Koronavirová epidemie přináší české ekonomice hluboký pokles: zahraniční obchod se bortí, firmy zavírají výrobní linky a mnohé služby přestaly fungovat úplně. A podle epidemiologů bohužel existuje i černý scénář: může totiž přijít druhá či třetí vlna nákazy Covid-19, podobně jako tomu bylo u španělské chřipky v letech 1918 až 1920.

Před Českem najednou stojí zcela nové priority. Podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka hospodářská politika už proto není cílem, ale pouze prostředkem k udrže­ní holé existence.

Jde především o uzdravení populace, minimalizaci počtu úmrtí i nakažených a o zajištění a uchování minimálních provozních funkcí. A teprve tam, kde to bude možné, kde nehrozí přímé ohrožení zdraví a životů, půjde o udržení ekonomických aktivit a zajištění investic pro dobu návratu k normálu.

Kam až propadneme

Hotovou věcí je propad HDP, který podle různých odhadů může letos klesnout o pět až 30 procent. Situace se přitom zhoršuje ze dne na den. Zmíněný Petr Zahradník zůstává relativním optimistou s tím, že by dopad neměl řádově převyšovat rozměry krize z let 2008 a 2009. "Hovoříme tak o poklesu HDP v řádu jednotek procent pro rok 2020," řekl Ekonomu. V roce 2009 přitom česká ekonomika spadla o pět procent.

Odborářská analýza je o poznání skeptičtější. "Pokud budeme vycházet z útlumu průmyslové výroby a návazně i dopravy kombinovaného s výrazným s poklesem v turistickém ruchu, snadno se dostaneme k pádu HDP o pět až osm procent, což nemusí být konečné číslo," uvádí materiál Českomoravské konfederace odborových svazů. Nejméně s pětiprocentním poklesem počítá i nová analýza resortu financí.

Exprezident Václav Klaus, který jako ministr financí a pak premiér musel čelit transformačnímu poklesu na počátku 90. let, uvádí číslo mezi 10 a 15 procenty. Nejdále jde zatím odhad poklesu od institutu CERGE-EI, který se pohybuje v intervalu 10 až 30 procent. Určitým měřítkem může být Čína, kde v prvních dvou měsících letošního roku podle tamních statistiků klesla meziroční průmyslová výroba o 13 procent a maloobchodní prodej o 20 procent.

Ekonomika pod vlivem státu

Jak celé této situaci, která ze všeho nejvíce připomíná válku, čelit? Lékem v kritických obdobích bývají i za liberalismu masivní zásahy státu, který převezme úlohu hlavního organizátora a financiéra ekonomiky. A nejde jen o nejbližší týdny, ale také o přípravu na pozdější restart utlumeného hospodářství.

Infografika

V dobách válek rovněž západní vlády sahají k zestátňování, to však podle oslovených ekonomů v Česku pravděpodobné není. "To po komunistické zkušenosti nebude na prvním místě přijímaných opatření. Spíše bych si dovedl představit roli státu coby dobrovolného − nikoliv nuceného − krizového správce, který po přechodnou dobu napomůže vyvést některé firmy z neřešitelné situace. A pomůže jim jak se zdroji, tak s ekonomickou diplomacií," řekl Petr Zahradník. Přesto přímý podíl státu na ekonomice může načas růst. "Dovedl bych si to představit, když u nás třeba zahraniční firma bude zasažena krizí a začne zvažovat odchod či výraznou redukci výroby. Pak by nastoupil stát, převzal část jejího vlastnického podílu a firmu zachránil. Současně by tak posílil české vlastnictví, protože svůj podíl může následně nabídnout domácímu strategickému investorovi," uvádí Zahradník.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská připomíná postup Německa, jehož vláda o víkendu ohlásila další podporu ekonomiky, a to ve výši 22 procent HDP. Přičemž tři procenta HDP, tedy 100 miliard eur, mají jít do stabilizačního fondu spravovaného státem právě na nákup podílů ve firmách zasažených dopady pandemie. "Tento plán na podporu podniků ve formě majetkového, respektive kapitálového vstupu ukazuje, že nemusíme nutně hovořit o zestátňování. Stát může nakoupit jen majo­ritní podíl a firmě pomoci překonat nejtěžší období. A po stabilizaci ho zase prodat, třeba i se ziskem," říká Horská.

Připomíná ale hospodářsko-politické otazníky: kdo například určí, kterou z firem "stojí za to zachránit" a kterou ne? Navíc se v Evropě už dlouho poukazuje na takzvané zombie společnosti, jež se už dávno zmítají na hranici životaschopnosti. "Záchrana podobných firem by mohla vést k neefektivitě, ztrátám příležitostí a k plýtvání se zdroji. Což je největší riziko této pomoci," zdůrazňuje Horská.

