Ekonomika kvůli koronavirové krizi prochází zátěžovým testem. A totéž platí i pro bankovnictví. Virus dramaticky změnil spektrum finančních produktů a služeb, které jejich zákazníci využívají. Na vzestupu je digitální bankovnictví, které sice bankovní domy rozvíjely, ale řada zákazníků jej dosud opomíjela. A české banky se v polovině března odhodlaly i k dosud nevídanému kroku. Daly lidem možnost odložit o tři měsíce splátky úvěrů. Jen v ČSOB tuto možnost za první týden využilo 35 tisíc zákazníků, říká člen představenstva banky Jan Sadil. Jde zatím jen o nízké procento z celkového počtu poskytnutých úvěrů. Číslo však zřejmě poroste.

Podle Sadila pandemie v bankovnictví odstartovala nevratné změny a mění také finanční chování Čechů. Roste zájem o on-line služby a do budoucna Sadil očekává, že si lidé budou víc než kdy dřív spořit, aby měli jistotu, že případný návrat nemoci zvládnou lépe.

Vedle toho se banky musí vypořádat i se změnami v regulaci. Česká národní banka upravila doporučení pro poskytování nových hypoték a zákonodárci se rozhodli promluvit do pravidel pro odklady splátek, která si banky původně samy dobrovolně nastavily. Odklad splátek například nemá být jen tříměsíční, ale až půlroční.

Jak se opatření kolem koronaviru promítla do chování klientů ČSOB?

Přestože jsme v podstatě všechny pobočky nechali otevřené, lidé do nich chodí méně. Učí se spravovat své peníze více on-line. Výběry z bankomatů a platby na terminálech propadly o desítky procent oproti normálu. To ale není velké překvapení. Je jasné, že lidé téměř nemají, kam chodit nakupovat. U hypoték vidíme propad zhruba o 20 procent proti plánu. To je méně než u jiných produktů, ale je to vlastně poměrně logické, protože bydlení si lidé nepořizují ze dne na den. A do počtu nově poskytnutých hypoték se tak nyní ještě promítají žádosti připravené před epidemií.

A co spotřebitelské úvěry? Ty si lidé často berou, aby pokryli nenadálé výdaje. Dalo by se očekávat, že jim teď doba bude přát.

To je zdání, zatím zájem o ně také klesá. Zažíváme naprosto unikátní situaci, lidé se chovají velmi odpovědně, což dokazuje respekt většiny vůči nošení roušek či omezení vycházení i sociálního kontaktu. Možná také proto se zadlužováním nespěchají. V dalších měsících však očekávám, že v porovnání s dnešní situací zájem o spotřebitelské úvěry vzroste, protože lidé si vzhledem k tomu, co se děje, budou potřebovat půjčovat na věci, které nezbytně potřebují.

Výběry z bankomatů propadly o desítky procent oproti normálu. U hypoték vidíme pokles zhruba o 20 procent.

Od konce března nabízíte lidem v reakci na potíže s koronavirem možnost odložit až o tři měsíce splátky úvěrů. Do jaké míry klienti ČSOB tuto možnost využívají?

Za první týden, co jsme odklad splátek umožnili, nám přišlo zhruba 35 tisíc žádostí. Vyřídili jsme jich zatím asi čtvrtinu a pokračujeme v práci i o víkendech. Největší nápor žádostí přišel hned poté, co jsme tuto možnost nabídli.

U jakých typů úvěrů evidujete největší zájem o odklad splátek?

Počty u spotřebitelských úvěrů a hypoték jsou srovnatelné. U úvěrů ze stavebního spoření u naší Českomoravské stavební spořitelny je požadavků o něco méně.

Jak dlouho na straně banky trvá vyřízení žádosti o odklad splátek?

Požádali jsme klienty, aby nám žádosti posílali 10 dní před splátkou, abychom měli jistotu, že zvládneme žádost zpracovat do následující splátky. A to se daří. Nejvíce klientů splácí kolem 20. až 25. dne v měsíci.

Stejně jako ČSOB i další banky aktivně nabídly klientům možnost odložit splátky. Nyní to ale chtějí zákonodárci nařídit zákonem, a to až na šest měsíců a bez záznamu v registru dlužníků. Je takový zákon vůbec potřeba, když už odklad splátek banky dobrovolně nabízí?

My, myslím tím bankovní sektor, jsme pomoc nabídli sami aktivně. Bylo nám jasné, že naši klienti budou tuto pomoc potřebovat. Zákon, který minulý týden schválila Poslanecká sněmovna, pak následně nastavil podmínky pro odklady napříč celým finančním trhem. Jak bankám a jiným úvěrovým společnostem, tak všem jejich klientům.

