Česko se po úderu koronaviru pomalu vrací do běžného života a zároveň vstupuje do nové fáze virové krize. Prioritou se teď stává ekonomika. Firmy řeší, jak vrátit do práce zaměstnance, kteří zůstávají na ošetřovném, nebo ty, kterým se zalíbila práce z domova. Některé podniky nedočkavě vyhlížejí návrat zahraničních pracovníků, zejména těch z Polska a Ukrajiny. Jiné se ho naopak děsí. Výpadek zahraniční pracovní síly jim totiž pomáhal zvládnout pokles zakázek, kterému kvůli omezením způsobeným epidemií čelí. To se týká zejména pro Česko klíčového automobilového prů­myslu a na něj navázaných dodavatelů.

Jedno je ale jisté: práce a podnikání už nikdy nebudou stejné jako dříve. "Pro mě je to srovnatelné s rokem 1948, je to nejhorší, co český průmysl kdy postihlo," říká o dopadech epidemie Otto Daněk, předseda představenstva náchodské společnosti Atas elektromotory.

Jak ukázal průzkum agentury LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz, epidemie se nějakým způsobem dotkla téměř dvou třetin zaměstnanců a podnikatelů. Některých jenom tím, že pracují z domova nebo si museli vzít dovolenou. Celkem 15 procentům lidí ale ubylo práce nebo se jim zkrátily směny. Další téměř pětina přestala pracovat úplně, ale po rozvolnění mimořádných opatření by se měla vrátit k původní práci. Sedm procent dotázaných pak v průzkumu uvedlo, že se ke své původní práci po odeznění epidemie už nevrátí.

Kvůli epidemii si také mnohé profese uvědomily, že nemusí docházet do kanceláří a většinu pracovních úkolů mohou efektivně řešit z domova. Míra home officů by se tak mohla i po krizi ustálit na dvojnásobku toho, co bylo běžné před ní. "Prozatím neuvažujeme o návratu všech zaměstnanců do kanceláří, zejména u rizikových skupin bychom ještě uvítali jejich setrvání na home office," uvádí Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa. A v ČSOB zase koronavirová krize urychlila dlouho zvažovanou práci z domova u zaměstnanců call centra. "Dnes je naše call centrum, kde pracuje 400 lidí, z poloviny na home officu," říká Jan Sadil, který má v bance na starosti retailové bankovnictví.

V jiných společnostech se pak ukazuje, že se dá obejít i bez služebních cest, zvlášť těch do zahraničí. Přes aplikace, jako jsou Skype nebo Zoom, se dají vyřešit jednání nejen v rámci Evropy, ale i mezi kontinenty.

I přes uvolňování vládou nařízených mimořádných opatření zůstává pro firmy velkou hrozbou možný návrat nákazy, a tak chtějí být opatrné. I v regionech, kterým se epidemie zatím vyhnula, přemýšlejí šéfové firem, jaká opatření mají přijmout, aby se vyhnuli možnému šíření nemoci mezi svými zaměstnanci. "Pravděpodobnost nákazy tady u nás v malé vesnici v Krkonoších je nízká. Ale vyloučit to stoprocentně nemůžete a naší noční můrou je, že se někdo nakazí a my budeme muset kvůli tomu výrobu zavřít," uvádí Jiří Grund mladší, místopředseda představenstva výrobce koupelnových předložek Grund. Vyrábí je v Mladých Bukách − obci zhruba se dvěma tisíci obyvatel nedaleko Trutnova.

"Kdyby se ve výrobě našel jediný zaměstnanec, u něhož by byl prokázán koronavirus, tak de facto vyřadí celou skupinu, protože ta bude muset jít do karantény. To je pro podnikatele velký strašák," potvrzuje ředitelka sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková.

Vrátná s teploměrem

Kvůli hrozbě nákazy tak podniky přijímají řadu organizačních opatření. V kancelářích se přesouvají stoly, aby mezi sebou lidé udržovali dvoumetrové rozestupy. Řada zaměstnavatelů rozdělila své lidi na směny tak, aby se nepotkávali a nehrozilo, že jeden nakažený vyřadí z provozu celou firmu.

