1) Podvodníci napadli twitterové účty

Zatím neznámí podvodníci napadli twitterové účty známých a bohatých lidí, včetně šéfů velkých technologických firem, politiků, celebrit i samotných podniků. Jménem skutečných vlastníků účtů hackeři tvrdili, že chtějí pomoci, a když jim někdo pošle tisíc dolarů, obdrží za to dvojnásobek, tedy dva tisíce dolarů. Platbu žádali v bitcoinech. Napadení účtů není neobvyklou záležitostí, odborníky ale tentokrát překvapil rozsah a způsob, jakým byl útok proveden.

Na napadených účtech se objevily falešné tweety, jež odměnu nabízely po zaslání částky na anonymní bitcoinovou adresu. Například na účtu, který patří zakladateli společnosti Tesla Elonu Muskovi, byla připojena výzva, že nabídka platí jen po dobu 30 minut.

Mezi napadenými byli vedle Muska například i bývalý americký prezident Barack Obama, bývalý viceprezident a nynější uchazeč o demokratickou nominaci na prezidenta Joe Biden, podnikatel a politik Mike Bloomberg, šéf společnosti Amazon Jeff Bezos, spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates, investor Warren Buffett, stejně jako účty firem Uber nebo Apple. Bezos, Gates a Musk patří mezi 10 nejbohatších lidí na světě. Na Twitteru mají desítky milionů sledujících.

Twitter následně oznámil, že hackeři získali kontrolu nad přístupovými hesly některých zaměstnanců, což jim umožnilo ovládnout i účty celebrit. Veřejně dostupné záznamy blockchainu ukazují, že podvodníci dostali kryptoměny za více než 120 tisíc dolarů (2,8 milionu korun). Asi polovina obětí měla peníze na bitcoinových burzách v USA, čtvrtina v Evropě a čtvrtina v Asii, uvedla agentura Reuters.

Důvod napadení účtů nebyl okamžitě jasný. Některé falešné zprávy Twitter sice rychle odstranil, vzápětí se ale objevily nové a pak další. Provozovatel sítě tedy přistoupil k mimořádnému opatření a některé z účtů odpojil. To znamená, že nikdo, ani majitel, nemohl s účtem disponovat ani si v danou chvíli například změnit heslo.

2) Německý kapitál mizí z Česka

jarvis_5f17fb30498e75f68d7439d2.jpeg
Foto: Shutterstock

Největšími zahraničními vlastníky podle investovaného kapitálu do základního jmění českých firem jsou se 128,6 miliardy korun Nizozemci. Následuje Lucembursko s 107,7 miliardy korun a na třetím místě jsou Němci s 96 miliardami korun. Poprvé od roku 2016 tak Němci nejsou největšími zahraničními vlastníky českých firem z pohledu objemu investovaného kapitálu do základního jmění. Informovala o tom poradenská společnost Bisnode.

"Výrazný odliv německého kapitálu ze základního jmění našich firem evidujeme už druhý rok za sebou. V letech 2018 a 2019 (květen až květen) se snížil o 120 miliard korun a ve stejném období 2019 až 2020 klesl o dalších 71 miliard korun. Za poslední dva roky se německý kapitál propadl z 287 miliard na 96 miliard korun, za posledních pět let dokonce o 60 procent," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Objem nizozemského kapitálu vzrostl meziročně o 15,3 miliardy, ale v uplynulých pěti letech se snížil o 46,9 miliardy korun.

Skokanem roku je Velká Británie, která se posunula z loňského osmého na letošní páté místo. Britové navýšili objem kapitálu v českých firmách o 17 miliard korun, tedy o 46 procent.

3) Státní dluh přesáhl dva biliony korun

jarvis_5f17fb30498e75f68d7439d6.jpeg
Foto: Jakub Plíhal

Státní dluh Česka stoupl v pololetí o 516,7 miliardy korun na 2,16 bilionu korun. Jde o nejvyšší úroveň od roku 1993. Za jeho růstem je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit krytí letošního schodku státního rozpočtu. Ten Poslanecká sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila ze 40 na 500 miliard korun. Dalším důvodem je snaha získat peníze na splátky dříve vydaných dluhopisů, které se uskuteční ve druhém pololetí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 201 700 korun. Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evrop­ské investiční banky.

4) Vítkovice Heavy Machinery v konkurzu

jarvis_5f17fb30498e75f68d7439da.jpeg
Foto: Jiří Zerzoň

Ostravská společnost Vítkovice Heavy Machinery (VHM) skončila v konkurzu. Majetek firmy, která je od 19. března v úpadku, bude rozprodán.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. V úpadku už jednou skončily, když firma ještě byla součástí strojírenského holdingu ostravského podnikatele Jana Světlíka. Během reorganizace ji převzala společnost zakladatele holdingu Czechoslovak Group Jaroslava Strnada, který do firmy vložil peníze a zajistil její financování.

Nyní je většinovým vlastníkem VHM Strnadův holding CE Power Industries. Insolvenční návrh podalo samo vedení, podle kterého byla firma dlouhodobě ztrátová a už nebyla schopná platit své závazky.

5) Odbyt Škody Auto klesl v pololetí o třetinu

jarvis_5f17fb31498e75f68d7439de.jpeg
Foto: Škoda Auto

Automobilce Škoda Auto v letošním prvním pololetí klesl meziročně odbyt o 31,3 procenta na 426 tisíc vozů. Oznámil to mateřský koncern Volkswagen. Automobilový trh letos výrazně zasáhla koronavirová krize. V červnu se už ale odbyt Škody Auto meziročně snížil pouze o 16 procent na necelých 95 tisíc vozů po květnovém propadu o více než 45 procent. Celý koncern Volkswagen v pololetí dodal zákazníkům 3,893 milionu vozů. Jeho odbyt se tak meziročně snížil o 27,4 procenta.

Mladoboleslavská automobilka rovněž oznámila, že předseda jejího představenstva Bernhard Maier končí po necelých pěti letech v čele podniku. Jeho nástupce zvolí představenstvo v srpnu.

Důvody Maierova odchodu firma nesdělila. Podle německého listu Handelsblatt jsou v pozadí mocenské spory v koncernu Volkswagen. V médiích se také již delší dobu objevují zprávy, podle kterých Volkswagenu vadí úspěch Škodovky, jejíž modely nad očekávání konkurují ostatním automobilům koncernu.

Související