1) Banky propouštějí

Přední světové banky v loňském roce oznámily největší plány na propouštění za poslední čtyři roky. Více než padesát z nich uvedlo, že zruší takřka 78 tisíc pracovních míst, což je nejvíce od roku 2015, kdy o práci přišlo zhruba 91 tisíc lidí.

Banky se tím snaží snižovat náklady, aby byly lépe schopné čelit zpomalujícímu ekonomickému růstu a přizpůsobily se digitálním technologiím.

Hlavní podíl na propouštění mají evropské finanční domy, a to téměř z 82 procent. Podílí se na tom mimo jiné i skutečnost, že vedle zmíněných potíží čelí rovněž dodatečným nákladům kvůli negativním úrokovým sazbám. Vůbec nejvíce na záporné úroky doplácejí německé banky, protože vlastní více vkladů než jejich konkurenti v zahraničí.

Účelem záporných sazeb je podpořit utrácení tak, že se lidem, ale i samotným finančním domům nevyplatí držet peníze na účtu. Tam by totiž z jejich množství ukrajoval negativní úrok. Bankám, které vydělávají na půjčování peněz, ale tento krok ještě více snižuje zisk, jelikož zjednodušeně řečeno platí klientům za to, že si u nich půjčují peníze.

Za posledních šest let, včetně loňského roku, banky oznámily zrušení více než 425 tisíc pracovních míst. Ve skutečnosti je údaj zřejmě ještě vyšší, protože mnoho institucí ruší pracovní místa, aniž by své plány zveřejnily.

Největší propouštění oznámila německá Deutsche Bank, která plánuje do roku 2022 snížit počet zaměstnanců zhruba o 18 tisíc, protože opouští z velké části investiční bankovnictví. Z dalších evropských bank plánují větší počet zaměstnanců propustit také UniCredit, Santander či Commerzbank.

Banky zřejmě budou oznamovat další redukci počtu zaměstnanců i v letošním roce. Podle agentury Bloomberg o propouštění uvažuje například švýcarská firma Julius Baer Group. Média také spekulují, že rušit místa se chystá španělská Banco Bilbao Vizcaya Argentaria.

2) Šéf Boeingu Muilenburg končí

jarvis_5e0b118f498e69967bf68f79.jpeg
Foto: Reuters

Šéf amerického výrobce letadel Boeing Dennis Muilenburg končí. Od 13. ledna se jeho nástupcem stane dosavadní šéf dozorčí rady David Calhoun. Muilenburg doplatil na skandál, s nímž se firma potýká v důsledku dvou tragických nehod letounů své výroby.

Boeing čelí desítkám soudních sporů s rodinami pasažérů, kteří zahynuli při nehodách letadel 737 Max předloni v říjnu v Indonésii a loni v březnu v Etiopii. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres. Největší výrobce letadel na světě v prosinci oznámil, že výrobu letadel 737 Max, která po tragických haváriích nesmějí od loňského jara létat, od ledna pozastavuje.

Krize kolem 737 Max byla vůbec nejhorší za 34letou kariéru odcházejícího šéfa. Nyní pětapadesátiletý Muilen­burg do Boeingu nastoupil v roce 1985 a na jeho špici se dostal v roce 2015. Ve funkci zpočátku zaznamenal velké úspěchy. V roce 2018 vykázal Boeing poprvé ve své více než stoleté historii stomiliardové tržby v dolarech. A cena akcií se do té doby dokonce ztrojnásobila.

Od března ale akcie ztratily více než 20 procent. Po oznámení Muilenburgovy rezignace přidávaly téměř čtyři procenta.

3) Výroba aut blízko rekordu

jarvis_5e0b1190498e69967bf68f7d.jpeg
Foto: Škoda Auto

Loňská tuzemská výroba osobních aut se zřejmě vyrovná předloňské rekordní produkci 1,4 milionu vozů. Automobilkám se v závěru roku podařilo dohnat pomalejší tempo ze začátku roku. Od ledna do listopadu Škoda, TPCA a Hyundai dohromady vyrobily 1,338 mi­lionu aut, což bylo o 0,6 procenta meziročně méně. V posledních třech měsících ale automobilky vykazovaly proti loňsku snížení jen o 0,3 procenta.

V příštím roce budou výrobci čelit hrozbě cel, ale i zpomalení čínského trhu. Novinkou v regulaci budou pokuty za nadlimitní emise, které se výrobci, včetně Škody a Hyundai, budou snažit eliminovat nástupem elektromobility. Elektrické automobily to ale budou mít ve střední Evropě těžší kvůli chybějící infrastruktuře.

4) Rekordní rok akcií

jarvis_5e0b1190498e69967bf68f81.jpeg
Foto: Reuters

Akciové trhy jako celek za sebou mají velmi úspěšný rok, souhrnná hodnota akcií na světových trzích se v loňském roce zvýšila o více než 20 procent a blíží se částce 90 bilionů dolarů (2,1 biliardy korun). K růstu přispěla zejména uvolněná měnová politika centrálních bank, ale také vývoj na politické scéně v klíčových zemích.

Například americká centrální banka letos snížila základní úrokovou sazbu třikrát, zatímco Evropská centrální banka (ECB) svůj hlavní úrok snížila ještě hlouběji do záporné hodnoty. ECB také obnovila nákupy dluhopisů a je připravena v tom pokračovat do doby, než se zvýší inflace a zrychlí hospodářský růst.

5) Sázka na Sazku se vyplácí

jarvis_5e0b1190498e69967bf68f85.jpeg
Foto: archiv HN

Sázková společnost Sazka Group ze skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka za tři čtvrtletí loňského roku zvýšila zisk před zdaněním meziročně o 27 procent na 288 milionů eur (7,3 miliardy korun). Provozní zisk EBIDTA (před započtením úroků, daní a odpisů) se v prvních devíti měsících roku 2019 Sazce zvýšil téměř o pětinu na 430 milionů eur (10,9 miliardy Kč). V letošním roce to bude mít Sazka ale o hodně těžší. V rámci nového daňového balíčku vzrostla totiž sazba zdanění loterií ze 23 na 35 procent. Sazka již kvůli tomu oznámila, že zváží zdražení Sportky.

Sazka Group drží od loňska stoprocentní podíl v české společnosti Sazka, když odkoupila 25 procent akcií od společnosti EMMA Capital podnikatele Jiřího Šmejce. Vlastní rovněž podíly v řecké firmě OPAP (40 procent), italské společnosti LottoItalia (32,5 procenta) a nově bude mít nadpoloviční podíl v rakouské firmě Casinos Austria.

Související