Člen představenstva banky ČSOB Jan Sadil
Člen představenstva banky ČSOB Jan Sadil
Foto: ČSOB

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nutnost zakotvit odklad v zákoně vysvětloval tím, že je problém v čase a v administrativní kapacitě bank. Prý hrozí, že by se s odkladem splátek, kdyby byl jen na bankách, na řadu lidí nedostalo. Je tato obava podle vás reálná?

Z mého pohledu obava, že by na někoho nemuselo dojít, není rozhodně tím hlavním důvodem k přijetí zákona. Na druhou stranu se jak s Českou národní bankou, tak i s ministerstvem financí shodujeme v tom zásadním a to je pomoc a ochrana zákazníků. Společným zájmem je, abychom v této těžké situaci klientům dali čas, aby mohli svou finanční situaci vyřešit. Kdybychom to neudělali, mohlo by být nesplácených úvěrů obrovské množství. Z pohledu času zákon nepomáhá. Stanovuje pouze, že banky mají 30 dnů na vyřízení žádosti o odklad. My ale chceme tyto žádosti zpracovávat rychleji, abychom klientům pomohli vyřešit jejich nejbližší splátku, tedy problém, který je právě tíží.

Návrh zákona počítá s tím, že banka nebude muset zkoumat, zda klient skutečně přišel o příjmy kvůli viru. V podstatě jí to jen oznámí. Je to pro ČSOB úleva, nebo se bojíte, že odklad budou zneužívat i lidé, kteří příjmy stále mají?

Pro nás to znamená zrychlení práce, že nemusíme posuzovat důvody každé jednotlivé žádosti. Je možné, že se najdou lidé, kteří si odloží splátky, aniž by to skutečně potřebovali. Takovému kroku však osobně moc nerozumím, protože tato pomoc je určena právě a jenom těm klientům, kteří jsou současnou pandemií dotčeni. Případnému "černému pasažérovi" bych to minimálně z pohledu splátkové disciplíny nedoporučoval. Pro toho, kdo úlevu nepotřebuje, to nedává z mého pohledu moc smysl.

Zvýšení limitu poměru úvěru k ceně nemovitosti pro mě bylo překvapivé. Čekal bych ho od centrální banky později.

Podle předsedy představenstva České spořitelny Tomáše Salomona je plošné moratorium na splátky neefektivní pro ekonomiku i společnost. Souhlasíte s ním?

Je potřeba se podívat, co znamená to slovo "plošné". Na začátku diskusí o zákonu, se objevovaly úvahy, že by banky měly odložit splátky všem, aniž by o to klienti výslovně projevili zájem. Odklad by se nevztahoval pouze na ty, kteří by výslovně řekli, že nechtějí splátky odkládat. Vláda a následně i sněmovna se ale rozhodly jinak. Odklad splátek dostane ten, kdo se o tuto možnost sám aktivně přihlásí a oznámí bance, že chce využít možnosti, kterou mu dává zákon. Plošný odklad by opravdu nebyl správný. Ale díky nyní preferované variantě skutečně můžeme pomáhat lidem, kteří to potřebují.

Co bude znamenat schválení zákona pro ty klienty, kteří už s bankou uzavřeli dohodu o odložení splátek?

Jakmile vejde zákon v platnost, aspoň u nás ve skupině ČSOB to necháme na rozhodnutí klienta, zda bude pokračovat v odkladu splátek podle dohody s bankou. Pokud se rozhodne využít ochranné doby a požádá o odklad splátek podle zákona, původní dohoda o odkladu splátek skončí a bude nahrazena dohodou podle zákona.

U úvěrů pro spotřebitele se podle vládního návrhu odkládá splátka jistiny i úroku. U podnikatelů pouze splátka jistiny. Je k takové dvoukolejnosti reálný důvod?

Nevím přesně, co bylo tím hlavním důvodem, ale předpokládám, že jedním z důvodů je fakt, že existuje celá škála forem splácení podnikatelských úvěrů. Některé jsou spláceny anuitně podobně jako hypotéky nebo spotřebitelské úvěry, některé mají oddělené úroky a mají fixní splátku listiny a podobně. Bylo by tedy obtížné stanovit jedno univerzální pravidlo. Ale to neznamená, že by banka nemohla u podnikatelského subjektu udělat stejné rozhodnutí jako u spotřebitelského úvěru a odložit i zde splátku úroků. Je to však na jejím individuálním posouzení konkrétního případu. Na to jsme od počátku připraveni a také to pro naše klienty děláme.

Co do takového posouzení bude zpravidla vstupovat?

Určitě to budou dopady současné situace na toho kterého klienta, firmu. Budou oblasti, na něž vyhlášený nouzový stav dopadá opravdu dramaticky − cestovní ruch například. Příjmy v tomto odvětví se zastavily ze dne na den a těžko se hledá jiná forma tohoto byznysu, která by původně nabízenou službu nahradila.

