Od 1. května členské země kartelu OPEC spolu s USA, Ruskem a dalšími zeměmi omezí těžbu ropy o 9,7 milionu barelů denně, tedy zhruba o deset procent současné produkce. Jde o rekordní omezení těžby, mnozí pozorovatelé ale tvrdí, že to zdaleka stačit nebude. Kvůli epidemii koronaviru a jejím dopadům na světovou ekonomiku momentálně nabídka ropy převyšuje poptávku podle některých analytiků až o 30 milionů barelů denně.

Dohody se účastní 23 zemí, tedy skupina OPEC+, kterou tvoří zmíněný kartel a několik dalších těžařů v čele s Ruskem. Navíc Spojené státy a Kanada, které formálně nejsou členy skupiny, protože jim to nedovolují vlastní protikartelové zákony, slíbily, že se dohodou budou řídit.

Podobná dohoda na bázi OPEC+ fungovala od roku 2017 do letošního března. Tehdy Saúdská Arábie, vůdčí člen kartelu OPEC, navrhla snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně kvůli snižující se poptávce. To ovšem odmítlo Rusko. "Nevím, proč bychom my měli omezovat těžbu, aby mohli fungovat američtí těžaři břidlicové ropy," rozčiloval se tehdy mocný šéf ruského koncernu Rosněfť Igor Sečin. Producenti z USA jsou závislí na ceně ropy, vyplatí se jim těžit až při cenách kolem čtyřiceti až šedesáti dolarů za barel. "Sečinovi se zjevně podařilo přesvědčit prezidenta Putina, že je ideální příležitost zbavit se americké konkurence," vysvětluje analytik společnosti RusEnergy Michail Krutichin.

9,7 milionu

O tolik barelů ropy méně se bude denně ve světě těžit od 1. května, kdy nová dohoda vstoupí v platnost.

Jenže Saúdská Arábie v březnu zareagovala vyhlášením cenové války − prudce zvýšila svou produkci a začala prodávat do Evropy za patnáct dolarů za barel s dodáním koncem května. To poslalo ceny ke dnu a koncem března se už ruská ropa Urals prodávala za deset dolarů za barel, což byla nejnižší cena od roku 1991. To Moskvu donutilo spojit se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který potřeboval zachránit domácí těžaře během volebního roku, a spolu začít vyjednávat s Rijádem.

Podle nové dohody Rusko sníží svou těžbu o 2,5 milionu barelů denně, tedy o milion více, než byla březnová nabídka, kterou Moskva odmítla. Nicméně pro Rusko byla dohoda nezbytná. "Já bych to přirovnal k brestskému míru, když bolševici v roce 1918 z různých důvodů museli uzavřít mír s Německem, který byl ponižující a těžký," řekl moskevskému deníku RBK spolumajitel ruské ropné společnosti Lukoil Leonid Fedun. Ten ostatně proti odstoupení od dohody v březnu jako jeden z mála ruských hráčů na energetickém trhu protestoval.

Rusko na rozdíl od Saúdské Arábie nemůže snižovat či naopak zvyšovat těžbu rychle. "Máme relativně velký počet těžebních věží, v roce 2018 jich bylo 156 tisíc, s nízkou výnosností. Když na takové věži zastavíte těžbu, existuje vysoké riziko, že při znovuobnovení bude těžba nižší než předtím nebo si to bude žádat kompletní opravu vrtu," řekl prezident moskevského Institutu energetiky a financí Marsel Salichov. Podle něj ruská těžba klesla o více než deset procent v roce 1994. Nyní by Moskva měla snížit produkci o dvanáct procent.

Tyto škrty ale nemusí být jediné, Kuvajt v pondělí oznámil, že k dohodě se mohou připojit i další země a ty stávající zvýší své závazky až na omezení 20 milionů barelů denně. "Je to optimistický výhled, jakmile bude cena stoupat, ochota zemí snižovat těžbu bude klesat. Ani minulou dohodu všichni nedodržovali. Kromě toho krize bude poptávku snižovat i nadále," myslí si sloupkař agentury Reuters Clyde Russel.