Někteří rodiče zneužívají nouzového stavu a brání druhému rodiči, aby dítě vídal. Právně k tomu nemají důvod, a tak mnohdy musí zasáhnout soud předběžným opatřením. Nárůst konfliktů mezi rozvedenými rodiči zaznamenávají jak právníci, tak krizové linky. 

Pan Josef už několik dní vůbec netuší, kde jsou jeho děti. A ani neví, kdy je znovu uvidí. Po vyhlášení nouzového stavu dostal od bývalé ženy jen esemesku, že s dětmi odjíždí mimo domov. A že se vrátí, až pomine nouzový stav. "Takových případů nyní řeším mnoho. Tam, kde mezi rodiči nikdy nefungovala komunikace, je za nouzového stavu situace ještě horší, protože rodičovské konflikty eskalují," popisuje advokátka se zaměřením na rodinné právo Petra Andršová.

Nárůst rodinných konfliktů potvrzují orgány sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD), ale i krizové linky. "Nám se zvýšilo množství kontaktů na více než dvojnásobek. Část volajících jsou rodiče, kteří si stěžují na bývalého partnera, že porušuje nařízení soudu. Že odjel s dětmi a že je nemá šanci vídat," říká ředitelka krizové Modré linky Hana Regnerová.

Konflikty jsou patrné jak u střídavé péče, tak u výlučné. Tedy v situaci, kdy se druhý rodič s dítětem stýká po dohodě nebo dle soudních rozhodnutí. Rozhodnutí soudu je ve všech případech platné, nouzový stav na tom nic nemění. 

"Rodiče dále musí umožnit kontakty druhým rodičem. O dítěti rozhodují oba rodiče a to platí i v nouzovém stavu. Na tom nic nemění ani koronavirus," říká vedoucí oddělení sociálněprávní ochrany dětí v Praze 8 Dagmar Kubičíčková. Kontakt s druhým rodičem by podle ní měl proběhnout vždy, pokud je to bezpečné. Zrušen může být samozřejmě ve chvíli, kdyby byl druhý rodič v rizikové oblasti nebo má nařízenou karanténu. Jenže mnoho rodičů vidí nebezpečí na každém rohu a exmanželi odpírají návštěvy dítěte třeba proto, že tolik podle nich nedbá tolik na hygienu. Nebo že nezvládne dítě naučit potřebnou látku, případně že nedodržuje důsledně karanténu. 

Dohoda mnohdy není možná, říká advokátka

Unie rodinných advokátů zřídila koroporadnu, kam se mohou rodiče obracet s různými dotazy. Zároveň je vyzvala, aby se snažili situaci řešit nekonfliktně. Zejména bez nových soudních sporů a stížností na zmíněný OSPOD. Navrhují třeba využití on-line komunikace.

"Dohoda by byla samozřejmě vždy nejlepší, ale někdy není možná, obzvláště v rodinách, kde se bývalí partneři nedohodli ani před vyhlášením nouzového stavu a kde přetrvává konflikt například v důsledku probíhajícího složitého opatrovnického sporu o dítě," popisuje své zkušenosti Andršová.

I proto se už v několika případech obrátila jménem svých klientů na soud, aby vydal předběžné opatření. "Soudy mají na jeho vydání lhůtu sedm dnů. S touto formou řešení mám kladnou zkušenost. I soudci ve vydaných rozhodnutích zastávali obecně názor, že po dobu karantény mají oba rodiče právo o děti pečovat," doplňuje advokátka.

Opatrovnické soudy jinak ale jednání odkládají na druhou polovinu května a na červen. Podat návrh na výkon rozhodnutí je sice možné, ale v tuto chvíli velmi zdlouhavé. "Situace není pro děti snadná, rodiče by se proto měli snažit jim to celé usnadnit," dodává ještě Regnerová s tím, že na Modrou linku v poslední době stále častěji volají děti, které si stěžují na problémy v rodině. "Vnímají, že rodina nefunguje tak, jak má, stěžují si na agresivitu i na to, že rodiče zanedbávají péči, často pod vlivem nějakých látek, zejména alkoholu," popisuje ještě.