1) Miliony lidí pandemie uvrhne do chudoby

Ekonomické dopady pandemie způsobené novým typem koronaviru budou možná patrné až deset let. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí BBC Radio 4 to řekl prezident Světové banky David Malpass. Pandemie podle něj zasadila globální ekonomice zničující ránu, po které se více než 60 milionů lidí ocitne v extrémní chudobě. Další miliardy lidí pocítí dopady na své životní úrovni.

Světová banka definuje extrémní chudobu jako situaci, kdy má člověk k dispozici méně než 1,90 dolaru (45 korun) na den. Kvůli pandemii se ale podle šéfa SB dá očekávat, že více než 60 milionů lidí bude mít k dispozici méně než 1,25 dolaru (29,90 koruny) na den.

"Kombinace samotné pandemie a uzavírek znamená miliardy lidí, jejichž živobytí bylo narušeno. To je znepokojivé," upozornil šéf Světové banky. "Jak přímé dopady, což znamená ztrátu příjmu, tak dopady na zdraví, a tedy sociální dopady, jsou opravdu tvrdé," dodal.

"Vidíme, že i když akciové trhy ve Spojených státech jsou relativně vysoko, lidé v chudých zemích nejenže jsou bez práce, oni si nedokážou práci zajistit ani mimo oficiální ekonomiku. A to bude mít dopady až deset let," řekl šéf Světové banky.

Světová banka poskytuje podporu zemím nejvíce zasaženým koronavirem. Už ale avizovala, že další pomoc, a to v mnohem větším rozsahu, ještě bude potřeba. Komerční banky či penzijní fondy Světová banka vyzvala, aby chudým zemím prominuly část dluhů. Malpass by také rád, aby úvěrové instituce pravidla poskytování půjček zjednodušily.

Malpass koncem května řekl, že Světová banka už spustila nouzové programy koronavirové pomoci ve 100 rozvojových zemích a zavázala se poskytnout zvýhodněné půjčky a garance zhruba za 5,5 miliardy dolarů (přes 129 miliard korun).

2) Průmysl v dubnu klesl o třetinu

jarvis_5ee09f4a498e40c80ca00e3a.jpeg
Foto: Škoda Auto

Průmyslová výroba v Česku zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, největší byl u výroby aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Propad je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. Výrobu zastavily všechny tři velké automobilky.

Pokles ve výrobě automobilů v dubnu činil 80 procent, citelný pokles však byl patrný napříč dalšími odvětvími průmyslu, která jsou na auto­mobilový sektor navázána. Výroba plastových výrobků se propadla o polovinu a kovových výrobků o čtvrtinu.

Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně klesla o 42 procent. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 44,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 36,3 procenta. Nejvíce, téměř o 78 procent, se propadly nové zakázky u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků byly nové zakázky nižší o čtvrtinu, stejně jako u výroby strojů a zařízení.

3) Akcie již smazaly "koronavirové" ztráty

jarvis_5ee09f4b498e40c80ca00e3e.jpeg
Foto: Reuters

České akcie podobně jako ostatní světové akciové trhy smazaly většinu ztrát, které vykázaly v únoru a březnu v době šíření pandemie koronaviru. Pražská burza byla letos na svém vrcholu 24. ledna a do 18. března klesla o 34 procent. Od tohoto data do 4. června naopak stoupla o 26 procent. V letošním roce je pražský index PX ale stále v minusu 15 procent.

Index amerických akcií S&P 500 je od začátku roku stále v záporu 3,7 procenta, a evropské akcie klesly dokonce o 11,73 procenta. Naopak index Nasdaq je na historických maximech, když letos již přidal přes sedm procent. Z méně rizikových aktiv zlato letos přidalo 11,6 procenta. Naopak ropa je od začátku roku levnější téměř o 39 procent.

4) NKÚ: Lesy ČR zaspaly v boji s kůrovcem

jarvis_5ee09f4b498e40c80ca00e42.jpeg
Foto: Lukáš Bíba

Státní podnik Lesy České republiky reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z let 2016 až 2018. Kůrovcová kalamita začala gradovat v roce 2016, systémové řešení přijaly Lesy ČR ale až v roce 2019 ve strategii na léta 2019 až 2024, uvedli kontroloři. Podle nich ministerstvo zemědělství podnik nijak nenutilo, aby postupoval v řešení kalamity razantněji. Oproti dřívějším letům také podnik podle NKÚ prodával dřevo méně výhodným způsobem. Ministerstvo v reakci uvedlo, že závěr NKÚ nekonstatuje jakékoliv porušení předpisů nebo nehospodárné využití peněz.

5) V jednání mezi EU a Británií žádný pokrok

jarvis_5ee09f4b498e40c80ca00e46.jpeg
Foto: Reuters

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích EU a Británie nepřineslo sblížení postojů v klíčových otázkách. Prohlásili to hlavní vyjednavači obou stran Michel Barnier a David Frost. Barnier navrhl uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.

Podle šéfa unijního vyjednávacího týmu se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evrop­ské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU. Nebude-li vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna 2021 provázet cla a kvóty. To by ještě zhoršilo situaci obou ekonomik, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Související