V Česku bude snazší a bezpečnější upozorňovat na nekalosti páchané ve firmách. Vzniká totiž zákon, který má zvýšit ochranu oznamovatelů takových neetických či nelegálních praktik. V minulosti se totiž ukázalo, že takoví lidé musí po svém oznámení často čelit odvetě ze strany nadřízených, nebo dokonce vyhazovu. Návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který nyní čeká na projednání v parlamentu, odvetná opatření pod pokutou zakazuje. Firmám od 25 zaměstnanců zároveň ukládá, aby vytvořily ucelený systém, jenž zaměstnancům usnadní podání jejich oznámení. Pokud parlament stihne zákon schválit do podzimních sněmovních voleb, budou muset firmy takový oznamovací systém zřídit nejpozději příští rok v březnu.

Česko je v tom ale pozadu za západními zeměmi. Například ve Švédsku platí ucelený zákon, který chrání oznamovatele a zaručuje jim mimo jiné finanční kompenzace pro případ propuštění, už pět let. Zákon také vymezuje, co všechno je možné nahlásit. "Oznamovatelé dle švédského právního předpisu musí mít pouze důvodné podezření, že jejich tvrzení je pravdivé, není nutné, aby k podložení svého tvrzení předložili důkazy," uvádí partner advokátní kanceláře Cerha Hempel Kališ & Partners Lukáš Srbecký. Ve Spojených státech jsou pak dokonce zaměstnanci motivováni k podávání oznámení finanční odměnou.

Na poslední chvíli

V Česku se o nutnosti přijmout zákon, který ochrání oznamovatele a stanoví pravidla, jakým způsobem a na jaké chování mohou upozorňovat, diskutuje už přes deset let. V roce 2009 po sérii případů, v nichž oznamovatelé nelegálního jednání přišli o práci, na ni začaly upozorňovat neziskové organizace, zejména Transparency International a hnutí Oživení.

Návrhy zákonů na ochranu oznamovatelů politici tradičně nechávají až na konec volebního období. Dosud je tak nikdy nestihli projednat.

V Česku od té doby vznikl v každém volebním období nějaký návrh zákona, který měl ochranu oznamovatelů řešit. Žádný se ale nepodařilo schválit. V roce 2013 zastavil projednávání prvního uceleného návrhu předloženého vládou Petra Nečase její předčasný pád. Následující kabinety většinou vytvořily návrhů více, avšak předložily je těsně před volbami a shodnout se na kompromisu už nedokázaly.

"To svědčí o tom, že napříč politickým spektrem není vůle takovou právní úpravu přijmout. Pro spoustu politiků je to kontroverzní téma, není pro ně lákavé, nenachytají na ně voliče nebo politické body," upozorňuje ředitel české větve Transparency International Petr Leyer.

Infografika: Zřízení etických linek může firmám zachránit miliony korun

Mezitím ale začala pravidla pro oznamovatele řešit celá Evropa. Zákon, který je stanovuje, už přijalo například Slovensko nebo Slovinsko. Také Česko ke stejnému kroku nyní nutí evropská směrnice schválená před dvěma lety. Ve sněmovně nyní čekají na projednání hned dva návrhy, které to řeší. Jeden loni v létě předložila skupina poslanců v čele s Lukášem Černohorským (Piráti) a druhý je vládní.

Oba návrhy jsou zatím před prvním čtením, a není tedy vůbec jisté, že se před podzimními volbami do sněmovny stihnou projednat. Zpravidla na to totiž zákonodárci potřebují nejméně sedm měsíců. Právě tolik ale zbývá do voleb. Poslance přitom budou zaměstnávat volební kampaň a také reakce na problémy s koronavirem. V tomto případě navíc platí, že pouhé schválení zákona nestačí. Měla by na ně navazovat kampaň, která novinku vysvětlí lidem a zejména je naučí, že oznámení neetických, či dokonce nelegálních praktik není práskačství, ale může státu i firmě, o niž jde, zachránit peníze nebo ji ochránit před trestní odpovědností. Už několik let totiž v Česku platí, že podniky odpovídají za trestné činy, jichž se jejich zaměstnanci dopustili při výkonu práce. Může jim za to hrozit mimo jiné zákaz účastnit se veřejných zakázek, nebo dokonce zrušení. Podle propočtů Evropské komise by pak mohla správně nastavená a propagovaná pravidla Česku ročně zachránit kolem 270 milionů eur, tedy skoro sedm miliard korun, z veřejných peněz.

Pokuta až 400 tisíc korun nebo tři procenta z ročního obratu bude hrozit firmám, které neochrání zaměstnance před odvetou.

Co slibuje zákon

Vládní návrh zákona, jenž má větší šanci na schválení než ten poslanecký, počítá se vznikem vnitřního a vnějšího oznamovacího systému. Ten vnitřní budou muset povinně zřídit všechny podniky s 25 a více zaměstnanci. Zákon je v tom dokonce tvrdší než evropská směrnice. Ta tuto povinnost zavádí pro firmy od 50 zaměstnanců. Podle Michala Pleskota z ministerstva spravedlnosti to podstatně rozšíří okruh lidí, kteří budou moci na nekalé praktiky snadno a bez obav upozornit. Zvyšuje to také šance, že se neetické chování či trestná činnost nezametou pod koberec a podaří se je včas utnout.