K takovým opatřením při obnovení výroby na konci dubna sáhla i jedna z největších továren v Česku, automobilka Škoda Auto. "Pro zaměstnance ve výrobě jsme naplánovali vytvoření menších týmů, které by měly pracovat ve stálém složení. Zaměstnanci také nemohou čerpat přestávky současně, nýbrž postupně, aby se minimalizoval přímý kontakt, a tím i riziko nákazy," uvádí mluvčí automobilky Kamila Biddle.

Přesné časy, kdy mohou zaměstnanci odejít do kantýny, aby se jich tam nepotkalo příliš, stanovili manažeři i lidem v Grundu. Vrátná tam navíc při příchodu do práce každému zaměstnanci změří teplotu. "Lidé to přijali dobře, jsme překvapení, jak disciplinovaní Češi dokážou být," říká Jiří Grund mladší.

Měřením teploty zaměstnanci při příchodu do práce procházejí i v závodech Škody Auto. Tam je ale vzhledem k počtu lidí jen namátkové. Povinně ho musí podstoupit jen ti, kteří chtějí využít speciálních svozových autobusových linek, jež pracovníky z Mladé Boleslavi dopravují do tamní továrny.

Byť za běžných okolností stanovují pro takové kontroly zákony přísné restrikce, koronavirus podmínky mění. "V současné situaci je měřit teplotu zaměstnancům možné, nedoporučujeme však například vést o naměřených hodnotách konkrétních zaměstnanců záznamy," upozorňuje partnerka advokátní kanceláře Forlex Eva Ostruszka Klusová. Podle evropského nařízení o ochraně osobních údajů jsou totiž takové zdravotnické záznamy citlivými daty pacientů a zařízení klade zvýšený důraz na jejich ochranu. Pokud by data unikla, mohou firmám i v současné krizové situaci hrozit mnohasetmilionové pokuty.

Karanténa v práci

Firmy by měly také zaměstnance předem upozornit, aby když na sobě pozorují příznaky nemoci, nechodili do práce a neprodleně kontaktovali krajskou hygienickou stanici, která rozhodne o dalším postupu. Ta zpravidla nařídí nemocnému karanténu a nechá ho otestovat. Do nemocnice na testy si zaměstnanec buď dojede vlastním autem, nebo, pokud to není možné, za ním přijede speciální tým, který vzorky odebere. Na výsledky se čeká několik dní − v karanténě.

Pokud má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec je nemocný, avšak ještě není v karanténě ani na neschopence, může mu zakázat vstup. "V tomto případě by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanec by měl nárok na náhradu mzdy," uvádí Ostruszka Klusová z advokátní kanceláře Forlex.

Firma také může omezit pohyb takového "podezřelého" pracovníka. "V rámci prevence je možné zaměstnance s příznaky onemocnění izolovat přímo na pracovišti a kontaktovat krajskou hygienickou stanici ohledně dalšího postupu," dodává Ostruszka Klusová.

Infografika: Práce už nikdy nebude stejná

Vždy s rouškou

V Česku také stále platí nařízení nosit na veřejnosti roušky a to se týká bez výjimky i výrobních hal a kanceláří. "Podle nařízení ministerstva zdravotnictví si zaměstnanec roušku sundat nesmí, ani pokud je sám v kanceláři. Ministerstvo totiž vyžaduje zakrytí dýchacích cest na všech místech mimo bydliště a pracovník v kanceláři se nedostane do žádné ze stanovených výjimek," upozorňuje partner advokátní kanceláře Eversheds Sutherland a specialista na pracovní právo Tomáš Procházka. Za nenošení roušek mohou šéfové neukázněné zaměstnance potrestat, třeba tím, že jim odeberou variabilní složku platu nebo je vykážou z pracoviště a za takto zmeškanou směnu jim nezaplatí.

Vedle toho je také nenošení roušek přestupkem, který se zaměstnancem může řešit policie. "Setkali jsme se dokonce i s tím, že zaměstnavatel přímo požádal policii o součinnost, aby přišla do výroby a zaměstnancům, kteří roušku neměli, promluvila do duše," uvádí Procházka.

Rouškami by měli zaměstnavatelé své lidi vybavit. Stejně tak by podle právníků a hygieniků měli u vstupů do budov a na toaletách umístit dezinfekční gely. A některé společnosti jdou ještě dál. "Svůj osobní antibakteriální gel dostal každý zaměstnanec naší společnosti," říká jednatel přepravní společnosti Geis Daniel Knaisl. Firma má v Česku, na Slovensku a v Polsku přes dva tisíce pracovníků.