Jak se odklady splátek promítnou do kapacity banky poskytovat nové úvěry?

Do kapacity poskytovat nové úvěry by se to promítnout nemělo. Z velké části tyto požadavky vyřizují útvary, které se starají o správu úvěrů, to znamená nové obchody se k nim dostávají až po nějakém čase. My v ČSOB v tomto směru fungujeme na více než 100 procent. Výhodou je rovněž to, že do rutinních úkonů jsme nasadili roboty, což administrativní úkony, a tím pádem i vyřizování žádostí o odklad splátek zrychluje.

A finanční kapacita banky? Bude dost peněz na nové úvěry?

ČSOB je dostatečně velká a silná skupina a máme dostatek zdrojů pro financování dobrých projektů. V obdobích, jako je toto, se ukazuje, že konzervativnější nastavení českého finančního sektoru je výhodou. Nemluvím teď o digitalizaci, jejíž přednosti nyní vidíme a zažíváme. Mám na mysli přísný přístup bank k posuzování rizik klientů a také velkou míru odpovědnosti, s níž přistupujeme k financím a prostředkům, které nám naši zákazníci svěřují.

V oblasti hypotečních úvěrů se pohybujete přes 25 let. Dalo by se říct, že jste u jejich poskytování od začátku, co je banky v Česku začaly nabízet. Dokázal byste si někdy dříve představit, že by mohlo dojít k tak masivnímu odkladu splátek, jako zažíváme teď?

Ještě kdybyste se mě zeptala začátkem března, tak bych tomu nevěřil. Ale rozhodnutí nebylo tak dramaticky těžké. Vzniklo to poměrně rychle a tím, co nás pohánělo, byl náš zájem o klienty. Museli jsme se rozhodnout rychle a přijmout taková opatření, která firmám či lidem jejich už zrealizované plány zachrání. Ani ne za měsíc máme na stole podmínky, jež toto umožní.

Jaké argumenty pro a proti jste zvažovali, když jste o umožnění odkladu uvažovali?

Bylo jasné, že se pod tlakem přijímaných opatření kvůli koronavirové pandemii může poměrně velká část veřejnosti dostat do finančních problémů. Věděli jsme, že kdybychom postupovali v této výjimečné situaci standardními procesy, jen bychom tak mohli tlak na naše klienty zbytečně zvýšit a jejich situaci zhoršit. Proto jsme se snažili od samého začátku o dohodu s Českou národní bankou, která dohlíží na bankovní trh. Zároveň jsme hledali způsoby, jak rychle udělat změny i na naší straně. Odklad splátek se relativně lehce napíše do zákona, ale udělat takovou změnu v bankovních systémech není vůbec jednoduché. Třeba jen znění zákona, že odložené úroky se budou platit až na konci úvěrového vztahu, si žádá velkou úpravu v úvěrových systémech, na kterou však nemáme moc času.

Překvapilo vás, jak rychle se jindy konzervativní centrální banka za odložení splátek úvěrů postavila?

Myslím, že i Česká národní banka velmi dobře vnímala, že tento krok je důležitý nejen pro klienty a bankovní sektor, ale i pro naši ekonomiku a celou společnost. Daleko víc mě zaskočilo uvolnění podmínek pro hypoteční úvěry.

Ano, Česká národní banka začátkem dubna zmírnila doporučení pro poskytování nových hypotečních úvěrů, a to hned ve třech ohledech. Zvýšila poměr úvěru k hodnotě nemovitosti až na 90 procent oproti dřívějším 80 procentům. V pěti procentech případů navíc mohou nyní banky poskytnout i hypotéky s vyšším poměrem. Měsíční splátka hypotečního úvěru nově nesmí převýšit 50 procent příjmu žadatele, oproti dřívějším 45 procentům. O jak výraznou změnu pro bankovní sektor a hypoteční trh jde?

Pro mě je výrazná zpráva ten samotný krok a snaha ČNB oživit hypoteční a nemovitostní trh. To podstatné vidím ve zvýšení poměru úvěru k ceně nemovitosti na 90 procent. O nastavení tohoto limitu se diskutuje už delší dobu. Dosavadních 80 bylo docela přísných. Přesto pro mě bylo zvýšení tohoto limitu překvapivé. Čekal bych ho od centrální banky později. Myslím, že v tuto chvíli to hypoteční trh nijak zásadně neovlivní. U nás v ČSOB úvěrovou politiku zvlášť v této rizikové době zatím uvolňovat nebudeme. Chceme poskytovat úvěry, které jsou kvalitní, a bohužel s rostoucím poměrem úvěru k ceně nemovitosti kvalita úvěrového portfolia klesá. To, co nám Česká národní banka zmírněním svých doporučení umožňuje, je možná trochu větší počet výjimek u kvalitních klientů.

