Konec doby uhelné v energetice se blíží. Čím ale uhlí nahradit? Nad touto otázkou se zamýšleli účastníci dalšího diskusního setkání, které uspořádal Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom a Hospodářskými novinami. Dospěli přitom ke shodnému názoru. Bez nových jaderných zdrojů může Česko přijít o svou energetickou nezávislost.

"Když řekneme, že uhlí nechceme, je třeba také říci, co chceme a jak budeme fungovat dále. Provozovatelé budou muset uvažovat, jestli se jim investice do takzvaně špinavých zdrojů s nejistým výhledem vývoje do budoucnosti vůbec vyplatí," uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Největší diskuse podle něj panují kolem jaderné energetiky, kde se ve světovém srovnání cena za instalovanou kWh pohybuje od 2200 až do 10 000 eur. Zronek zmínil, že to, co ovlivňuje cenu energie z jádra, je kromě investičních nákladů cena, za kterou si bude možné na stavbu nových jaderných zdrojů půjčit. Úvěrování 3 až 4 procenta s pomocí státu přitom odpovídá současné ceně energie od 50 do 60 eur za MWh.

Koncepčním řešením podle Bohdana Zronka může pro Česko a další vnitrozemské státy být kombinace jádra a obnovitelných zdrojů energie, s přechodným využitím zemního plynu. Představitel společnosti ČEZ také dodal, že požadavek na snižování emisí oxidu uhličitého povede k růstu spotřeby elektřiny. V roce 2050 to bude zhruba o polovinu, a to i při dosahování energetických úspor.

Ředitel odboru jaderné energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler v dalším příspěvku uvedl, že jednoznačnou prioritou této vlády je stavba nového jaderného bloku v Dukovanech. Volba jádra je podle něj cestou ke splnění požadavků na "oduhelnění" energetiky a také otázkou energetické bezpečnosti.

Jak uvedl Zronek, ČEZ aktuálně řeší smlouvu se státem, která nastaví základní rámec spolupráce pro stavbu nového jaderného bloku. První etapa má za cíl realizaci výběrového řízení na jeho dodavatele, získání územního rozhodnutí a povolení k umístění jaderného zařízení.

V neposlední řadě je důležité nastavení organizace výstavby. U dodavatelů, kteří nikdy nestavěli v Evropě, je přitom otázkou, jak se dokážou popasovat s tuzemskou legislativou. V úvahu připadají dodavatelé CGN, EDF, Kepco, Rosatom a Westinghouse. Společnost ČEZ předpokládá zahájení výběrového řízení do konce letošního roku, územní řízení do konce roku 2021, proces notifikace státní podpory do konce roku 2022 a finalizaci podpisu smlouvy s dodavatelem v polovině roku 2024. Má-li být nový jaderný blok spuštěn v roce 2036, je zároveň nezbytné zabývat se už teď přípravou kvalifikovaného personálu.

Této problematice se věnoval Karel Katovský z Vysokého učení technického v Brně (VUT). Jak uvedl, aktuální spolupráce VUT s JE Dukovany zahrnuje exkurze stovky studentů za akademický rok, praxe, letní univerzitu a stipendijní program. VUT vzdělává i vlastní pracovníky, aby výuka odpovídala aktuálním potřebám.

Klíčová je podle Katovského i realizace bakalářských a diplomových prací. Když se podaří získat konkrétní téma přímo z Dukovan, je další spolupráce o to snazší. "Spolupráce se netýká pouze Jaderné elektrárny Dukovany, ale i spousty dodavatelů, například z oblasti radiační ochrany, výroby turbín nebo servisu. I ti se na nás obracejí," říká Karel Katovský. Upozornil také na to, že Česko, které je v oblasti jaderné energetiky na výši, nemá v oboru jaderného inženýrství ani jednoho profesora, jen čtyři jmenované docenty.

Jak upozornil Jakub Vyvadil z divize Energoprojekt, spadající od roku 2002 pod Skupinu ÚJV, největším úskalím pro dodavatele při výstavbě jaderných elektráren je aplikace lokální legislativy. Ta může zahrnovat až tisíce norem, které je dodavatel schopen jen těžko rozklíčovat. Například pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi bylo požadováno na čtyřicet analýz, jejichž konkrétní podoba nebyla stanovena.

Z pohledu minoritních akcionářů ČEZ připojil své vyjádření Pavel Šťastný z Grant Capital. Z hlediska snížení rizik je podle něj důležitý podíl státu na financování. Podstatným rizikem je celková náročnost výstavby. Jak uvedl, stává se, že výsledné náklady u takto náročných staveb bývají i dvojnásobné oproti těm předpokládaným.

Související