Udržitelné podnikání se může nyní rychleji rozvíjet v důsledku velké změny životního stylu, kterou přinesla pandemie. Firmy, jejich zaměstnanci, zákazníci i celá veřejnost − zejména mladí lidé − mají daleko vyšší zájem o to, jaké dopady na okolí byznys má. Nejde jen o zelenou ekonomiku, kterou prosazuje Evropská unie, ale rovněž o vztahy uvnitř podniků a kontakty mezi firmami a obcemi i konkrétními lidmi. To je jeden ze závěrů debaty hostů kulatého stolu týdeníku Ekonomu věnované udržitelnému podnikání. O problematice diskutovali vedoucí partnerka poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje ve společnosti EY ČR Alice Machová, člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda, výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr a vedoucí výstavby P3 Logistic Parks pro střední a východní Evropu Tomáš Kubín.

Kde má práce smysl

Co vlastně pohání udržitelné podnikání vpřed? Podle Machové zejména závazek EU přejít do roku 2050 na bezuhlíkovou ekonomiku. Velkým impulzem je i covidová pandemie. „Stále větší význam má i tlak spotřebitelů, protože došlo k velké změně životního stylu a zákazníci udržitelné podnikání od firem už vyžadují. K tomu roste význam názorů samotných zaměstnanců, uvedla Machová.

Regulace by neměly nikoho protežovat ani diskriminovat. To, co se zdá „zelené“ nyní, nemusí se tak jevit za deset let.

To potvrdil i šéf Energy financial group Tomáš Voltr. Zatímco se mnoho zaměstnavatelů potýká s nedostatkem pracovních sil, „jeho“ společnosti, která se k udržitelné ekonomice už léta hlásí a zabývá se energetikou z obnovitelných zdrojů a energetickým využitím odpadů, se zájemci o práci hlásí sami. Souzní s myšlenkami firmy a chtějí se podílet na takových projektech, které mají smysl a v nichž budou mít z práce také dobrý pocit.

Tomáš Kubín z P3 Logistic Parks připomenul, že pro jeho firmu podnikající v průmyslovém developmentu je udržitelné podnikání už delší dobu přirozenou věcí. Budovy, které vlastní, musí fungovat desítky let, a čím dříve na tuto perspektivu budou připraveny, tím to bude snazší. Za důležitou považuje komunikaci s okolím. Skladiště a výrobní haly se ne každému líbí, a i proto je nezbytné udržovat kontakty s místními samosprávami. „Jde přitom o zcela konkrétní věci, třeba o pomoc včelařům nebo spolufinancování stavby čistírny odpadních vod,“ konstatoval. Nezbytný je při udržitelném podnikání výhled do budoucna. Společnost už nyní staví haly, na jejichž střechy bude možné časem umístit fotovoltaiku.

Opatrné banky

V Česku, stejně jako v Evropě, se však podle člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy vedou debaty, do jaké míry má při zavádění udržitelného podnikání pomáhat finanční sektor, a to včetně centrálních bank. Na jedné straně existuje aktivistický postoj, především Evropské centrální banky, která zelený byznys podporuje. Naproti tomu Česká národní banka se stará v prvé řadě o dozor nad finančním trhem. Z těchto důvodů se do boje proti klimatickým změnám aktivně zapojovat nehodlá. Ekologické regulace prosazované v EU by se měly týkat především těch, kdo se chtějí do zelené ekonomiky zapojit, například takto zaměřených investičních společností.

Regulace by také neměly nikoho protežovat ani nikoho diskriminovat. „To, co se zdá být zelené nyní, nemusí se tak jevit za deset let. Navíc by se pak mohlo zjistit, že banky poskytovaly půjčky, které ohrožovaly finanční návratnost,“ dodal Benda. Finanční sektor by proto měl zůstat v dobré kondici, tak aby mohl poskytovat úvěry, a to i pro zelený byznys. Zelená regulace − konstatoval Benda − nepomáhá ani výrobním firmám. Vzestup americké automobilky Tesla nebyl dán tlakem regulátorů, ale tím, že její zakladatel Elon Musk díky své vizi dokázal přesvědčit investory, aby do firmy vložili peníze. A to navzdory tomu, že hospodářská čísla pro něj po řadu let nebyla lichotivá.

Chybějící data

Alice Machová z EY poukázala, že pro další rozvoj udržitelného podnikání je nezbytné, aby komerční banky měly o firmách dostatek informací. Těch je málo, a tak Evropská unie pro velké společnosti chystá normu, která určí, jak mají vypadat jejich cíle, pokud jde o ekologii, péči o zaměstnance i vztahy s okolím. A také jak o tom všem reportovat ve výročních zprávách. Zájem o nefinanční data firem přitom roste, na globální úrovni o ně donedávna stála jen třetina investorů, nyní už 70 procent. Podle Tomáše Voltra z Energy financial group zahraniční partnery jeho společnosti zajímá, jakých ekologických úspor se u zakoupených produktů dosahuje, a informují o tom dál jak své zákazníky, tak i „své“ vlády. Jako příklad uvedl bioplyn, jehož uhlíková stopa je o 80 procent nižší než u běžně vytěženého plynu zemního.

Kulatý stůl

O udržitelném podnikání diskutovali zleva člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda, vedoucí partnerka poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje ve společnosti EY ČR Alice Machová, šéfredaktor Ekonomu Petr Kain, vedoucí výstavby P3 Logistic Parks pro střední a východní Evropu Tomáš Kubín a výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.

Tomáš Kubín z P3 Logistic Parks upozornil, že i u pronajímání hal lze vysledovat rozdíl v chování malých českých firem a velkých zahraničních společností. Ty první bojují o přežití a jejich výhled není delší než na dva tři roky. A jen silné zahraniční podniky mají zájem o nabízená „udržitelná řešení“, která přinášejí efekty až z dlouhodobého hlediska.

Ekologie versus penze

K udržitelné ekonomice by se podle Vojtěcha Bendy z ČNB mělo přistupovat dobrovolně. V EU by cestou mohlo být udělování ekologických značek. Firma by pak byla ekologická ne tehdy, když to o sobě prohlašuje (což často ani není pravda), ale po splnění stanovených podmínek a udělení certifikátu. Komplikací, například v rozvoji obnovitelných zdrojů, je domácí legislativa, která pokulhává za evropským vývojem. To se ale podle Tomáše Voltra daří řešit spoluprací se zahraničními partnery.

Alice Machová z poradenské společnosti EY připomněla, že udržitelná ekonomika je do značné míry generační záležitostí a že se prostor pro ni bude rozšiřovat. Podle průzkumů je už třetina mladých lidí ochotna připlatit si za dražší zboží od „udržitelných firem“.

Centrální bankéř Benda naopak podotkl, že ochota zabývat se ekologií závisí na míře společenského bohatství. Současně upozornil na budoucí úzká místa, především na nejistotu, kde v příštích letech brát peníze na důchody. Peníze nicméně podle Voltra nejsou vše. „Při udržitelném rozvoji jde i o takové věci, jako je třídění odpadu či úspory vody a energie,“ zdůraznil v závěru debaty, jejímiž partnery byly společnosti Ernst & Young, Energy financial group a P3 Logistic Parks.

Související