Události týdne: Top 5

1) Česko má nejlepší zázemí pro výrobu

Česká republika má z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na čtvrtém místě za Čínou, Spojenými státy a Indií. Loni byla pátá. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

K úspěchu Česku pomohl podle autorů hodnocení zejména nízký stupeň rizika, vynikající lokalita a nízké provozní náklady. Letos byla hodnocena také schopnost opětovného restartu po koronavirové krizi, a i v tomto parametru Česko podle studie uspělo.

Od roku 2016, kdy bylo Česko do žebříčku poprvé zahrnuto, se řadí mezi nejvhodnější destinace, do nichž by výrobní firmy mohly umístit svůj provoz.

"To, že se Česká republika dlouhodobě drží mezi zeměmi vhodnými pro výrobní sektor, je pro naši ekonomiku pozitivní zpráva. Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, zdejší vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu," uvedl Ferdinand Hlobil ze společnosti Cushman & Wakefield.

Hodnocení se letos vedle obvykle posuzovaných kritérií zaměřilo rovněž na schopnost zotavení z koronavirové krize. Česko se v tomto ohledu umístilo ve druhé čtvrtině zemí nejlépe připravených na restart. "Zařadilo se tak po bok Kanady či USA nebo z Evropy Rakouska, Spojeného království a Švédska. Blízké Polsko či Maďarsko naopak takové úrovně schopnosti znovuzotavení nedosáhly: jsou až ve třetí čtvrtině," dodali autoři studie z Cushman & Wakefield.

Krize způsobená koronavirovou pandemií ukázala na úskalí globálního propojení. Logickým řešením problémů by se mohl zdát návrat výroby do původních zemí, v širším měřítku ale není podle Hlobila reálný. Pro zvýšení své odolnosti pro případ další vlny pandemie se výrobci spíše zaměřují na to, jak zajistit, aby nebyly přerušeny dodávky materiálu či součástek.

2) Německo končí s uhlím do roku 2038

Foto: Reuters

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.

Energetika je v Německu zodpovědná téměř za 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO₂), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.

Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí.

3) Největší penzijní fond přišel o biliony korun

Foto: Reuters

Penzijní investiční fond japonské vlády (GPIF), největší svého druhu na světě, vykázal za první letošní čtvrtletí ztrátu a hodnota jeho majetku se snížila o 11 procent. V peněžním vyjádření zaznamenal rekordní ztrátu 17,7 bilionu jenů, v přepočtu 3,9 bilionu korun. Na vině jsou dopady koronaviru a opatření zavedená proti jeho šíření, oznámila vláda v Tokiu.

První kalendářní čtvrtletí je v Japonsku posledním čtvrtletím finančního roku. Celý finanční rok fond uzavřel se ztrátou 5,2 procenta. Pokles v závěru finančního roku způsobily hlavně zahraniční akcie, výrazně propadly ale i domácí tituly.

Celková hodnota aktiv fondu se tak snížila na 150,6 bilionu jenů, nejméně za poslední tři roky.

4) Čistý zisk bank klesl takřka o čtyři miliardy

Foto: Václav Vašků

Bankám a spořitelnám v Česku v prvním čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 3,8 miliardy na 14,54 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila ČNB. Bilanční suma ke konci března činila 8,442 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 895 miliard korun. Bankám podle analytiků zisky propadly kvůli tvorbě opravných položek v souvislosti s koronavirovou krizí a nouzovými opatřeními. Přispěl k tomu i pokles sazeb ČNB.

Za pokles čistého zisku může zejména vyšší tvorba rezerv. Banky je musí vytvářet v reakci na zhoršený makroekonomický výhled, což se promítá do nižších zisků. Za nižším hospodářským výsledkem stojí i snížení sazeb ČNB. Nižší úroky znamenají pokles reinvestičních výnosů z úložek tuzemských bank u ČNB.

5) Prodej aut v Česku klesl o čtvrtinu

Foto: Reuters

Tuzemský prodej nových osobních aut v prvním pololetí kvůli epidemii koronaviru klesl o 26 procent na 95 tisíc vozů. V červnu byl ale již jen o pět procent meziročně nižší. Oznámil to Svaz dovozců automobilů.

První je značka Škoda s poklesem o 17 procent na 36,5 tisíce aut, následuje Hyundai s prodejem osmi tisíc vozů, tedy o sedm procent meziročně méně. Třetímu Volkswagenu odbyt klesl o 29 procent na 7,7 tisíce aut. Čtvrtá je Dacia (4722) a pátá Toyota (4180).

Nejprodávanějšími modely jsou letos Škoda Octavia (10 410), Škoda Fabia (8265), Škoda Scala (3906), Škoda Karoq (3794) a Škoda Kamiq (3776). Na šestém místě je Hyundai i30. Nejprodávanější byly vozy SUV s podílem 35 procent, následují malá auta se 17 procenty a nižší střední třída s 16,6 procenta. Z hlediska paliva vedou vozy s benzinovým motorem s podílem 66,9 procenta, na druhém místě jsou naftové s 28,2 procenta a následují elektrické vozy, kterých se prodalo 1028, tedy trojnásobek toho, co v pololetí loňského roku.