Zvýšení ošetřovného vzalo lidem motivaci k práci

Firmy ale v těchto dnech řeší i jiné praktické otázky svého dalšího fungování. Mnohým se nedaří dostat zaměstnance do práce z home officu a štědrých ošetřovaček. Zatímco u práce z domova jim to firma může nařídit, a pokud návrat odmítnou, může to být i důvodem k výpovědi, složitější to je s návratem rodičů malých dětí z ošetřovného. Zatímco dříve stát dávku vyplácel jen devět dní, nyní na ní mohou rodiče zůstat, dokud se znovu neotevřou školy a školky. Podle průzkumu Hospodářské komory se výpadek zaměstnanců s dětmi dotýká provozu více než třetiny českých firem.

"Hned první den, když se začaly zavírat školy, jsme vytvořili dětskou hlídací skupinu, aby naši pracovníci mohli chodit do práce. Přišla jediná zaměstnankyně, která tam chtěla dát dceru. Kdo by si dával děti do hlídací skupiny, když mu stát na ošetřovné zaplatí dokonce už 80 procent mzdy," popisuje svou zkušenost majitel plastikářské společnosti Isolit-Bravo Kvido Štěpánek. O zvýšení ošetřovného z 60 na 80 procent hrubé mzdy rozhodla vláda v dubnu, aby rodiny s dětmi uchránila před dlouhodobým výpadkem příjmů.

Zákony přitom nedávají podnikům žádné páky, jak přimět pracovníky k návratu do zaměstnání. "Čerpat volno k ošetřování člena rodiny je právem zaměstnance. Pokud zaměstnanec pro jeho čerpání podmínky splní, nemůže ho za to zaměstnavatel trestat nebo ho nutit, aby své právo nevyužil," vysvětluje advokát Eversheds Sutherland Procházka.

Zvýšením ošetřovného tak stát udělal zaměstnavatelům medvědí službu. Rozdíl mezi penězi, které dostanou na ošetřovném, a těmi, které by dostávali, kdyby chodili do práce, je − zvlášť u lidí s průměrným platem nebo menším − minimální. U platů nad 40 tisíc korun se pak výhodnost ošetřovného pro zaměstnance strmě snižuje.

Mohou za to takzvané redukční hranice, kvůli nimž se do vyměřovacího základu počítá jen část příjmu. U příjmů nad 40 tisíc korun se postupně zapojí druhá a třetí redukční hranice. To, zjednodušeně řečeno, hrubou mzdu, která se započítá do vyměřovacího základu pro ošetřovné, uměle snižuje. A proto se i výhodnost ošetřovného pro zaměstnance s růstem příjmů postupně ztrácí.

Nejlepší poměr mají lidé s měsíčním platem 35 tisíc korun. Pokud na ošetřovném zůstanou celý měsíc, přijdou jen o 1315 korun. "To rozhodně nemotivuje lidi, aby se vrátili do práce," říká Otto Daněk z náchodské společnosti Atas elektromotory. Po uzavření škol a školek ze dne na den nepřišla do práce třetina zaměstnanců jeho firmy. Vedle ošetřovného zůstávali i na nemocenské − podle Daňka ve většině případů účelově. Tato dávka se sice kvůli koronaviru nezvýšila a stále činí 60 procent platu, avšak od loňska se nově proplácejí i první tři dny nemocenské a stejně jako u ošetřovného dávku dostávají lidé nejen za pracovní dny, ale i za víkendy. To zlepšuje poměr dávky k běžnému výdělku zaměstnance.

A motivací k návratu není ani výpadek daňových bonusů na děti, které pracujícím rodičům běžně zlepšují výplatu. Pokud jsou doma na ošetřovném celý měsíc, tak je teď na výplatní pásce sice neuvidí, stát jim je ale vyplatí později. "Pokud nemohl uplatnit poměrnou část slevy při výpočtu měsíční daňové zálohy, zaměstnanec o ni nepřijde. Získá ji v rámci ročního vyúčtování daně," vysvětluje daňový poradce společnosti Kodap Vlastimil Sojka.

