Některé stereotypy − pozitivní i negativní − se natolik vrývají do paměti společnosti, že se o nich léta může mlčet a ony stejně prosáknou na povrch. Tak třeba i za komunismu stačilo říct tatíček a automaticky naskakovalo jméno Masaryk. Díky Baťovi si zase spousta Čechů dodnes myslí, že jejich země je světovou jedničkou ve výrobě bot. Taky ale platí, že jakmile se v televizním zpravodajství objeví záběry, jak davy uprchlíků překonávají vnější hranici Evropské unie nebo i hranice mezi evropskými státy − aktuálně jde o tisícovky imigrantů snažících se přejít z Turecka do Řecka −, hned se někde na dně českých duší rozezní údiv a pohoršení. Jistě i ze sobeckého strachu, že by jejich část mohla dojít třeba až do Prahy. Ale ruku na srdce − není za tím spíš povýšenecký odsudek společnosti vycepované železnou oponou, že se Řecku ani silám Frontexu nedaří zabránit uprchlíkům v průniku?

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.