České turisty na túrách v Tatrách či Alpách provází čím dál častěji nový společník. Dá se na něho spolehnout v situacích, kdy jde o zdraví nebo o život. Jde o aplikaci Záchranka. Ta umí přivolat pomoc v krizových situacích. Počet uživatelů rychle roste, výtvor českých vývojářů využívá v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku nebo Česku podle srpnových dat už více než dva a půl milionu lidí.

„Jsme největší takovou službou v Evropské unii,“ říká Filip Maleňák, který s myšlenkou na vznik aplikace přišel. „Máme už desítky případů, kdy Záchranka Čechům v zahraničí pomohla. O pomoc si třeba zavolali dva čeští kluci na skialpinistických lyžích v Tyrolsku,“ popisuje.

Nejde jen o hory či zahraniční turistiku. Služba je využívána i k přivolání klasické záchranky. Skrze aplikaci volá denně v průměru už kolem 60 lidí, loni jich bylo celkem 13 tisíc. Letos je to za prvních sedm měsíců už 12 tisíc. „Známe počty volání, kolikrát ale záchranáři zasahovali, to už v našich přehledech nevidíme,“ upřesňuje Maleňák.

Samotná aplikace se na mobilu spustí zmáčknutím symbolu červeného tlačítka, které odešle nouzovou zprávu s udáním přesné polohy, a to i bez datového spojení. Poté vytočí linku 155. U zaregistrovaných dokáže aplikace přenést přímo k záchranářům celý pacientův profil. Loni se služba rozšířila o možnost přenášení videa z místa událostí. Záchranka je napojena i na systém notifikací, který upozorní například na hrozby živelních pohrom. „Neposíláme lidem přehled bouřek, ale situace, kdy jde o životy,“ upřesňuje Maleňák.

Pro horskou službu má software modul, který varuje před lavinami nebo vede elektronickou vycházkovou knihu. Do ní je možné zapsat trasu a harmonogram túry. V případě, že pěší či lyžaři nedorazí na určené místo včas, aplikace sama zavolá o pomoc.

„Spolupráce s touto aplikací se obrovsky osvědčila, on-line komunikace s člověkem v tísni hodně pomáhá, zrychluje a zpřesňuje zásah,“ popisuje zkušenosti Radek Zeman z Horské služby České republiky.

Bakalářská práce jako základ

Startupový projekt byl do ostrého provozu za účasti záchranářů spuštěn v roce 2016. Celý nápad se ale zrodil již v roce 2011. Maleňák tehdy studoval obor biomedicínská technika a bioinformatika na Vysokém učení technickém v Brně. Část výuky měl medicínskou, část zaměřenou na informatiku. Zajímal se o programování aplikací. Díky otci, který pracoval na softwaru pro jihomoravskou záchranku, se dostal do styku s lidmi z výjezdů. „Říkali, že je problém lokalizovat člověka, který volá na tísňovou linku,“ vzpomíná.

Rozhodl se proto v bakalářské práci, kterou psal, zaměřit na rešerši a průzkum metod, jimiž by šlo lokalizaci zlepšit. Výsledkem byl návrh aplikace, která by v SMS zprávě odeslala data o poloze. Práci pak představil záchranářům. Odezva ho zklamala.

„Nenašla se pro to jediná záchranka,“ říká. Nápad se nicméně začal šířit po Česku, zejména mezi lidmi ze záchranných sborů. Tak se dostal až k Pavlu Millerovi, zakladateli letecké záchranné služby Alfa-Helicopter. „Oslovil mě a začal mě tlačit dopředu,“ uvádí Maleňák.

Pomohl profesionální záchranář

Právě Pavel Miller uvedl celou aplikaci do záchranářského prostředí a výrazně pomohl při jejím vývoji. Spojení s respektovanými záchranáři pomohlo, o službu se začaly zajímat i další organizace. Vývoj aplikace zpočátku financovaly Česká pojišťovna, Alfa-Helicopter či Jihomoravský kraj. Další silný impulz pro start-up přišel poté, co ho Maleňák přihlásil do soutěže Vodafone Nápad roku. Záchranka zaujala, dostala ocenění, a navíc i generálního partnera, kterým se stala Nadace Vodafone.

Start-up dodnes podle Filipa Maleňáka funguje jako nezisková organizace, která je podporována především soukromými partnery. České záchranné služby, jež jsou organizovány podle krajů, mají přístup do aplikace zadarmo. „Provozujeme IT start-up v neziskové oblasti, takových je opravdu pomálu, jsme spíše takový endemit,“ shrnuje Maleňák.

Za šest let přišel provoz, vývoj a ostatní služby kolem aplikace téměř na 50 milionů korun. Jádrový tým tvoří pět lidí, další spolupracují externě.

Náklady na provoz, které jsou v tuto chvíli kolem 7,5 milionu korun ročně, pokryje z poloviny Nadace Vodafone, zbytek jde z pojišťovny Generali, crowdfundingu či z příjmů ze zaškolení zaměstnanců organizací, jež službu užívají, nebo ze zdrojů od několika krajů či měst, které aplikaci používají. Slouží jim například jako zdroj informací pro obyvatele při mimořádných událostech.

Stát je už nemůže ignorovat

Podle zakladatele start-upu tvůrci aplikace už vstoupili do jednání s představiteli českého státu, který by se měl na provozu služby podílet. „Uvědomují si, že jsme tak velcí, že nás nemohou ignorovat,“ říká Maleňák. „Hledáme formy spolupráce, není to úplně jednoduché a bude to nadlouho.“

Maleňák chce start-up udržet jako nezávislou soukromou službu. Z této pozice totiž může mnohem lépe řídit vylepšování služby a inovace. „Nemusíme zadávat složitá výběrová řízení, hýbeme se rychle jako malá soukromá firma.“

Zatím působí Záchranka na území čtyř zemí, jejich počet má ale rychle růst. K zahraniční expanzi start-up využije specifické „pokrytí“ pod křídly globální Nadace Vodafone. Světová korporace totiž aplikaci udělila celosvětovou podporu, Záchranka App tak má otevřené dveře do všech zemí, ve kterých nadace působí. Ještě letos by se služba mohla dostat do dalších tří států. „Pro zahraničí chceme být pouze jako technologický partner, ten lokální se bude starat o provoz v dané lokalitě,“ vysvětluje Maleňák.

Start-up zabezpečí chod aplikací jako celku, samotné provedení loka­lizované verze bude šito na míru. „Přivolání pomoci je hodně intimní, v mysli by mělo být s něčím spojeno, například s lety zažitým logem místní záchranné služby,“ upřesňuje Maleňák. „Pokud si nainstalujete nějakou anonymní záchrannou aplikaci, tak z toho děláte takový Uber pro záchranku a to my nejsme.“

Zahraniční expanze start-upu měla přinést i navýšení příjmů jak od provozovatelů záchranných služeb, tak od partnerů či pojišťoven. Z původně neziskové organizace se tak brzy může stát prosperující firma s globálním dosahem. „Vůli i přislíbené investice na to máme.“

Související