Automobilový průmysl byl jednou z mála oblastí, kde o sobě Evropa mohla sebevědomě říct, že je světovou špičkou. Kontinent byl lídrem ve smyslu technologií či tržního podílu i výčtem významných značek. Poslední roky ale evropský autoprůmysl postihuje jedna rána za druhou. Nyní hrozí, že letošní vývoj bude horší než dosavadní nejtemnější scénář.

Napřed aféra Dieselgate odstartovala reputační riziko. Poté přinesl problémy systém homologací nových vozů v Evropské unii. Letos začaly platit nové, přísnější emisní limity EU a s nimi spojené mastné pokuty za jejich překročení. Ovšem úplný zlom přinesla pandemie koronaviru.

Prodeje aut v Evropě klesly už v lednu a únoru meziročně o více než sedm procent. V březnu se začaly po Evropě šířit restrikce kvůli covidu-19, zavíraly se autosalony a v souhrnu prodeje aut v EU klesly na polovinu.

V dubnu byla omezení nejtvrdší a evropské prodeje aut propadly o 76 procent. Například v Česku to bylo o 53 procent. V květnu se prodeje aut zvedly, ale pořád byly poloviční než před rokem. U nás propad dosáhl 44 procent.

Za poslední tři měsíce byly prodeje aut poloviční ve srovnání s tím, co představovalo dno na začátku roku 2009. V březnu a dubnu šel propad na vrub paniky a omezení nabídky (nešlo prodávat). Květen už odrážel poptávku − firmy a domácnosti kupovat auta mohly, ale nechtěly. Za prvních pět měsíců roku se v Evropě prodalo o dvě pětiny aut méně než vloni. I kdyby se prodeje vrátily na úroveň loňského roku, za celý rok hrozí propad o 20 procent. A to je ta optimistická varianta. Kombinace velkých nákladů kvůli regulaci a kolaps prodejů aut.

Není hned nutné vytvářet podpůrné dotační programy, ale stačilo by zvážit uvolnění některých nových restriktivních opatření. Pokud nastane výrazná korekce automobilového průmyslu v Evro­pě, v jakém oboru pak bude Evropa vynikat? To je klíčová otázka i pro domácí ekonomiku.