1) Koronavirus zpomalí světovou ekonomiku

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Výhled je podle OECD značně nejistý a růst o 2,4 procenta lze očekávat v tom nejlepším případě. Nejhorší scénář naopak předpokládá, že růst globální ekonomiky letos proti loňsku zvolní na polovinu, respektive na 1,5 procenta. OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se vedle Japonska patrně týkalo i eurozóny.

Podle hlavní ekonomky OECD Laurence Booneové musí vlády podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musí pracovat přes čas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.

Globální ekonomika naposledy zaznamenala mezikvartální pokles v posledním čtvrtletí 2008, kdy se potýkala s dopady světové finanční krize. Tu značně zkomplikoval krach americké investiční banky Lehman Brothers, po němž hrozil kolaps globální finanční architektury. V celoročním srovnání globální ekonomika naposledy klesla v roce 2009, ještě v reakci na dozvuky finanční krize.

OECD také upozornila, že dopady nového typu korona­viru jsou mnohem citelnější, než jaké byly dopady podobných epidemií v minulosti. Globální ekonomika je v současnosti totiž mnohem více propojená. Čínská ekonomika je navíc asi čtyřikrát větší než v roce 2003, kdy se objevila epidemie SARS.

2) Další úspěšný rok domácích bank

jarvis_5e5f7fad498e40c80a1b6b11.jpeg
Foto: archiv HN – Kristýna Zvelebilová

Tuzemské banky za sebou mají další úspěšný rok. Celkový zisk čtveřice největších bankovních domů působících na českém trhu za loňský rok vzrostl o 7,1 miliardy na 62,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků, které zveřejnily ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank ČR a SR. Pokračoval zájem o úvěry a jejich objem navzdory poklesu počtu hypoték rostl.

Skupina ČSOB vykázala čistý zisk 19,7 miliardy, Komerční banka 14,9 miliardy a UniCredit Bank ČR a SR 9,9 miliardy korun. Jako poslední oznámila výsledky Česká spořitelna, které loni stoupl čistý zisk o 15,5 procenta na 17,7 miliardy korun.

Zisky rostly i většině ostatních bank s výjimkou Monety Money Bank, které loni klesl konsolidovaný čistý zisk o 4,3 procenta na čtyři mi­liardy korun.

Objem i počet poskytnutých hypoték loni nicméně klesl. Banky poskytly lidem bezmála 76 tisíc hypotečních úvěrů za 175,6 miliardy korun. Oproti předchozímu roku to bylo takřka o 22 tisíc hypoték a 35 miliard korun méně. Hypoteční trh se podle odborníků loni vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal tak vůbec nejhorší výsledky za posledních pět let.

3) Akcionáři CME schválili prodej Novy

jarvis_5e5f7fad498e40c80a1b6b17.jpeg
Foto: Reuters

Akcionáři mediální společnosti Central European Media Enter­prises (CME) minulý týden na valné hromadě schválili nabídku na převzetí CME firmou PPF miliardáře Petra Kellnera. Hodnota transakce činí asi 2,1 miliardy dolarů (více než 48 miliard korun). Součástí CME jsou televizní stanice v pěti zemích střední a východní Evropy včetně české skupiny Nova. Akcionáři hlasovali o dohodě den poté, co americký republikánský senátor Marco Rubio prohlásil, že chce, aby vláda USA prověřila bezpečnostní dopady prodeje CME.

Rubio svou žádost odůvodnil vazbami firmy PPF na Čínu. Podle něj PPF v minulosti v Česku jednala "jako čínský zástupce". Jak CME uvedla, transakce by měla být dokončena v polovině letošního roku.

4) Třetí a čtvrtá vlna EET přinese 2,4 miliardy

jarvis_5e5f7fad498e40c80a1b6b1b.jpeg
Foto: archiv HN – Kristýna Zvelebilová

Třetí a čtvrtá vlna elektronické evidence tržeb, která se od května 2020 bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů a taxikářů, přinese do státního rozpočtu letos 2,4 miliardy korun, příští rok 6,4 miliardy korun a v roce 2022 pak 7,7 miliardy korun. Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová.

Třetí a čtvrtá vlna EET by se podle ministerstva měly vztahovat zhruba na 300 tisíc podnikatelů. Evidence začala platit od prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Aktuálně je do EET zapojeno téměř 200 tisíc podnikatelů, kteří dosud evidovali 13 miliard účtenek.

5) Volkswagen odškodní majitele dieselů

jarvis_5e5f7fae498e40c80a1b6b1f.jpeg
Foto: Shutterstock

Automobilka Volkswagen nabídla německým majitelům naftových aut odškodné. Kvůli podvodům s měřením emisí jim vyplatí celkem 830 mi­lionů eur (asi 21 miliard korun). Odškodné bude odstupňováno podle typu a stáří vozu, a to od 1350 do 6257 eur (zhruba 34 až 159 tisíc korun).

Nabídku, která podle ochránců spotřebitelů představuje zhruba 15 procent původní kupní ceny vozu, od Volkswagenu obdrželo asi 260 tisíc majitelů naftových automobilů. Ti se nyní budou muset rozhodnout, zda ji přijmou, nebo budou u soudu bojovat o ještě vyšší odškodné.

Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Auta při jízdě produkují výrazně více škodlivin než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné více než milionu vozů Škoda Auto.

Související