Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Cena ropy klesla takřka o třetinu
Cena ropy počátkem tohoto týdne na světových trzích klesla zhruba o 30 procent, severomořský Brent se prodává asi za 32 dolarů za barel. Jde o největší propad od války v Perském zálivu v roce 1991. Ceny se ocitly ve volném pádu, když Saúdská Arábie oznámila, že odběratelům sníží cenu a naopak výrazně zvýší těžbu. Jedná se o reakci na krach jednání členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců ve Vídni.
Krok Rijádu je na trhu vnímán jako začátek cenové války. Kartelu OPEC, jehož je Saúdská Arábie klíčovým členem, se totiž na páteční schůzce ve Vídni nepodařilo přesvědčit Rusko, aby přistoupilo na koordinované snížení těžby suroviny.
Cena ropy v pondělí v jednu chvíli vykazovala pokles až o 34 procent a pohybovala se kolem 28 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) spadla až k 25 dolarům za barel.
Páteční schůzka skupiny OPEC+, tedy členů OPEC a jejich spojenců, měla za cíl dohodnout další koordinované snížení těžby v reakci na klesající poptávku. Ta byla slabší vlivem hospodářského útlumu ve světě na konci loňského roku a nyní ji snižují problémy kolem šířícího se koronaviru.
Nízká cena ropy komplikuje situaci nejen velkým těžařským společnostem, ale také Rusku, jehož rozpočet je závislý na příjmech z exportu nerostných surovin.
Propad cen ropy by podle analytiků mohl vést i k výraznému poklesu cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Dominik Rusko z ČSOB řekl ČTK, že očekává tento týden snížení cen nafty a benzinu v rozsahu přibližně 30 až 40 haléřů na litr. Ještě výraznější pokles cen by mohl nastat, pokud se zemím OPEC nepodaří dohodnout na dalším postupu. Většina analytiků nicméně neočekává skokové snižování cen benzinu a nafty, protože čeští i evropští prodejci na pokles cen ropy reagují vždy pomaleji než na jejich růst.
2) Ženy vydělávají o pětinu méně než muži
Ženy v Česku vydělávají průměrně stále výrazně méně než muži. Jejich průměrný hrubý hodinový výdělek je o 20,1 procenta nižší. Česko je tak v EU zemí se třetím nejvyšším rozdílem. Vyplývá to ze statistik, které u příležitosti Mezinárodního dne žen zveřejnil Evropský parlament. Evropská studie ukázala, že v Česku se dá takzvaná výdělková propast mezi muži a ženami vysvětlit jen z necelé pětiny rozdílnou zaměstnaností, odpracovanou dobou a dalšími faktory. Více než čtyři pětiny tak představuje nevysvětlitelný rozdíl. V něm je zahrnuta i diskriminace.
Údaje Eurostatu o odlišných průměrných výdělcích mužů a žen se týkají firem s deseti a více zaměstnanci. Za rozdílem je to, že ženy pracují v hůře placených odvětvích a na nižších pozicích, mívají také kratší úvazky. Vzdělání mívají naopak vyšší než muži. Roli hraje péče o děti. Většinou s nimi zůstávají doma matky. Česko má také jednu z nejdelších rodičovských, školek je ale nedostatek. O stárnoucí rodiče se pak starají také většinou ženy.
V sedmadvacítce se hrubý hodinový výdělek žen a mužů liší v průměru o 14,8 procenta. Průměrný nevysvětlitelný rozdíl v unii činí téměř třetinu. Hůře než Češky jsou na tom s odlišnou hodinovou částkou Estonky a Němky.
3) Emise CO2 aut v Evropě loni stouply
Nové osobní vozy prodané v Evropě loni vykázaly průměrné emise oxidu uhličitého 121,8 gramu na kilometr, což je o 1,3 gramu více než v předchozím roce. Znamená to třetí růst v řadě. Automobilky se tak vzdálily emisnímu cíli 95 gramů na kilometr, za jehož nesplnění jim už letos hrozí sankce. Česko skončilo na 17. místě s průměrem 126,9 gramu na kilometr. Vyplývá to ze statistiky společnosti JATO Dynamics, která poskytuje údaje pro analýzy trhu, specifikace a ceny vozů.
Průměrné emise meziročně snížily jen čtyři značky z dvacítky největších. Pořadí "nejzelenějších" automobilek vede japonská Toyota, která jako jediná vykázala průměr pod 100 gramů. Na druhé příčce je Citroën a třetí Peugeot.
4) Průměrná mzda přes 36 tisíc korun
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36 144 korun. Reálně, tedy po zohlednění růstu spotřebitelských cen, se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta. Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda podle ČSÚ meziročně o 7,1 procenta na 34 125 korun.
Růst platů v posledním čtvrtletí statistici zaznamenali ve všech sledovaných kategoriích s výjimkou těžby, kde mzda meziročně klesla o 0,4 procenta, o což se postaral propad mimořádných odměn na konci roku. Nejvyšší mzdy byly loni v peněžnictví a pojišťovnictví − v průměru 59 296 korun. Nejnižší naopak v ubytování, stravování a pohostinství, a to 19 990 Kč.
5) Tesco prodá své obchody v Asii
Největší britský maloobchodní řetězec Tesco prodá své aktivity v Asii thajskému miliardáři Taninu Čiravanontovi. Za obchody v Malajsii a Thajsku dostane více než 10,6 miliardy dolarů (skoro 238 miliard korun). Po prodeji bude mít podnik vedle Irska v zahraničí už jen obchody ve střední Evropě, a to v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
Britský podnik uvedl, že z peněz získaných z prodeje má v úmyslu asi 6,6 miliardy dolarů vrátit akcionářům. Prodej ale ještě musí schválit akcionáři a regulační orgány v Thajsku a Malajsii. Rozhodnutí se čeká ve druhé polovině roku.
Oznámení vrací pozornost k otázkám, co bude se středoevropskými aktivitami britského podniku. Tesco už se totiž stáhlo z Japonska, ze Spojených států, Jižní Koreje a minulý měsíc i z Číny.
Na český trh Tesco vstoupilo v roce 1996. V účetním roce 2018/2019 firma meziročně téměř zdvojnásobila zisk na 2,53 miliardy korun.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
