Stádo sedmi set krav na Farmě Otročín v CHKO Slavkovský les v západních Čechách nadojí ročně přes čtyři miliony litrů mléka. V biokvalitě se z něj vyrábějí například jogurty či zmrzliny Hollandia. Celá produkce je digitalizovaná a podle ředitele Richarda Tintěry to bylo s ohledem na udržitelný způsob hospodaření ve velkém objemu nezbytné. „Chytré zemědělství nám dává kvalitní přehled o aktuální vyživenosti půdy, díky čemuž můžeme výrazně snížit vstupní náklady,“ říká.

Čidla hlídají zdraví krav třeba tím, že jim měří frekvenci přežvykování, jiná se starají o optimální stravu. Roboti se starají o podestýlku a dobytek myjí. Technologie jsou i na polích, řídí například hnojení. Dřív zemědělci nevěděli, kolik živin je na hektar půdy potřeba, teď jsou schopni dávkovat přesné množství podle potřeb konkrétního pole.

„V precizním zemědělství využíváte sílu naměřených dat ve svůj prospěch. Nové technologie ve správný čas řeknou, kde hnojit, sázet, zalívat a sklízet, abyste měli co největší výnos a vaší půdě se dařilo,“ vysvětluje Adam Zlotý ze start‑upu CleverFarm. Jejich systém pracuje s daty ze satelitních družic, monitorují aktuální stav porostu a následně analyzují třeba chlorofyl, obsah vody nebo počet listů na metr čtvereční. Údaje porovná s klimatickým stavem regionu a aplikace poskytne farmáři potřebné informace v reálném čase. Pak není nutné použít chemická hnojiva ani postřiky, úspora je největší předností. Množství vody, hnojiv je možné snížit až o padesát procent a úroda zůstává minimálně stejná nebo je vyšší.

Češi pomáhají po celém světě

Cílem Zelené dohody pro Evropu je snížit spotřebu hnojiv až o dvacet procent a pesticidů na půlku současného objemu. Čeští zemědělci podle údajů ministerstva životního prostředí využívají zhruba 120 kilogramů umělých hnojiv na hektar půdy. Farmáři na kontinentu čelí od loňského podzimu prudkému zdražování, ceny se po nabourání dodavatelských řetězců v koronavirové krizi za poslední půlrok vyšplhaly několikanásobně. Dražší je plyn, který se při jejich výrobě používá.

Digitalizace se musí stát novým standardem. Dostáváme se do bodu, kdy se bez ní neobejde žádná farma.

„Na většině polí – a evropské statistiky uvádějí až sedmdesát procent – farmáři bohužel stále zalévají a hnojí celé lány plošně, tedy všechna místa se stejnou intenzitou. To je v makropohledu obrovské plýtvání,“ zdůrazňuje Zlotý. Jeho firma už pocítila zvýšený zájem o své technologie z různých zemí, hlavně z Německa. Své zákazníky má český start‑up třeba i na farmě brambor uprostřed súdánské pouště nebo v třešňových sadech v Chile. Podle toho roste obrat. Za minulý rok to bylo zhruba třicet milionů korun z 15,8 v roce předchozím. Firma plánuje meziroční růst zhruba o čtyřicet procent.

A posilují i další agrotechnologické firmy. V Nigérii se zvýšily tamnímu svazu farmářů příjmy až o dvě stě procent. Na mobilní telefon jim jejich místní konzultant posílá SMS s instrukcemi podle dat o růstu vegetace a vlhkosti půdy, která poskytuje brněnský start‑up World from Space. Zemědělci si mohou díky tomu například dovolit posílat své děti do školy místo na pole.

Data ze satelitů se širokospektrálními kamerami využívá další česká firma Agdata. „Jsme schopni rozdělit zemědělskou parcelu do zón s různou kvalitou vegetace. Aplikátor pak uzpůsobuje dávku hnojiva tak, aby se maximalizoval výnos a hospodařilo se šetrně k přírodě. Hnojivo se aplikuje pouze v takové dávce, jakou je plodina schopná využít,“ přibližuje výkonný ředitel Jiří Musil.

Zemědělci stojí podle něho před největšími výzvami v novodobé historii. Musí se potýkat s klimatickou změnou a výkyvy v počasí, které ovlivňují úrodu a přinášejí rizika v podobě škůdců. Zároveň jsou vystaveni novým regulacím, jak nakládat s výsadbou. „Digitalizace se proto musí stát novým standardem. Dostáváme se do bodu, kdy se bez ní neobejde žádná farma,“ dodává Musil. Agdata nabízí komplexní softwarovou platformu, v níž si farma produkci sama spravuje. Telematická čidla a senzory jsou rozmístěny po polích, ve vozidlech. Při významné redukci ztrát produkce to ušetří až stovky milionů korun ročně.

V Česku už tuto službu využívá kolem dvou tisíc farmářů, tedy zhruba patnáct procent všech, kdo mají zemědělství jako svou obživu. Poptávka stoupá i v zahraničí, obrat firmy se pohybuje v desítkách milionů korun a v letošním roce ho plánuje zdvojnásobit.

Čeká se na rozmach bioekonomiky

Opavský podnikatel Martin Ullmann vyvinul řádkovou plečku k odstraňování plevele bez použití chemie. Připojí se za traktor na klasický tříbodový závěs a kamera snímá půdu v řádku pro počítač, který zaručí, že podrývací nože neponičí plodinu. Obsluha v zařízení nastaví, která to zrovna je, třeba cukrová řepa, dýně nebo česnek. Plevel na místě zůstane, uschne a poté, co se rozloží, vytvoří biomasu.

„Firmy se nyní snaží zjišťovat, jak mohou pěstovat nechemicky. V poslední době poptávka po chytrých řešeních roste, zejména v německy mluvících zemích. Ale nedávno jsme byli i v Polsku,“ konstatuje ředitel rodinného start‑upu Ullmanna. Používání herbicidů v konvenčním zemědělství se podle něho takto daří snížit až o 80 procent, u pesticidů až o 40.

Podobné výsledky vykazují také farmy používající autonomní roboty. Nejmodernější se do Česka aktuálně dovážejí, firma Agri‑Precision je má od francouzské značky Naio. Menší se hodí pro zahradnictví či školkařství a větší roboti, o váze přesahující tunu, jsou určeni zejména zelinářům.

Ullmann si myslí, že preciznímu zemědělství by pomohlo, kdyby bylo více velkých výrobců biopotravin. „Proto nemají farmáři dostatečný odbyt a motivaci pěstovat udržitelněji. Chybí nám větší propojenost bioekonomiky, tam vidím ještě velké rezervy,“ dodává.

Související