a podnítit ji má reforma školství, dále větší spolupráce byznysu s výzkumem, ale i to, že každý začne sám u sebe.

„Někdo umí dělat převratná digitální řešení. Takoví jsou nejvíc vidět. Pak ale potřebujeme firmy, nehledě na to, co dělají, které by ve svém byznysu byly prostě dobré. Někdy je to jen drobné řešení, které je dotáhne do velké budoucnosti,“ vyslovil se Radek Hovorka, jednatel společnosti Penny Market.

Příklady z Izraele a Finska

O nutné reformě základního a středního školství a přilákání zájmu výzkumné sféry do konkrétních podnikatelských programů hovořil Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu. „Výzkumné projekty často končí v publikacích nebo na konferencích, kdežto v reálném byznysu málokdy. Ale máme v Česku i řadu takových, které ukazují, že to jde. S výzkumníky dlouhodobě pracuje například firma Contipro,“ jmenoval.

Pro inspiraci v tomto směru radí jezdit do Izraele, pro školskou reformu by bylo pro změnu možné poučit se ve Finsku, zmínil. „Finská ekonomika na tom byla po rozpadu Sovětského svazu stejně jako naše. Také na tuto zemi byla napojená. Ale tam tehdy vsadili na reformu školství a dopady jsou vidět.“

Jak udržet balanc mezi maximalizací zisku a podporou kreativity? Inovace musí dostat čas a mít podporu v rozpočtu.

České firmy jsou často příliš skromné, tak jak jsou naučení jejich šéfové z dob dospívání. Většinou nezačínají byznys s ambicí uspět na globálním trhu. Ale právě větší mezinárodní konkurence je hnacím motorem potřeby přicházet s inovacemi. Dokazuje to případ české firmy ComAp, která vyrábí elektrotechnická zařízení, především řídicí systémy pro energetiku, lodní průmysl a další obory. Vznikla sice už na začátku 90. let, ale rovnou s tím záměrem, že bude od začátku působit i na zahraničních trzích. Dnes tvoří 97 procent jejího obratu zahraniční zakázky, ve světě má vlastní distribuční síť, přičemž se většina vývoje a výroby děje v Česku.

Související

Kreativita shora i odspoda

V diskusi padlo, zda vnímání se jako montovny není klišé, jehož tradováním si český trh sám ubližuje, a není‑li to jen sebenaplňující proroctví.

Jak nastavit kreativní prostředí, v němž budou lidé chodit s nápady, a nezabít jejich invenci tím, že se nebude realizovat všechno, co vymyslí, nastínil Tomáš Kuča, partner poradenské společnosti PwC: „Spíš než velkou revolucí přistupujeme ke kreativitě svých lidí podporou v jejich drobných krocích.“

Receptem je nechat lidi dělat, co je baví, dát jim důvěru, ale i mantinely a nechat je poznat jejich potenciál, zaznělo v diskusi. „Vytvořili jsme třeba databáze, kam zaměstnanci vkládají svoje inovace, byť třeba jen drobné. Podle toho, jak se která u ostatních lidí uchytí, je oceňujeme,“ doplnil Kuča.

Ocenění, například pochvala, je důležité i tehdy, když nakonec zůstane jen u návrhu nebo myšlenky. „Kreativní prostředí není to, kde se realizují nápady, je to místo, kde vznikají. Je potřeba k tomu nastartovat i vzdělávací proces, protože teprve v momentě, kdy nějaké oblasti člověk víc rozumí, mohou vznikat nápady s ekonomickým dopadem,“ zdůraznil Jindřich Dohnal, zakladatel společnosti Creatixo Progress, která se zabývá právě nastavováním kreativního prostředí ve firmách.

Zásadní otázkou tu je, jak udržet balanc mezi maximalizací zisku a prostorem pro inovace, které ne vždy zisk přinášejí. Společnost Trask proto na inovace vyčlenila určité procento z obratu. „Spolu s tím musíme dbát, abychom inovace, které nikam nevedou, dokázali včas zaříznout,“ vysvětlil její generální ředitel Pavel Riegger. „Víme, že jim musíme dát na rozvoj víc času, ne jen obvyklých 12 měsíců, ale třeba i pět let.“

Stejně podstatná jako bdělost nad inovačními investicemi je změna stylu vedení lidí. „Dnes mohou pracovat odkudkoli, je proto o dost důležitější, abychom jim ukazovali smysl jejich práce a směr, kudy se ubírá,“ potvrdil v jiné souvislosti princip dát tvořivosti důvěru a nechat její nositele pracovat, hlavně na tom, co je baví.

V tomto bodě se diskuse stočila k úloze členů topmanagementu. „Kreativita by měl vycházela hlavně odtud a šířit se do firmy odshora dolů,“ poznamenal Kuča a Dohnal přidal, že to samo o sobě nestačí: „Šíření kreativity brzdí firemní procesy, o nichž je potřeba mluvit a měnit je.“

Brzdy, nedostatky a úkoly

„V Česku je řada velmi perspektivních oborů, které mohou ekonomiku posunout hodně dopředu,“ doplnila k tématu byznysu s přidanou hodnotou Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank. Na vzestupu je podle ní nejvíc elektrotechnika, která bude v síle národní ekonomiky hrát strategickou roli, stejně jako automobilový průmysl, byť jeho podíl kvůli covidu a válce na Ukrajině aktuálně klesl. „Ovšem i přes všechno úsilí, které události posledních let zesílily, nevidím v budoucnu možnosti rychlého ekonomického růstu. Nemáme totiž dostatečné zdroje, například rozvi­nutou infrastrukturu,“ vystihla, co český vpád do mezinárodní konkurence brzdí.

Nedostatek vidí i v neřešeném tématu, jak posilovat zdraví obyvatel, aby jim vydrželo do co nejvyššího věku. „To má zásadní ekonomické dopady. Do prevence se investuje zoufale málo peněz,“ podotkla Horská, podle níž jsou další zásadní témata pro Česko i to, jak zvládnout digitální transformaci, a reforma vzdělávacího systému, jak o ní hovořili mnozí další diskutující. Rozhýbat trh práce a věnovat se problémům s bydlením jsou další kroky k pokročilé ekonomice.


Záznam z konference Firmy budoucnosti týdeníku Ekonom

Související