Události týdne: Top 5

1) Vláda se shodla na digitální dani

Kabinet Andreje Babiše schválil sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy. Mohla by začít platit během příštího roku. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Ministerstvo financí navrhlo zavést takzvaný DST model digitální daně, navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v Evropské unii nepodařilo prosadit. Ten zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Navrhovaná daň se bude týkat tržeb internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku.

České zastoupení Googlu již dříve nechtělo návrh komentovat, česká internetová jednička Seznam.cz jej uvítala. Komora daňových poradců pak návrh považuje za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností.

Expert na daně z poradenské společnosti Moore Stephens Martin Tuček již dříve upozornil, že fungování zákona o digitální dani může být v praxi problematické, neboť nadnárodní společnosti mohou rozporovat základ daně, který bude obtížně stanovitelný.

Podobná daň už platí například ve Francii, kde je její výše stanovena na tři procenta. Její přijetí však vyvolalo negativní odezvu ve Spojených státech, když prezident Donald Trump nařídil její přezkoumání, zda není diskriminační pro velké americké firmy.

2) Airbnb se přibližuje kapacitě hotelů

Foto: Shutterstock

Fenomén krátkodobého bydlení přes on-line platformy typu Airbnb výrazně změnil život v centrech velkých měst. Z takzvaného sdíleného ubytování se v posledních letech stal regulérní byznys, který se z hlediska počtu lůžek v Praze pomalu vyrovnává nabídce tradičního nocování v hotelech, hostelech či penzionech. Ukazuje to nová studie poradenské společnosti Deloitte.

Za tento vývoj může hlavně rostoucí obliba Prahy u cestovatelů. Mezi lety 2016 a 2018 vzrostl počet turistů, kteří do metropole ročně přijíždějí, o 840 tisíc na více než devět milionů. Lůžkové kapacity v hotelech ale v tomto období narostly jen zhruba o 1,4 procenta.

Vzniklou propast rychle zastoupily zejména nabídky na platformě Airbnb − jejich počet se zvýšil o 34 procent. Zatímco před deseti lety hotely a hostely braly vše, dnes je poměr mezi "sdíleným" a tradičním ubytováním už dvě ku třem.

Nával turistů a nové formy ubytování ale Praze přináší problémy: krátkodobé bydlení vytlačuje původní obyvatele z centra města. Aktuální předpovědi ukazují, že do roku 2025 přijede do Prahy každý rok o 330 tisíc turistů více než ten předchozí.

3) Státy EU se shodly s par­lamentem na rozpočtu

Foto: Shutterstock

Členské státy Evropské unie se v úterý shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

Členské státy, které většinou usilují o nižší rozpočet než Evropská komise a Evropský parlament, se v září shodly na částkách 166,8 miliardy eur v závazcích a 153,1 miliardy eur v platbách. Parlament se v říjnu sjednotil na požadavku 171, respektive 159,1 miliardy eur.

Státy i europarlament mají nyní dva týdny na to, aby vyjednaný kompromis formálně schválily.

4) HP odmítlo nabídku na převzetí od Xeroxu

Foto: Shutterstock

Americký výrobce počítačů HP odmítl nabídku na převzetí výrobcem tiskáren Xerox. Firma uvedla, že ji nabídka ve výši 33,5 miliardy dolarů výrazně podhodnocuje. Upozornila nicméně, že si je vědoma výhod případného spojení podniků, a nevyloučila podání vlastní nabídky na převzetí Xeroxu.

Obě firmy se nyní potýkají s negativními důsledky poklesu potřeby tištěných dokumentů a snižují náklady. Fúze by mohla otevřít nové možnosti. Podle dřívějších informací se Xerox domnívá, že spojený podnik by mohl snížit roční náklady minimálně o dvě miliardy dolarů.

Společnost Xerox nedávno oznámila, že odejde ze společného podniku s japonskou firmou Fujifilm.

5) Německo se recese bát nemusí

Foto: Reuters

Hospodářský růst v Německu v letošním čtvrtém čtvrtletí zůstane slabý, není však důvod obávat se recese. Ve své měsíční zprávě to uvedla německá centrální banka. Upozornila také na známky stabilizace vyhlídek průmyslu.

Hrubý domácí produkt Německa ve třetím čtvrtletí vzrostl o 0,1 procenta po poklesu o 0,2 procenta ve druhém kvartále. Německo se tak těsně vyhnulo recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.

Německý průmysl se v poslední době potýká se zpomalováním růstu světové ekonomiky. K jeho potížím přispívá přetrvávající nejistota spojená s plánovaným odchodem Británie z Evropské unie a s obchodní válkou mezi Spojenými státy a Čínou. Německá vláda v letošním roce očekává růst HDP o půl procenta po loňské expanzi o 1,4 procenta. Příští rok má ekonomika podle vládní prognózy vzrůst o jedno procento. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem Česka.