Právě kvůli obavě ze ztráty motivace k práci zaměstnanecké svazy apelovaly na vládu, aby ošetřovné nezvyšovala. "I když chápeme, že je to pro zaměstnance nyní složité, asi se to mělo řešit individuálním způsobem podle skutečných finančních prostředků dané rodiny než takto plošným opatřením," míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Avšak svaz se svou žádostí neuspěl.

Na ošetřovném mohou lidé zůstat po celou dobu uzavření škol a školek. To je ve většině případů do 25. května. Druhé stupně škol podle plánů ministerstva školství už v tomto školním roce neotevřou. Rodiče dětí do 13 let, jež navštěvují zpravidla šestou, sedmou či osmou třídu, tak budou moci 80procentní ošetřovné čerpat až do letních prázdnin.

"V okamžiku, kdy pomine uzavření konkrétní školy či jiného zařízení, potom dál nárok na ošetřovné není, protože už je možnost umisťovat dítě do tohoto zařízení," vysvětluje ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

Dávku od státu mohou v některých případech čerpat i lidé se staršími dětmi. "Pokud ke dni uzavření školského zařízení nebylo dítěti 13 let, nemusí rodič ukončit ošetřovné dovršením 13 let," dodává Boháček. Ošetřovné mohou pobírat také lidé se staršími zdravotně postiženými dětmi, které běžně docházejí do denního stacionáře, pokud ten zůstává zavřený.

"Výpadek zaměstnanců na ošetřovném vyvolává zvýšené nároky na ostatní pracovníky," zdůrazňuje jednatel společnosti Geis Daniel Knaisl. Ti musí za kolegy na ošetřovném zaskakovat nebo pracovat přesčas.

Firmám chybí i cizinci

Nejsou to ale jen rodiče malých dětí, které se firmám nedaří vrátit do práce. Kvůli uzavření hranic vypadli i zahraniční pracovníci. V Česku jich přitom ještě v březnu působilo podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí 645 tisíc. Dalších 95 tisíc cizinců pak podle ministerstva průmyslu a obchodu v Česku podnikalo.

"Většina cizinců odjela. Týká se to nejen těch ze třetích zemí, jako je zejména Ukrajina, ale i občanů Evropské unie," popisuje Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy. Potíže podle ní mají hlavně podniky spolupracující s Rakouskem a Německem. Těm chybí různí specialisté na montáže, servisní údržby a hlavně servisní technici.

"Podle výsledků našeho průzkumu mezi 240 spo­lečnostmi ze všech českých krajů se návrat cizinců do své vlasti dotkl pětiny, tedy 51 respondentů, kteří zaměstnávají 631 pracovníků z Ukrajiny a dalších zemí," uvádí hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.

Společnost Isolit-Bravo tak ze dne na den v březnu přišla o 130 zaměstnanců, kteří dojíždí z Polska. Jde zhruba o třetinu celkového personálu firmy. Zaskakovat za ně ve výrobě museli zaměstnanci z kanceláří. Většina Poláků i část českých zaměstnanců navíc nastoupila na nemocenskou, a firma jim tak musela platit 60 procent platu po první dva týdny nemoci. "Stálo nás to 550 tisíc korun," upozorňuje majitel společnosti Kvido Štěpánek s tím, že většina nemocí podle něj byla fingovaná. "V Polsku se dokonce setkáváme s takovou šmelinou, že si lékaři nechávají platit za prodloužení nemocenské," dodává Otto Daněk z náchodské Atas elektromotory.

Poláci chybí i Jiřímu Grundovi mladšímu. Před nástupem epidemie přitom tvořili zhruba čtvrtinu ze 150 zaměstnanců jeho firmy. "Teď už by Poláky měli přes hranice pustit. Nikdo z nich nám ale ještě do práce nepřijel," říká Grund. Komplikace způsobuje jedna z podmínek, kterou vláda návrat zahraničních pracovníků podmínila. Musí mít lékařské potvrzení, že prošli testem na koronavirus.

Lidé ztrácí pod vlivem vládních opatření motivaci pracovat. Isolit-Bravo otevřel po uzavření škol pro děti zaměstnanců dětskou skupinu. Většina pracovníků přesto odešla na ošetřovné.