Uvítali byste v souvislosti s koronavirem nějaké další úlevy regulace ze strany ČNB?

Česká národní banka od počátku řeší současnou situaci v úzkém kontaktu s trhem. Myslím, že všechna opatření, která centrální banka dělá, jsou v souladu s tím, co naše ekonomika potřebuje. Nic dalšího podle mě není teď potřeba.

Jan Sadil (50)

Svou bankovní kariéru začal v Komerční bance v roce 1995, kdy stál u zrodu hypoték. V roce 2001 přešel do ČSOB a začal pracovat pro Hypoteční banku. Ve svých 34 letech se stal jejím šéfem. Od roku 2017 je členem představenstva ČSOB. Má na starosti oblast retailu. Zodpovídá za pobočky a služby pro běžné klienty ČSOB a Poštovní spořitelny.

Člen představenstva banky ČSOB Jan Sadil

Jaké změny přinesla virová epidemie do bankovnictví jako celku? Zrychlí to podle vás třeba již nastupující digitalizaci sektoru?

Myslím, že současná situace pomůže mnoha klientům si uvědomit, že mnohé bankovní věci se nemusí řešit na pobočce, ale mohou se dělat z domova, ať už přes telefon nebo přes počítač. Myslím si, že to bude další z impulzů, aby se lidé přesunuli do digitálního prostředí. A změny budou i ve finančním chování lidí. Očekávám, že si budou více vytvářet rezervy, budou si více spořit a myslet na to, co kdyby se tato situace opakovala.

Prosadí se podle vás více on-line vyřizování úvěrů a hypoték?

Spotřebitelské úvěry se už před krizí prodávaly on-line poměrně hojně. U hypoték je to trochu složitější, protože vstupní úvěrová dokumentace a zástavní smlouvy pořád ještě musí být v papírové podobě. Už dneska sice umíme hypotéku po webu vyřídit a s naskenovanými dokumenty pracovat až do schválení. Osobní návštěva je ale nutná k podpisu a u nových klientů také pro jejich identifikaci, kterou nám předepisuje zákon.

Chystá se však zavedení bankovní identity. Fungovat by měla už příští rok. Usnadní to i digitalizaci hypoték?

Bankovní identita pomůže s elektronickou identifikací klienta, to znamená, že klienti budou mít mnohem snazší cestu k digitálním produktům, nejen v bankov­nictví. Avšak bankovní identita nám nepomůže při podpisu zástavní smlouvy, který je potřebný pro čerpání hypotečních úvěrů, a s doručením zástavní smlouvy na katastr nemovitostí. Katastrální úřad totiž přijímá zástavní smlouvy jen s úředně ověřeným podpisem. V digitální podobě je schopný přijmout jen smlouvu, která se podepíše v papírové podobě na Czech Pointu a teprve poté se zdigitalizuje. Pořád je tam potřeba klasický podpis propiskou na papír.

S bankovnictvím je spojený rovněž projekt chytré karantény, který má i prostřednictvím údajů z platebních karet pomoci mapovat pohyb nakažených koronavirem. Zapojení do něj ČSOB zvažovala. Jak to nakonec dopadlo?

Zatím jsme se do chytré karantény nezapojili. Jsme ale připraveni se zapojit do projektů, které jsou pro společnost prospěšné. Aktuálně domlouváme jednotlivé detaily spolupráce, a to zejména s ohledem na ochranu bankovního tajemství a ochranu dat. Musíme mít jistotu, že všechna pravidla týkající se ochrany dat klientů budou dodržena.

Do chytré karantény jsme se zatím nezapojili. Musíme mít jistotu, že všechna pravidla ochrany dat našich klientů budou dodržena.

Máte tedy obavy, že by mohlo dojít k úniku nebo zneužití dat, pokud byste se do chytré karantény zapojili?

Naše obavy jsou jenom jednou částí, zásadní pro nás je to, jak by i anonymizované použití dat vnímali naši klienti. Bankovnictví je o důvěře a my ji v žádném případě nechceme ohrozit. V krizové situaci už vůbec ne.

Připravujete nějaké speciální nabídky pro lidi zasažené koronavirem?

Žádný speciální produkt nepřipravujeme. Musíme do­držovat zákon o spotřebitelském úvěru a ten neumožňuje, abychom například půjčovali lidem bez příjmů. U podnikatelských úvěrů spolupracujeme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou na zvýhodněných úvěrech pro podnikatele.

Jaké doporučení byste teď chtěl dát klientům bank?

Klientům doporučuji, aby si do budoucna drželi finanční rezervu, udržovali si pestrost spořicích a investičních nástrojů. To znamená, že by měli mít nějaké peníze okamžitě k dispozici, a další, které jsou dlouhodoběji zainvestované. Pro nás je zajímavé sledovat chování klientů v době pandemie.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru