Doba, kdy lidstvo konzumovalo potraviny na místě, kde byly vypěstovány, je dávno pryč, dnes k nám jídlo putuje i tisíce kilometrů. Třeba takový banán z Ekvádoru jich urazí hned 10 235 a steak z Argentiny nacestuje téměř 12 tisíc kilometrů, než se dostane na náš stůl. Během těchto cest na sebe potraviny často nabalí plastový materiál, ať už během přepravy, či až v jednotlivých prodejnách. Obal je v celém přepravním řetězci chrání proti vnějším vlivům, ale také prodlužuje jejich trvanlivost. Plasty mají vliv na čerstvost a zároveň omezují plýtvání, které je velkým problémem současnosti.

Balit, či nebalit?

To, oč tu běží, je hledání rovnováhy mezi výhodami, které s sebou používání plastů přináší, a potřebami snižování jejich dopadu na životní prostředí. Často jde také o hledání rovnováhy mezi výhodami používání plastů v obchodní síti a tlakem spotřebitelů na snižování jejich množství. Přitom obaly mohou významným způsobem udržet kvalitu potraviny a prodloužit její čerstvost. "To lze demonstrovat na okurkách balených v plastu, kdy omezením uvolňování vlhkosti z okurky a omezením respirace lze prodloužit dobu jejich skladování. Stejný princip lze aplikovat i u ovoce," říká Lukáš Vápenka, vedoucí Nezávislé obalové laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). "Dalším příkladem může být balení čerstvého masa v modifikované atmosféře, kdy právě vhodná volba plastového materiálu umožní udržet maso čerstvé po delší dobu. U mraženého zboží zase plasty omezují vysychání zboží," dodává Vápenka, který si nedokáže představit, že by se potravinářský průmysl bez plastů zcela obešel.

Také obchodní řetězce potvrzují, že to bez plastových obalů v současnosti nejde. Například Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny Marketu, upozorňuje, že se bez balených výrobků nelze obejít v případě masa a masných produktů u bezpultového prodeje. I v Lidlu hledají odpověď na klíčovou otázku. "V případě ovoce a zeleniny řešíme vždy dilema, zda zabalit produkt do igelitového sáčku, nebo zda plýtvat potravinami," říká jeho tisková mluvčí Zuzana Holá. "Díky tenkému plastovému sáčku například u mrkve nebo petržele s natí prodloužíme čerstvost zeleniny a ochráníme ji třeba proti vnějším vlivům při transportu," dodává. Podle jejích slov lze takto životnost produktu prodloužit až třikrát, což zamezuje plýtvání. "Potravinový odpad u těchto druhů zeleniny jsme díky tomuto obalu téměř eliminovali, zatímco před jeho zavedením zůstávalo až 30 procent plodů v prodejnách neprodejných," dodává Holá. "Obal je přitom z velmi tenkého plastu, který je recyklovatelný. Tato zkušenost se týká mimo jiné i salátových okurek," připomíná.

V některých oblastech se potravinářský průmysl bez plastů neobejde, v jiných je jejich používání zbytečné, proto řetězce řeší možnosti redukce obalů s ohledem na čerstvost a kvalitu produktů. "Zachování plastových obalů má smysl v případech, kdy mají výjimečnou nebo těžce nahraditelnou funkci. Redukce je naopak smysluplná vždy, když existuje vhodná ekologičtější varianta, která nemá zásadní vliv na cenu pro koncového spotřebitele," potvrzuje Tomáš Kubík z Penny Marketu.

Snižování plastové stopy

Boj proti plastům je vidět na každém kroku. Košík.cz ve spolupráci s Mattoni spouští projekt zálohovaných PET lahví, ve Švédsku si v tomto roce, jako v první zemi na světě, vypijete Coca-Colu už jen z použitých a zrecyklovaných "petek" a společnost Nestlé na český trh nedávno uvedla tyčinku v novém, plně recyklovatelném papírovém obalu. Cukrovinka je tak poprvé zabalena do papíru za pomoci vysokorychlostní balicí technologie, u které bylo dosud možné používat pouze plastové nebo kombinované materiály.

V posledních letech je snaha snižovat gramáž obalů, zvyšovat recyklovatelnost a odklánět se od materiálů, jako jsou PVC či polystyren.
V posledních letech je snaha snižovat gramáž obalů, zvyšovat recyklovatelnost a odklánět se od materiálů, jako jsou PVC či polystyren.
Foto: Shutterstock

"Rozvoj a nárůst produkce plastů nutně přináší otázky ve vztahu k životnímu prostředí. Obzvlášť v poslední době jsou plasty terčem až drtivé kritiky a stávají se veřejným nepřítelem. Jak to v podobných případech bývá, nemůže za to produkt, ale ten, kdo s ním zachází," říká Ladislav Novák, předseda České technologické platformy pro udržitelnou chemii SusChem. Snaha o lepší zacházení s plasty je ale už nyní vidět ve všech oblastech potravinářského průmyslu. Třeba obchodní řetězce mohou správnými postupy využívat výhod plastových obalů a přitom snižovat svoji ekologickou stopu. Lidl se například zavázal, že nejpozději do roku 2025 sníží množství plastů u výrobků svých privátních značek o 20 procent a všechny používané plastové materiály budou recyklovatelné. "Na tomto opatření intenzivně spolupracujeme s našimi dodavateli, kdy u každého jednotlivého výrobku prověřujeme možnosti nahrazení plastového obalu nebo jeho zmenšení. Jako příklad můžeme uvést snížení hmotnosti PET lahví a síly obalové fólie u balení šesti kusů nápojů naší privátní značky Saguaro. Tímto krokem uspoříme až 300 tun plastů ročně," uvádí tisková mluvčí Lidlu. Gramáž plastových lahví u privátní značky vody K-Classic snížil také Kaufland. V loňském roce díky tomu uspořil 65 tun odpadu v porovnání s předchozími lety.

Samotnou kapitolou jsou jednorázové plastové výrobky. Stopku s platností od července 2021 dostaly od Evropské unie jednorázová brčka, kelímky, plastové tyčinky do uší či nádobí z plastu na jedno použití. V Lidlu a v Kauflandu si tyto produkty většinou nekoupíte už nyní, řetězce je nahradily výrobky z alternativních materiálů. V tuto chvíli najdou zákazníci v jejich prodejnách jen jednorázové vatové tyčinky, u kterých se podle vyjádření řetězců doprodávají zásoby.

Nové technologie mírní dopady

Plasty používané v potravinářském průmyslu mají za sebou značný vývoj. Stačí srovnat dnešní plasty s těmi, které se používaly před 30 lety. Změnilo se materiálové složení, používané technologie, ale také funkce obalu. "Dříve měl obal primárně jenom chránit, nyní vám může poskytovat důležité informace o stavu potraviny. Umožňuje jednodušší manipulaci, otevírání, znovuuzavíratelnost a tak dále," říká Lukáš Vápenka z VŠCHT. Nový výzkum podle něj v současnosti ovlivňuje hlavně rostoucí ekologické cítění veřejnosti a s tím spojená poptávka po bioplastech a po nových recyklačních postupech umožňujících opětovné použití plastů pro kontakt s potravinami.

"Velkým tématem je také ekodesign, tedy uvažování o tom, jak obal zodpovědně navrhnout a jaký použít materiál s ohledem na co nejmenší energetické nároky a co nejlepší další materiálové využití," říká Ivo Benda, generální ředitel Greiner Packaging Slušovice, předního českého výrobce plastových obalů, který jich jen v roce 2019 vyrobil 11 300 tun. "Z posouzení životního cyklu obalu a zejména fáze jeho výroby už dnes víme, o kterých obalech můžeme říct, že jsou ekologičtější, a mohou být z tohoto důvodu preferovány," doplňuje. Zároveň potvrzuje, že se v posledních letech změnily požadavky odběratelů směrem k ekologickým řešením. "Je zde snaha snižovat gramáž obalů, zvyšovat recyklovatelnost a odklánět se od materiálů, jako jsou PVC nebo polystyren," uvádí. "V minulosti se v obalovém průmyslu používal především polystyren, my jsme se ale už před mnoha lety rozhodli používat převážně polypropylen, který je jedním z nejvhodnějších materiálů pro styk s potravinou. Navíc je to i jeden z materiálů s nejvyšším potenciálem pro recyklaci," dodává Benda. V Greiner Packaging používají při výrobě především polypropylen a polyetylen. Také testují tzv. bio-based polyolefiny, u kterých se pro výrobu plastu používají přírodní materiály. "Množství těchto materiálů je ale zatím velmi limitované a zůstává otázkou, zda je to udržitelná varianta. Tedy zda využívat zemědělské plodiny pro výrobu plastů, když už máme v oběhu tolik nevyužitého plastu," zamýšlí se Ivo Benda. "Zde přichází možnost využívat recykláty, ale to je v našem odvětví velmi problematické. Obal má chránit potravinu a nesmí existovat ani minimální riziko kontaminace. Proto testujeme chemicky recyklované materiály, které zajistí recyklování plastového odpadu a zároveň garantují stejnou čistotu jako při výrobě z primární suroviny," vysvětluje.

Kromě používaných materiálů ovlivňují plastové obaly nové technologie a postupy. Dochází například k odlehčování obalů, při kterém se kombinuje převážně recyklovaný papír s plastem, čímž se může snížit gramáž plastu až o desítky procent. Jedná se o tzv. technologii K3 (Karton-Kunststoff-Kombination). Podle Bendy poptávka po této kategorii obalů v posledních letech raketově roste. "Společnost Olma například odlehčováním kelímků a částečným přechodem na K3 kelímky dosáhne roční úspory na polymerech okolo 70 tisíc kilogramů, což se musí logicky promítnout i do snížené uhlíkové stopy," říká ředitel Greiner Packaging.

Kolem ekologických dopadů plastů zůstává ale stále mnoho otázek. Někteří oslovení odborníci upozorňují, že pro ekologický přínos je lepší jedna těžší plastová lahev, která vydrží několik obrátek na trhu, než tenkostěnné lahve, na které se nyní výrobci zaměřují.

Lukáš Vápenka z VŠCHT zase částečně varuje před používáním bioplastů. "Bioplasty ve formě materiálů z obnovitelných zdrojů smysl dávají, biodegradabilní plasty už méně. Reagují totiž s vodou, což omezuje použití těchto materiálů pro širokou škálu potravinářských výrobků," varuje.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Moderní plasty.