Právě textilní průmysl patří k odvětvím, která výpadek zahraničních pracovníků postihl nejcitelněji. Chybí ale také například ve stavebnictví. Tam je situace o to horší, že na pozicích stavebních dělníků pracovali většinou Ukrajinci a pro ty zůstávaly hranice déle než pro občany evropských zemí zavřené. Výjimku sezonním pracovníkům ze třetích zemí, tedy i Ukrajiny, vláda dala s platností až od 11. května. Podmínkou pro jejich vstup do republiky ale bude stejně jako u pracovníků z EU předložení potvrzení o negativním testu na koronavirus.

A jasné zatím není, jak se budou do Česka dostávat. Například Slovensko, přes něž Ukrajinci na cestě do Česka projíždí, vstup lidí ze zemí mimo EU na své území ještě nepovolilo. A Evropská komise doporučuje členským státům, aby hranice otevřely jen sezonním pracovníkům v zemědělství.

Nahradit pracovníky ze zemí mimo EU, pokud se nevrátí v množství, na něž byly české firmy zvyklé, bude obtížné. I když ekonomové očekávají, že by nezaměstnanost Čechů v dalších měsících mohla vzrůst k pěti procentům, o dělnické profese zřejmě nebudou mít zájem.

"Firmy budou narážet na to, že v Česku je pracovní trh už jiného druhu. Češi za stejných podmínek, které firmy nabízely cizincům, ani v nouzi nebudou chtít dělat. Bude to z jejich pohledu působit podřadným dojmem," upozorňuje analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Nedostatek zahraničních dělníků by tak mohl například zabránit poklesu cen stavebních prací. Ty přitom v posledních letech vlivem zvýšené poptávky vzrostly o desítky procent. "Firmy musí hospodařit s pracovním fondem, který mají nyní k dispozici, a tak se stavební práce udrží na své hodnotě," očekává Petr Vaněrka, generální ředitel řetězce stavebnin Pro-Doma.

V jiných odvětvích už ale trh výpadek zahraničních pracovníků − alespoň na čas − vyřešil. Příkladem je Isolit-Bravo. Zatímco na začátku epidemie za ně museli zaskakovat ve výrobě lidé z kanceláří, teď firmě kvůli výpadku zakázek způsobenému odstávkou automobilového průmyslu omezení výroby ze čtyř směn na tři nevadí. V dalších týdnech se ale může situace znovu změnit. Podnik totiž plánuje rozjet novou výrobu stěrek na odběr vzorků pro testování na koronavirus. "Čekáme už jen na povolení od ministerstva zdravotnictví," uvádí Štěpánek.

Severočeský výrobce koupelnových předložek Grund přišel ze dne na den o čtvrtinu svých zaměstnanců − Poláků. Do práce se ještě nevrátili.

Firmy nebudou chtít virem ohrožené skupiny

Pod vlivem krize se ale poptávka po pracovnících změní i jinak. Kvůli nárůstu nezaměstnanosti si firmy budou moci více vybírat. A pod vlivem viru se zřejmě budou obávat − byť je takové počínání diskriminační − nabírat starší ročníky, které jsou nemocí více ohrožené.

Pokud by se totiž lidé nakazili v zaměstnání, může být i koronavirus nemocí z povolání. Firmy by jim tak musely platit náklady na léčení i dorovnat ušlý výdělek. "V případě závažného průběhu nemoci by mohl vzniknout nárok i na jiná plnění, včetně odškodnění pozůstalých," doplňuje Procházka z Eversheds Sutherland. Na to má podle zákoníku práce nárok manžel a nezaopatřené dítě zemřelého − každý ve výši 240 tisíc korun. A novela zákoníku práce, která je nyní v legislativním procesu, má tuto částku ještě zvýšit.

Starší lidé ale budou zřejmě na trhu práce později chybět. "Budou vytlačeni do předčasného důchodu nebo do ekonomické neaktivity a bude pak těžké je dostat zpátky do práce," míní Dombrovský. To by mohlo být do budoucna, kdy už budou na trh práce nastupovat jen populačně slabší ročníky, pro firmy problém. Takzvaných mileniálů, tedy lidí narozených kolem roku 2000, je totiž co do počtu výrazně méně než starších ročníků. V porovnání s dnešními čtyřicátníky je jich dokonce jen zhruba polovina. Mladé pracovní síly tak v dalších letech nebude přibývat tak rychle, jako jsme byli dosud zvyklí. Bude tedy obtížné vykrýt výpadek předčasně penzionovaných. Následky koronavirové epidemie si tak nejspíš Česko a jeho trh práce ponesou několik dalších let.