Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Češi hledají oblasti, kde ušetří
Dvě pětiny Čechů nemají finanční rezervu pro nečekané situace podobné pandemii koronaviru. Jde především o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy, často také o rodiče na rodičovské dovolené a nezaměstnané. Dvě třetiny lidí, kteří rezervu nemají, ji ale do budoucna zvažují. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos.
Polovina Čechů uvedla, že si finanční rezervu vytváří dlouhodobě. Týká se to hlavně lidí starších 66 let, dále lidí s vyšším vzděláním a také vyššími příjmy. Více než desetina Čechů (konkrétně 11 procent) si rezervu začalo dělat kvůli obavám spojeným s koronavirem.
Ekonomických důsledků pandemie se polovina lidí obává více než zdravotních. Devět z deseti respondentů očekává zvyšování cen, 57 procent se také obává nutnosti snížit svůj životní standard. Tři pětiny lidí se shodly, že budou muset nyní více šetřit a také více přemýšlet o větších výdajích.
Čtvrtina populace vidí významnou možnost úspor ve změně dodavatele komodit či služeb. V průzkumu to uvedli především muži a Pražané. Respondenti nejčastěji uvažují o změně telefonního operátora a poskytovatele internetu, shodně to uvedlo 17 procent dotázaných.
Změnu dodavatele energií uvedlo 15 procent lidí, pojišťovny a televizního vysílání pak 14 procent. Koronakrize však zatím na úvahy o změně dodavatele neměla přímý vliv, dodal Ipsos.
Agentura výzkum provedla na internetu mezi 1023 respondenty staršími 18 let v termínu od 27. května do 1. června. Koronavirus se v Česku začal šířit 1. března.
Vláda následně zavedla řadu restriktivních opatření, která paralyzovala každodenní život lidí i českou ekonomiku. V několika vlnách je pak postupně zmírňovala nebo rušila, většina z nich skončila k 25. květnu.
2) Česko bylo loni trojkou na trhu fúzí a akvizic
Objem nákupů a prodejů firem loni v Česku činil 6,3 miliardy eur (168 miliard korun), což je meziroční nárůst o 85 procent. Investoři uskutečnili 82 významných transakcí, tedy meziročně o devět více. Česko se tak umístilo v počtu i objemu transakcí na třetím místě v regionu střední a východní Evropy, a to za Ruskem a Polskem. Vyplývá to z mezinárodní studie společnosti Mazars.
V celém regionu střední a východní Evropy, do kterého je zahrnuto 21 zemí, se loni uskutečnilo na trhu fúzí a akvizic 726 významných transakcí za 42,3 miliardy eur.
Nyní je trh podle studie ovlivněn dopady pandemie a bude se vyvíjet podobně jako v krizovém roce 2008, lze tak čekat pokles transakcí. Od podzimu ale zřejmě nastane vlna odkupů firem nebo jejich podílů kvůli stabilizaci jejich finanční situace. Rok 2021 tak může v počtu uskutečněných transakcí překonat úroveň roku 2019.
"Řada především rodinných firem, kde nebyl ukončen proces nástupnictví a předání firem budoucím vlastníkům, může řešit svoji situaci prodejem do rukou investorů, kteří mohou dosáhnout významně nižších cen než v době před pandemií," upozornila společnost.
3) EPH měl loni rekordní zisk i tržby
Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského zvýšil loni meziročně provozní zisk EBITDA o desetinu na 56 miliard korun (2,1 miliardy eur), konsolidované tržby pak vzrostly o více než pětinu na 230 miliard korun (8,6 miliardy eur). Holding to oznámil na svém twitterovém účtu. Uvedl, že jde o dosud nejlepší výsledek v historii společnosti.
EPH je strukturován do dvou hlavních pilířů − EP Infrastructure (EPIF) a EP Power Europe (EPPE). EPIF sdružuje firmy EPH zabývající se přepravou, distribucí a skladováním zemního plynu, distribucí elektrické energie a produkcí tepla. Do EPPE patří hlavně zahraniční výrobci elektrické energie a také těžební společnosti.
4) Německá vláda se rozhodla snížit DPH
Německá vláda schválila dočasné snížení daně z přidané hodnoty, od července do konce letošního roku sazba klesne z nynějších 19 na 16 procent. Kabinet kancléřky Angely Merkelové také odsouhlasil rodičům jednorázovou dávku 300 eur (8000 korun) na každé dítě.
Jednorázový přídavek na dítě dostanou rodiče ve dvou platbách po 150 eurech, a to v září a říjnu, společně s pravidelným příspěvkem na dítě, na který mají nárok všichni rodiče, kteří s potomky žijí v Německu a jejichž děti jsou mladší 18 let, nebo v případě studujících mladší 25 let. Snížení DPH bude rozpočet stát asi 20 miliard eur (533 miliard korun).
5) Průmyslová výroba v EU rekordně klesla
Průmyslová výroba v eurozóně v dubnu podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozímu měsíci o 17,1 procenta, v celé Evropské unii pak o 17,3 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat.
V obou případech je to nejvýraznější propad od začátku měření a rovněž mnohem hlubší pokles, než k jakému došlo za finanční krize let 2008 a 2009. Duben byl první celý měsíc, kdy ekonomika z velké části stála kvůli opatřením proti šíření koronaviru.
Průmyslová výroba klesla ve všech státech, za které jsou data k dispozici. Největší meziměsíční propad, a to o 30,5 procenta, zaznamenalo Maďarsko. Za ním je s propadem o 27,7 procenta Rumunsko, třetí Slovensko registruje pokles výroby o 26,7 procenta. Pokles v České republice činil 23,4 procenta.
Průmyslová výroba v eurozóně i v celé Evropské unii tak v dubnu celkově klesla na úroveň, kde byla naposledy v polovině 90. let.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
