Epidemie koronaviru zastihla českou vládu natolik nepřipravenou, že její roli dnes v některých oblastech musí suplovat soukromé firmy. Jejich iniciativa nejen dává naději, že Česko tuhle krizovou situaci úspěšně zvládne, ale zároveň také ukazuje, jak by se v budoucnu mohla naše země změnit.

Když byla vyhlášena celostátní karanténa, začala také fungovat informační linka 1212, na níž lidé mohou získat nejrůznější informace o epidemii Covid-19. Tohle nové call centrum významně ulevilo lince 112, vyhrazené pro volající v ohrožení života a zdraví, i přetíženým telefonním linkám hygienických stanic. Významným informačním zdrojem jsou i webové stránky Koronavirus.mzcr.cz, kde najde veřejnost všechny důležité informace o epidemii. Obě tyto aktivity a také mnohé další mají jednu věc společnou − jsou to iniciativy soukromých společností a neziskových sdružení, které daly své kapacity do služeb veřejnosti a na rychle se měnící situaci související s epidemií reagovaly mnohem rychleji a pružněji než stát. "Nabídek je strašně moc, museli jsme je začít koordinovat. Když přijde firma a řekne, že má kapacitu například na call centrum, automaticky víme, kam ji přesměrovat," říká vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla.

IT v první linii

Na koronavirovou krizi zareagovaly rychle především firmy a sdružení zabývající se informačními technologiemi. Už loni na podzim, kdy o stávající epidemii neměl nikdo potuchy, vzniklo sdružení Česko.Digital s cílem pomáhat modernizovat stát na bázi dobrovolnické práce expertů. V posledních týdnech se sdružení naplno věnuje projektům pro ministerstvo zdravotnictví a školství a spoluzakladatel sdružení Jakub Nešetřil říká, že zájem firem i jednotlivců o pomoc státu se během několika dnů dramaticky zvýšil.

"O víkendu se s nabídkami pomoci naprosto roztrhl pytel, je to strašná smršť. Problém nyní není sehnat dost lidí, kteří by byli ochotní pomáhat, ale uřídit je. Tisíce různých věcí se dějí zároveň a je to dost vyčerpávající, protože pravá ruka neví, co dělá levá, a těch rukou jsou tisíce," popisuje Nešetřil, který v minulosti založil a posléze za několik miliard korun prodal technologický start-up Apiary.

Česko.Digital nyní pracuje na několika projektech současně. Pro ministerstvo školství vyvíjí Školu OnLine, která prostřednictví zdarma poskytnutých aplikací od velkých technologických společností umožňuje distanční vzdělávání. "Máme skupinu dobrovolníků ochotných chodit do škol a pomáhat jim zavádět technologie. Do projektu se zapojil Google Microsoft," říká Nešetřil.

Infolinka a infoweb

Až do víkendu nebylo v podstatě možné se dovolat na přetížené telefonní linky hygienických stanic a Státního zdravotního ústavu, na něž odkazovali vládní představitelé. To se změnilo v neděli, kdy se internetovým podnikatelům, firmám i jednotlivcům v čele s Janem Bártou a Dušanem Šenkyplem podařilo spustit novou informační linku 1212. "Rozběhnutí této linky řídí můj společník Dušan Šenkypl. Zároveň na tomto projektu participuje velké množství firem a jednotlivců," uvedl Bárta na svém blogu. Podle jeho slov pracuje nyní jeho neformální sdružení na užším propojení call centra s hygienickou službou, aby mohlo pomoci například s trasováním infekce. "Chtěli bychom také pomoci vytvořit datově-analytickou vrstvu, která by se využívala například při rozhodování, kdo by měl být testován," dodává.

Česko.Digital zároveň spustilo informační web Koronavirus.mzcr.cz, který soustřeďuje informace o šíření nemoci, rady a doporučení pro domácí karanténu, seznam testovacích laboratoří, informace pro zdravotníky a další důležité informační materiály, které už lidé nemusí vyhledávat na různých internetových stránkách ministerstva, hygienických stanic a dalších institucí.

