1) Berlín na pět let zastropoval nájmy

Berlín na pět let zmrazí výši nájemného. V Německu jde zatím o nejdalekosáhlejší opatření proti rychle rostoucím nájmům. Zákon počítá s tím, že lidem, kteří žijí v nájmu, nebude možné cenu za něj zvýšit po dobu pěti let od 18. června 2019. Pro zpětnou platnost opatření se berlínská koalice rozhodla proto, aby se během příprav zákona nájmy na poslední chvíli nezvedaly.

Norma jde ale ještě dál. Devět měsíců poté, co nabude účinnosti, což by se mělo stát v polovině února, začnou totiž platit přesná cenová omezení týkající se nájmů. Pro velkou část berlínských bytů to znamená, že je především v závislosti na jejich stáří a vybavení bude možné pronajímat jen za ceny v rozmezí 3,92 až 9,8 eura za metr čtvereční (99 až 247 korun). Na novější byty, do nichž se lidé nastěhovali od roku 2014, se toto opatření nevztahuje. Pokud bude cena o 20 a více procent vyšší, může se nájemník dožadovat nápravy. Majiteli bytu v takovém případě hrozí pokuta až půl milionu eur (12,6 milionu korun).

Cena za metr čtvereční stanovená novým zákonem je výrazně pod úrovní dnešních nájmů v některých oblíbených městských částech, kde se byty pronajímají i za 15 nebo 17 eur na metr čtvereční. Aktuál­ní nabídka pronájmů podle listu Tagesspiegel nové cenové hranice překračuje v některých městských částech i o sedm až 11 eur za metr čtvereční.

Strany SPD, Levice a Zelení, které opatření prosadily, si od něj slibují úlevu na straně nájemníků, kterým se za posledních 10 let nájmy zvýšily asi o 90 procent. Opozice však varuje, že krok může současnou situaci ještě zhoršit, protože přinese snížení investic do výstavby nových bytů, jichž má Berlín nedostatek.

Pokud by nakonec dal soud za pravdu opozičním stranám, které argumentují i tím, že otázky nájmů nespadají do pravomoci jednotlivých spolkových zemí, mohlo by to mít dramatické dopady na nájemníky. Není vyloučeno, že by rozdíl v nájmu museli zpětně doplatit.

2) Británie opustila EU, vyjednávání začíná

jarvis_5e3a8dcf498e40c808d0c3fd.jpeg
Foto: Reuters

Velká Británie z pátku na sobotu opustila Evropskou unii. Součástí evropských společenství bylo Spojené království 47 let. Nyní země vstoupila do takzvaného přechodného období, během něhož bude Londýn s Bruselem jednat o podobě budoucích vztahů. Britský premiér Boris Johnson chce dohodu vyjednat do konce roku, kdy přechodné období skončí. Unijní předsta­vitelé ale varují, že 11 měsíců je na komplexní dohodu příliš krátká doba.

Navíc požadavky, které v pondělí Británie a státy EU předložily, jsou velmi rozdílné. Pokud by na nich obě strany trvaly, dohoda na smlouvě o volném obchodu by nebyla možná. V tom případě, až na konci roku vyprší současné přechodné období, by se musely firmy připravit na to, že obchodování mezi Spojeným královstvím a EU se proti dnešku výrazně ztíží a prodraží. Ohrožena by byla například i spolupráce policie a tajných služeb v boji proti terorismu nebo britská účast v programu studentských výměn Erasmus.

Unie tvrdí, že je možné ve vzájemném obchodu s Británií zachovat nulová cla a nulové kvóty na objem zboží jen tehdy, když se Londýn zaváže respektovat unijní pravidla.

3) Rekordní pokuta za korupci pro Airbus

jarvis_5e3a8dcf498e40c808d0c407.jpeg
Foto: Shutterstock

Evropský výrobce letecké techniky Airbus zaplatí úřadům ve Francii, Británii a Spojených státech pokutu zhruba 3,6 miliardy eur za urovnání obvinění z korupce. Airbus skrýval platby, jimiž pak uplácel veřejné činitele. Jde o největší urovnání korupční kauzy v historii.

Firmu vyšetřovaly úřady ve Francii a Británii kvůli podezření z korupce v souvislosti s prodejem letadel z doby před více než 10 lety. V USA pak Airbus čelil vyšetřování kvůli porušování exportních pravidel. Do systému bylo zahrnuto na 250 lidí a jeho prostřednictvím docházelo k platbám v řádech stovek milionů eur ročně. Podle zprávy francouzské prokuratury zaplatí firma ve Francii pokutu 2,08 miliardy eur. Británie obdrží 984 milionů eur a Spojené státy 526 milionů eur.

4) Supervizor mýta v Česku se změní

jarvis_5e3a8dcf498e40c808d0c40b.jpeg
Foto: Shutterstock

Ministerstvo dopravy zastaví zakázku na supervizora mýtného systému, kterou původně získala společnost CGI. Kontrolu mýta stát nejspíš svěří státnímu podniku Cendis. Oznámil to ministr dopravy Karel Havlíček. Podle něj tím stát ušetří desítky milionů korun. Zakázku přitom v týdnu posvětil antimonopolní úřad.

Nezávislý auditor vykonává expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření následně stanovuje účinnost mýta, v rámci něhož se vybere zhruba miliarda korun měsíčně. V tendru na auditora mýta zvítězila společnost CGI s nabídkou 215 milionů korun na 10 let. CGI byla supervizorem mýta i u předchozího systému.

5) Letadel nad Českem loni ubylo

jarvis_5e3a8dd0498e40c808d0c40f.jpeg
Foto: Libor Fojtík

Letový provoz nad Českem loni poprvé po 10 letech poklesl. Počet vzletů, přistání a přeletů letadel se v roce 2019 proti předchozímu roku snížil o 0,6 procenta na necelých 907 tisíc. Důvodem poklesu jsou kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli nimž byla řada letů přesměrována mimo Česko.

Jak uvedl generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas, zisk společnosti bude podle jeho odhadu vyšší než původně očekávaných 100 milionů korun. Naposledy ŘLP zaznamenalo pokles v roce 2009, kdy se na leteckém provozu projevila tehdejší hospodářská recese.

Podle Klase byly největší problémy s kapacitou v Rakousku a Maďarsku. Spoje, které běžně létaly přes tyto země a pokračovaly i přes Česko, byly přesměrovány například přes balkánské státy a pokračovaly do Polska. ŘLP tím ubývá provoz lukrativních letů, například spojů operovaných letounem Airbus A380.

Související