Pojede se na dluh

Hlavním nástrojem státu zůstane státní rozpočet, respektive jeho deficit. Původní plán na jeho čtyřicetimiliardovou výši je už minulostí, vláda zatím počítá s 200 miliardami, což by představovalo kolem čtyř procent HDP. Ale již za finanční krize v roce 2009 se schodek vyšplhal na 192 mi­liard korun.

Ve světě už avizují kroky daleko razantnější, například USA ohlásily finanční dotaci pro svoji ekonomiku ve výši 1,5 bilionu dolarů a uvažují o další pomoci za 700 miliard. Kdyby se tato podpora zmenšila na české poměry, znamenalo by to částku kolem 550 miliard korun. Příkladem je vedle již zmíněného Německa také Itálie, jež na boj s koronavirem a záchranu ekonomiky vyčlenila astronomickou sumu 350 miliard eur, více než pětinásobek českého státního rozpočtu.

České veřejné finance přitom jsou v daleko lepší kondici než italské. Domácí míra zadlužení vzhledem k výši HDP je nyní kolem 29 procent, zatímco v Itálii přesahuje 130 procent. Peníze nicméně není možné utrácet bez rozmyslu a ekonom Zahradník považuje za nutnou redefinici výdajů rozpočtu a celého systému veřejných financí. Jinými slovy zastavení výdajů, které nemají přímou souvislost s řešením epidemie. "Doporučoval bych především odložení finančně náročných investic a veřejných nákupů v resortu obrany, ale i dopravy," řekl Ekonomu.

Nejde ovšem jen o schopnost reagovat na bezprostřední dopady epidemie, ale také o budoucnost. Podle někdejšího centrálního bankéře Pavla Kysilky stát musí mít připraveny projekty k rozhýbání ekonomiky.

"Peníze na to jsou, spíše je potřeba zvážit model, nabízí se například spolupráce se soukromým sektorem v podobě projektů PPP. Nikoliv na budování nějakých zbytečných hladových zdí, ale například při užitečných infrastrukturních investicích. Pak si stát může dovolit další zadlužení, protože Česko má v mezinárodním srovnání vzhledem k HDP extrémně nízký podíl dluhu," uvádí Kysilka.

Rovněž Filip Matějka z institutu CERGE-EI soudí, že výše deficitu by u nás neměla být zásadní překážkou. "Krátkodobé udržení vazeb v ekonomice nás vyjde mnohem levněji než jejich rozpad a pozdější dlouhé budování," tvrdí.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek dodává, že při usnadnění přístupu podniků a podnikatelů k financím na nový rozjezd musí spolupracovat stát s bankami.

Překročí ČNB Rubikon?

Zásadní úlohu pro udržení ekonomiky v chodu a její příští rozjezd bude hrát i centrální banka. Podle Zahradníka je v souvislosti s měnovou politikou namístě více pracovat s devizovými rezervami. Ty mohou být jak rezervoárem peněz pro intervence, které by bránily přílišnému znehodnocení kurzu a nárůstu inflace, tak robustním finančním zdrojem pro zajištění krizového ekonomického managementu. Přičemž je kde brát vzhledem k objemu těchto rezerv, který vznikl nedávnou intervenční politikou ČNB. Koncem února rezervy dosahovaly skoro 3,5 bilionu korun.

Filip Matějka z CERGE-EI připomíná, že i mnoho ekonomů ve světě je ochotno "překročit Rubikon" a využít centrálních bank ke krytí nákladů spojených s koronavirovou epidemií a rozvalem ekonomik. "Měly by mít formu nesplatných půjček domácnostem a firmám. Tyto peníze takto přijdou rychleji než vládní transfery či zpeněžení dluhu," dodává.

Koronavirová krize může také načas ukončit odliv dividend z Česka, který podle posledních údajů ČNB za loňský rok představoval téměř 300 miliard korun. "Pokusil bych se dohodnout se zahraničními firmami na odkladu transferu jejich zisků do mateřských společností a zajistit pokud možno stoprocentní míru reinvestic," vyzývá Zahradník.

To samé navrhují odbory, a to s okamžitou platností.

Virtuální učitel, lékař, ale i úředník či bankéř se pro nás stane nejen daleko přijatelnějším, ale dokonce přímo vítaným.

Podle Heleny Horské z české Raiffeisenbank propad ekonomiky k tvorbě výrazných zisků stejně nepovede a i firmy se zahraničním majitelem se začnou propadat do ztrát. Tomu nasvědčuje zastavení výroby v automobilkách. A zisky vytvořené v předchozích obdobích budou nejspíš využity ke krytí budoucích ztrát. "ČNB i odpovědný útvar ministerstva financí si jistě ohlídají případné nepřiměřené převody zisků, které by ohrozily zdejší firmy," říká. Centrální banka tak již postupuje. Podle svého prohlášení očekává, že se banky vzhledem k vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje s okamžitou platností zdrží do odeznění důsledků epidemie jakékoliv výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost. Podle ČNB přitom v Česku působící banky v loňském roce dosáhly souhrnného zisku ve výši 91 miliard korun.