Nyní se Nešetřil už se svými spolupracovníky zabývá dalším potenciálně důležitým projektem − trasováním nakažených pacientů. Chtějí k tomu využít data o pohybu, která má řada uživatelů mobilních telefonů uložena ve svých přístrojích. "Historie pohybu člověka je velmi soukromá věc. Samozřejmě bude nutný explicitní souhlas uživatelů, kteří tyto údaje poskytnou hygienické službě," říká.

Některé české nemocnice zase začínají implementovat rezervační systém Reservio dvou mladých podnikatelů Borise Bošiaka a Františka Mazucha. Lidé si díky aplikaci, která původně sloužila například pro objednávání se ke kadeřníkovi, budou moci on-line zarezervovat termín testování na přítomnost viru.

Přetlak nabídek

Nabídek pomoci v oblasti IT technologií má v současnosti vláda podle dostupných informací mnohem víc, než kolik může prakticky upotřebit. Například nabídka společnosti Zdravel, která se zabývá informačními technologiemi ve zdravotnictví, zůstala bez reakce. "Nyní proto uvažujeme o navázání spolupráce s Česko.Digital," říká mediální zástupce společnosti Tomáš Perman.

Zdravel nabízí portál, na němž by lidé popsali své příznaky a anamnézu a portál by automaticky vyhodnotil, zda jde o rizikové případy, a podle obtíží by jim poradil další postup. "Nemuseli by nikam volat a přetěžovat infolinky. Systém zvládne velkou zátěž, až miliony požadavků. Web je připraven a může fungovat pod hlavičkou ministerstva zdravotnictví, hygienických stanic nebo kohokoliv jiného ze státu," vysvětluje Perman.

Vládní IT zmocněnec Vladimír Dzurilla nicméně říká, že vláda uvítá další nabídky pomoci. Na dotaz, zda stát při epidemii neselhal, když funkční informační kanály vznikly teprve díky práci soukromých firem a dobrovolníků, připouští, že stát není v oblasti IT na podobné situace připraven. Za selhání to ale nepovažuje. "Vezměte si, že potíže mají i firmy na rozvážení potravin. Taky byste řekl, že selhaly? Taky nebyly připravené, ale dokážou mnohem flexibilněji zareagovat. To my neumíme, protože nám to neumožňuje například zákon o veřejných zakázkách. U takových firem se ale o selhání nemluví, to jen u nás. Spoustu věcí neumíme, ale nemůžeme být připraveni na to, že každý den vypukne krize," říká Dzurilla.

Roušky a respirátory

Navzdory opakovanému ujišťování vlády, že Česká republika je na příchod nového koronaviru připravena, se v minulých dnech ukázalo, že tomu tak není. Ministr zdravotnictví o víkendu přiznal, že Česku chybí až milion respirátorů, které ke své práci potřebují především zdravotníci, bezpečnostní složky, pracovníci v dopravě, prodavači a další profese, na nichž závisí fungování kritické infrastruktury.

Podle zpráv z počátku týdne se ministerstvu vnitra podařilo v Číně zajistit přes 30 milionů roušek, šest milionů respirátorů a další zdravotnický materiál, do Česka nicméně asi dorazí přinejlepším až koncem týdne. Do té doby tak při zajišťování ochranných pomůcek převzaly iniciativu soukromé firmy včetně těch největších. Společnost PPF republice věnuje 120 tun zdravotnického materiálu, který zajistila v Číně. Jedná se o 1,8 milionu chirurgických masek, 1,7 milionu respirátorů, 20 tisíc odběrových tyčinek a 40 tisíc testovacích sad. "Ještě předtím darovala společnost Home Credit ze skupiny PPF českému ministerstvu zdravotnictví 1490 ochranných obleků typu Microgard a biotechnologická firma Sotio ze skupiny PPF předala zdarma 20 tisíc respirátorů pro praktické lékaře," říká mluvčí skupiny Jitka Tkadlecová.

