V každé společnosti, ba dokonce v každém oboru se projevuje něco jako přirozená centralizace. V jednom místě se po určité době začnou soustředit důležité instituce státní, finanční, ty na sebe nabalují soukromé firmy, služby a pro jejich zaměstnance se v místě soustředí nabídka pro volný čas, kultura nebo gastronomie. Přesto kvalitní a zajímavou nabídku − třeba právě gastronomie a kultury − najdete také v regionech.

Mnoho lifestylových časopisů se v posledních letech věnuje objevování zajímavé gastronomické nabídky v regionech. Vznikají přílohy o regionálních minipivovarech, krajových specialitách a časopis, který neupozorní v novém čísle na zajímavou restauraci nebo bistro, jako by nebyl úplný! Takové bistro pak zazáří jako supernova a často teprve po článku v celostátním časopisu si jej všimnou místní obyvatelé.

Kultura z kraje

Rovněž kultura v regionech se umí prezentovat řadou zajímavých a hlavně kvalitních akcí! V první řadě si asi vzpomeneme na velké hudební festivaly − legendární Trutnov, velkolepou Ostravu nebo masový Hradec Králové. Podobně známé jsou filmové přehlídky v Jihlavě, Uherském Hradišti; tradiční divadelní přehlídky v Hronově a Prostějově. Asi méně známou skutečností je, že také "oblastní" galerie a muzea umí připravit výstavy a katalogy, které zdatně konkurují národním institucím. A to navzdory násobně menším rozpočtům a mizivé přízni sponzorů. A pokud patříte mezi "zasvěcence", určitě si vzpomenete na řadu malých, skoro undergroundových kulturních akcí a aktivit, které se svého docenění možná nikdy nedočkají.

Galerie a muzea mají na rozdíl od jednorázových přehlídek jednu velkou výhodu. Jejich nabídka není soustředěná do jednoho víkendu nebo týdne a není závislá na přízni počasí, jejich nabídka není pouze pro poučeného návštěvníka a v neposlední řadě jejich nabídka není finančně nákladná. Každé muzeum nebo oblastní galerie, i to nejmenší obecní, nabízí příběhy, poznání a krásu po celý rok ve stálých expozicích nebo formou proměnných výstav. S nadsázkou se dá říct, že muzea a galerie nabízí program šitý na míru každému z nás − nemusíte sedět na místě celé představení nebo obětovat víkend hudebnímu festivalu. V muzeu a galerii jste přesně tak dlouho, jak uznáte za vhodné a dozvíte se jen to, co se chcete dozvědět. Nadto místní muzea a galerie jsou pamětí svého města. Zkuste si na to vzpomenout, až budete na letošní dovolené. Určitě si vyberete atraktivní místo, ale jak toto místo vypadalo před sto lety, ve středověku, nebo dokonce v pravěku? A jak okolní krajinu viděli malíři? Není přesně tohle další přidaná hodnota vaší dovolené?

Mimo Prahu existuje v České republice několik desítek galerií, jejichž zřizovateli jsou převážně města a kraje. Někdy může jít o malé prostory, které vzdávají hold místnímu malíři nebo sochaři, v krajských městech budete překvapeni rozsáhlými sbírkami, velkolepými prostory a výstavami, které rozhodně nelze označit za lokální. Ještě jedno velké plus mívají galerie v regionech. Na jejich počátku stál často odkaz bohatého mecenáše, který dal vzniknout tradici, na kterou je místní kulturní společnost patřičně hrdá a dál jej rozvíjí. A nejinak je tomu také v Liberci.

Mému městu

Když Heinrich Liebieg se svými bratry přebírali vedení textilních továren od svého otce, patřili již jejich podnikatelské aktivity k největším v severních Čechách. Ještě do konce 19. století Liebiegové své impérium rozšířili o další průmyslová odvětví, těžbu břidlice, podnikali v železnici a mnoho a mnoho dalšího. Rodina Liebiegů patřila díky svému bohatství k největším donátorům, mecenášům a podporovatelům ve městě a v širokém okolí. A Heinrich Freiherr von Liebieg, jak zní jeho jméno včetně šlechtického titulu, navíc sbíral umění svých současníků. S výběrem mu radil rakouský malíř s francouzsky znějícím jménem Eduard Charlemont. A radil mu dobře! Heinrich Liebieg na jeho rady kupoval francouzské, rakouské a německé malíře konce 19. století a podařilo se mu shromáždit sbírku, kterou ve své závěti − možná právem − neváhal označit jako nejlepší soukromou sbírku v Rakousku-Uhersku! Doba přelomu 19. a 20. století byla bohatá na gesta a velkorysost. Heinrich Liebieg svou sbírku odkázal rodnému Liberci a dnes ji celou najdete v Oblastní galerii Liberec! Ve stálé expozici uvidíte sice jen část odkázaných obrazů, ale určitě se podívejte na Soubor obrazů Eugèna Boudina, učitele Clauda Moneta. Sedmnáct obrazů ve sbírce liberecké galerie není pouze nejpočetnějším souborem mimo území Francie, ale také jedním z nejcennějších. Boudin byl malíř proměn atmosféry na pobřeží Normandie, Bretagne, ale i v Belgii, Holandsku a v Itálii. Patří k přímým předchůdců impresionismu. "Prokletý básník" Charles Baudelaire mu věnoval dlouhou a slavnou pasáž ve své kritice Salonu 1859: "Pan Boudin nám ve svých obrazech (…) předestírá nesmírná kouzla vzduchu a vody. (…) Všechna tato oblaka fantastických a zářivých forem, ty saténově černé nebo fialové oblohy, ty smuteční či taveným kovem zářící obzory, všechny ty hloubky, všechny ty skvosty mi stouply do hlavy jako opojný nápoj…"

Liberecká galerie nabízí samozřejmě také umění české, moravské a slezské a neopomíjí přitom ani německy mluvící umělce, kteří žili v Československu před druhou světovou válkou.

Velkým lákadlem je samotné sídlo Oblastní galerie. Budova byla postavena v letech 1900−1902 jako velkolepé městské lázně s bazénem, saunami a vanovými a parními lázněmi. Velikost a okázalost budovy připomíná vídeňskou architekturu a je jasným dokladem, že nejenom rodina Liebiegů, ale také celý Liberec byl velmi bohaté a významné město! Budova lázní byla v letech 2011−2013 rekonstruována podle projektu ateliéru Sial pro potřeby galerie. A že šlo o úspěšnou rekonstrukci dokládá nejvyšší architektonické ocenění Grand Prix Obce architektů, kterou Sial za projekt získal.

Lákadla na periferii

Hodinu jízdy z Prahy po pohodlné dálnici se dostanete na samotný severní okraj Čech, do podhůří Jizerských hor, kde vás nečeká jen pátá největší galerie v Česku, ale také dvě muzea, zoologická, botanická zahrada a na vše shlíží Ještěd. A kdyby vám i to bylo málo, tak saské historické město Žitava s bohatou českou minulostí je z Liberce slabou půlhodinu jízdy.

Související