Nadto návrh počítá ještě se vznikem vnějšího oznamovacího systému. Jeho prostřednictvím budou moci oznamovatelé nekalé praktiky na pracovišti hlásit přímo ministerstvu spravedlnosti a jeho prostřednictvím orgánům činným v trestním řízení. Je jen na oznamovateli, který systém si pro podání informací vybere. "Zaměstnanec by měl zvážit, jakou důvěru má v to, že jeho oznámení učiněné v rámci vnitřního systému bude doopravdy bráno v potaz a bude řádně vyhodnoceno. Pokud takovou důvěru nebude mít, tak je samozřejmě vhodné se obrátit přímo na vnější oznamovací systém," říká Lukáš Srbecký z Cerha Hempel Kališ & Partners. Je tedy tak trochu na zaměstnavateli, jak důvěryhodný systém vytvoří, aby tím motivoval zaměstnance k řešení problémů interní cestou.

"Vnější oznamovací systém je namístě využít také v případě ochrany silného veřejného zájmu na vyšetření oznámení," dodává Lukáš Vajda, společník advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal. Takovým zájmem může být například korupce při zadávání veřejných zakázek nebo čerpání státních dotací.

Pokud by byl zákon schválen, vytvořit vnitřní oznamovací systém by firmy musely nejpozději do konce března příštího roku. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až ve výši 400 tisíc korun nebo tři procenta z ročního obratu. Stejný trest je stihne i v případě, že neochrání oznamovatele před odvetou. Naopak zaměstnance, který druhého nařkne křivě, může stihnout pokuta až 50 tisíc korun.

Infografika: Zřízení etických linek může firmám zachránit miliony korun

Ochrana k nezaplacení

Podniky ale nemusí čekat, zda se politici dohodnou. Vytvořit prostředky a nastavit firemní kulturu tak, aby se jejich zaměstnanci nebáli na neetické nebo nelegální praktiky na pracovišti upozornit, mohou i bez opory v zákoně. Zřízení takového oznamovacího systému může firmám ušetřit peníze. "Odhaduje se, že až pět procent obratu podniky ztrácí kvůli interním podvodům," upozorňuje partner v oddělení forenzních služeb společnosti EY Tomáš Kafka. Hlavně pro ty podnikající v zemích, jako jsou Francie nebo Spojené státy, představuje i důležitý prvek právní ochrany. Zahraniční protikorupční legislativa bývá totiž přísnější než v Česku, a firmám tak mohou v případě nelegálního chování zaměstnanců hrozit astronomické pokuty. Švédský výrobce mobilních telefonů Ericsson tak například kvůli korupčnímu skandálu v USA zaplatil americkým úřadům přes miliardu dolarů.

Kvůli interním podvodům firmy ztrácí až pět procent obratu. V zahraničí jsou ale etické linky důležitým bodem právní ochrany proti korupci.

"Vedle finančních benefitů jde i o ochranu značky a její reputace. Jednání firem má dopad i na spokojenost a loajalitu zaměstnanců," upozorňuje Lukáš Vajda z advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal.

Výsledkem je, že řada velkých nadnárodních společností podnikajících v Česku si už etické telefonní linky či aplikace pořizuje bez ohledu na to, co předepisují české zákony. A také firmy s ryze českými kořeny se začínají vydávat tímto směrem. Letos v zimě si tak například webovou a mobilní aplikaci, jejímž prostřednictvím mohou zaměstnanci oznamovat nekalé jednání, pořídil český řetězec prodejen se sportovním zbožím a oděvy Sportisimo. "Podněty mohou zadávat jak pod svým jménem, tak anonymně. Ti, kteří ho zadají anonymně, dostanou kód, kterým se mohou znovu přihlásit a sledovat řešení svého případu," uvádí HR ředitel Sportisima Tomáš Rodný.

Etické minimum

Základem interního oznamovacího systému je nastavení vhodného komunikačního kanálu. Ten může mít různé podoby od klasické "schránky důvěry", do níž mohou zaměstnanci dát papírový dopis, až po telefonní linky a on-line formuláře.

Druhým důležitým krokem je podpora ze strany managementu. "Sebelepší oznamovací kanál nemá šanci, pokud ve společnosti nepanuje atmosféra, která férové oznamování nekalostí podporuje," upozorňuje Kafka z EY. Dobré je sepsat pravidla a postupy do interní směrnice. Ta by měla také stanovit, kdo bude přijatá oznámení řešit.

Třetím klíčovým bodem je kvalita reakce na podněty, které by měly být řádně prošetřeny důvěryhodnou osobou. A nezbytné samozřejmě také je poskytnout účinnou ochranu oznamovatelům proti jakémukoliv postihu včetně šikany nebo diskriminace. "Je třeba zajistit, aby systém umožňoval oznamovateli utajit svou totožnost mimo oznamovací kanál, zejména pak ve vztahu k osobám dotčeným oznámením," uzavírá Vajda.