Jak se bohužel ukazuje, stát nejenom nedokázal respirátory sehnat, dokonce ještě zbytečně zkomplikoval distribuci těch, které výrobci a obchodníci měli na skladech. Podle nařízení ministerstva zdravotnictví si stát vyhradil naprostou kontrolu nad distribucí, zároveň ji ale není schopen dostatečně zajistit. A svou strategii navíc ani navzdory tomuto zjištění neupravil.

"Přístup státu se nezměnil, trvá snaha o rigidní centralizaci dodávek ochranných pomůcek, na to váže i případnou finanční pomoc při jejich výrobě," říká šéf Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs. A jak dodává, i tato státem poskytovaná finanční pomoc beztak není využitelná, protože je její zprocesování pomalé a firmám neumožňuje být dostatečně operativní. "Nakonec to financujeme pomocí záloh a vlastních zdrojů," říká Kůs. Podle něj stát selhal především v tom, že se na epidemii připravoval liknavě a reagoval se zpožděním. "Ze strany státu bylo absurdní představovat si, že se v České republice, která je z globálního pohledu malým a bezvýznamným výrobcem respirátorů, dá během dvou týdnů naskladnit z domácích zdrojů dostatečné množství," říká Kůs.

Navzdory nepříznivým podmínkám se soukromí výrobci i samotní jednotliví občané snaží pomáhat ze všech sil. Do výroby roušek se mezitím zapojilo mnoho menších firem, družstev a jednotlivců, kteří je nyní sami distribuují zdravotníkům a dalším ohroženým profesím.

"Přes víkend se nám podařilo sehnat od několika výrobců textilii s nanomembránou. V Písku, kde má česká nanotechnologická firma nanoSpace výrobu protiroztočových lůžkovin, jsme improvizovaně rozběhli produkci nanoroušek. Jsme v kontaktu s krizovým štábem v Českých Budějovicích. Získali jsme materiál, ze kterého vyrobíme do dvou týdnů 150 tisíc roušek, ty půjdou přednostně do nemocnice v Českých Budějovicích a v Písku. Snažíme se zapojit více jihočeských textilních firem, aby byla denní kapacita výroby co nejvyšší," říká Kůs.

Co zbude po epidemii?

Jak ukázal už případ e-shopu na dálniční známky, který zdarma vytvořili dobrovolníci, a stát tak za něj nemusel vydávat původně plánovaných téměř půl miliardy korun, význam bezplatných aktivit firem pro zabezpečení veřejných potřeb v oblasti informačních technologií roste. Podle Jakuba Nešetřila ze sdružení Česko.Digital by koronavirová epidemie mohla pomoci tuto spolupráci ještě prohloubit. "Školy se měly modernizovat a přejít na metody on-line výuky už dávno, je to i doporučení ministerstva, které ale všichni ignorovali. Tato krize má potenciál dotlačit školy k něčemu, co stejně chtěly udělat. Pořád asi on-line učit nebudou, ale budou to umět," domnívá se Nešetřil.

Další oblastí, která by mohla do budoucna těžit ze současného vývoje, je zdravotnictví. "Na Západě přestaneme využívat digitální technologie hlavně jako zábavu a uděláme z nich páteřní infrastrukturu, která nám umožní více fungovat on-line. V první řadě by se mohlo jednat o rozvoj telemedicíny. To je vhodné nejen pro krize typu epidemií, ale i pro snížení nároků na kontaktní lékařskou péči," říká ředitel brněnského výzkumného centra CEITEC Jiří Nantl.

Zkušenosti s epidemií by mohly vést i k pružnějšímu přístupu státní správy k soukromému sektoru v oblasti technologií. Podle Nešetřila by si měli lidé ve státní správě uvědomit, jak moc jí soukromý sektor může pomoci. "Soukromý sektor snad zjistí, jak moc je státní správa v tomto ohledu zaostalá. A celá společnost si uvědomí, jak závažný je to problém. Doufám, že to povede ke společenské poptávce, aby se to změnilo," říká Nešetřil.

Související