Nejde však jen o odliv kapitálu za hranice, ale rovněž o stažení výnosů a dividend státem a veřejným sektorem vlastněných firem. A o soustředění těchto zdrojů na jedno místo. Koncentrace finančních prostředků − tvrdí Zahradník − by umožnila posílit věcně a personálně Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a v součinnosti s Českou exportní bankou a Exportní garanční a pojišťovací společností vytvořit rozvojovou finanční instituci státu.

Změnit by se dokonce mohla některá dosud striktně požadovaná pravidla podnikání. Zahradník se přimlouvá za uvolnění pravidel pro veřejnou podporu, pokud by příslušné zakázky a projekty pomáhaly řešit krizi. "Názor, že by šlo o destrukci tržního prostředí, mi teď nepřijde podstatný," zdůrazňuje. A stejně tak by se po přechodnou dobu nemuselo do důsledků trvat na antimonopolní legislativě. "Pokud monopolista či oligopolista bude schopen rychle vyřešit situaci, například s dodávkou potřebného množství lékařského materiálu, léků, potravin či jiných potřebných pomůcek souvisejících úzce s epidemií, měl by mít absolutní přednost. A k jeho dominantnímu postavení na trhu a pravidlům veřejných zakázek by se dočasně nemělo přihlížet," radí Zahradník.

K zásadním změnám by měla přikročit také Evropská unie a její hospodářská politika. "V prvních dvou třech letech bych zcela odložil prioritní důraz na zelenou politiku, i když by to na druhou stranu nemělo znamenat, že se začnou podporovat ekologicky škodlivé projekty," míní Petr Zahradník.

Boom a inflace

Po výhře nad novým koronavirem by měl − aspoň podle Heleny Horské − přijít boom hnaný oživením výroby a realizací odložené spotřeby. "Očekáváme, že ztráty v ekonomice a zastavení výroby budou jen krátkodobé a nedojde k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti," předpokládá. Zboží by proto na rozdíl od poválečného období nemělo v obchodech chybět a ani kupní síla domácností by neměla být výrazně omezena. V cenách se možná projeví zvýšený a někdy extrémní zájem o některé výrobky jako čističky vzduchu, dezinfekční prostředky či respirátory. A problém může představovat i kurz měny.

Infografika

"Pokud se koruna rychle nevrátí na původní úroveň, stane se zboží z dovozu dražším. Svou roli při zvyšování cen mohou hrát také daně," dodává Horská. Vyšší dluh státu totiž bude tlačit politiky ke zvyšování daní, nejen firemních, ale i spotřebních. A tak je docela možné, že místo pozdějšího zlevňování nás bude čekat spíše další období růstu cen. To je také zásadní rozdíl od dopadu globální finanční krize a krize eura, po kterých následovalo období deflace.

Pokoronavirový svět

V každém případě nás čeká období nejistoty a velkých změn. "Až se náš svět vyrovná s epidemií Covid-19, bude trochu jiný. Ani ekonomika se nevrátí do původních kolejí, i když setrvačnost bude silná," řekla Ekonomu Horská.

Nákaza totiž způsobila zásadní externí šok, který změnil chování lidí a tím celou ekonomiku. K tomu nás zkušenost s novým koronavirem nepochybně posune dál v pohledu na moderní technologie a utlumí obavy, které jejich nástup zatím vyvolává. "Strach z technologií je menší než ze šíření nákazy. Odborníci navíc říkají, že se musíme naučit s epidemiemi žít. A že mohou přijít ještě zákeřnější mutace. Kvůli tomu začneme více sázet na automatizaci a digitalizaci, protože robota lidský virus nezastaví," dodává.

Promění se zřejmě nejen výroba, ale rovněž řada dalších lidských činností. Komunikovat s úřady přece můžeme on-line, ostatně lidé si to stejně přejí. Rovněž výuku si lze zčásti představit na dálku, i s lékařem můžeme chatovat. A tak se virtuální učitel, lékař, ale také úředník či bankéř pro nás stane nejen daleko přijatelnějším, ale dokonce přímo vítaným.

"Ještě důležitější však bude, že si všichni uvědomíme strategický význam zdravotnictví. A jako voliči budeme po politicích chtít, aby mu věnovali potřebnou pozornost. Odstranit jeho podfinancovanost a nedostatečné kapacity by odteď měla být priorita vlády číslo jedna,"
zdůrazňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru