1) Plán na listopadový brexit se bortí

Britský premiér Boris Johnson se nevzdává plánu vyvést svoji zemi do konce října z Evropské unie. Zatím sice nedokázal přesvědčit parlament, aby schválil novou smlouvu o odchodu, kterou vyjednal s Bruselem, věří však, že napodruhé už uspěje.

Jednoduché to mít nebude: poslanci si vyžádali, aby k budoucímu hlasování předložil spolu se smlouvou i doprovodné prováděcí zákony. Premiér proto musel předložit evropským lídrům žádost o další odklad, i když ji odmítl podepsat.

Pokud by Evropa odklad odmítla, což se neočekává, a britský parlament smlouvu nakonec neodhlasoval, přestala by Británie být součástí unie k 1. listopadu. Došlo by k tvrdému brexitu, který by poškodil ekonomické vztahy mezi královstvím a kontinentem.

Johnsonovi se ale současně pro novou smlouvu daří získávat další poslance. Jednak mezi radikály uvnitř jeho Konzervativní strany, pro něž byl donedávna brexit příliš nedůslednou formou rozchodu. Podle britských analytiků do Johnsonova tábora může přejít i několik labouristů. Jejich strana jako celek je sice proti brexitu, to však neplatí o labouristických zákonodárcích z okrsků, v nichž voliči v referendu z června 2016 jednoznačně hlasovali pro odchod. Premiér proto doufá, že se smlouvu a doprovodné zákony podaří protlačit do konce října či v několika málo následujících dnech. A to navzdory požadavkům, aby se o ní rozhodlo v referendu nebo aby se zopakovalo samotné všelidové hlasování o vystoupení Velké Británie z EU.

Johnsonova smlouva, na rozdíl od té, kterou vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová, je založena na kompromisu kolem Severního Irska. To má stejně jako celé království odejít z EU, ale fakticky dočasně zůstane členem celní unie a bude dodržovat evropský celní tarif a pravidla pro volný pohyb zboží. Pokud Boris Johnson svůj boj o brexit prohraje, posune se Británie k předčasným parlamentním volbám.

2) Čínská ekonomika pod tlakem USA zpomaluje

jarvis_5db01084498e40c804c71cac.jpeg
Foto: Reuters

Čínský hospodářský růst se ve třetím čtvrtletí během celní války s USA zpomalil na šest procent, což je nejnižší úroveň za posledních 26 let. Vyplývá to z údajů čínského národního statistického úřadu. Ve druhém kvartálu činil růst HDP 6,2 procenta, v prvním 6,4 procenta.

Čínský obchod poškodilo zvýšení amerických dovozních cel, ale největší dopad mělo podle agentury AP oslabení domácí výroby, investic a vnitřní spotřeby. Zpomalení čtvrtletního růstu je největší od roku 1993, kdy Čína začala o těchto údajích informovat.

Čínská vláda stanovila pro letošní rok cíl hospodářského růstu mezi šesti a 6,5 procenta. Podle analýzy agentury Reuters nemusí být ani nynější tempo růstu udržitelné. Vzniká riziko, že Čína takový vývoj akceptuje, místo aby přijala tvrdá opatření a více otevřela svou ekonomiku.

Nečekaně slabé údaje zvyšují pravděpodobnost snížení úrokových sazeb nebo zavedení dalších stimulačních opatření na podporu růstu a odvrácení politicky citlivé ztráty pracovních míst. Čínští představitelé zvýšili vládní výdaje, ale zatím se vyhýbají rozsáhlým stimulačním opatřením kvůli obavám z růstu zadlužení, které je již nyní tak vysoké, že přimělo agentury snížit úvěrový rating země.

3) Česku brzy začnou chybět zdroje energie

jarvis_5db01084498e40c804c71cb0.jpeg
Foto: Reuters

Bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Z hodnocení elektrizační soustavy do roku 2040, které zpracovala společnost ČEPS, vyplývá, že pokud by se situace neřešila, stalo by se Česko od roku 2030 postupně závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka přitom hrozí, že elektřinu nebude v Evropě kde brát a bude velmi drahá.

Ministr uvedl, že z nových dat vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v Dukovanech. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko vývozcem elektřiny.

4) Propad ekonomiky by ohrozil třetinu bank

jarvis_5db01084498e40c804c71cb4.jpeg
Foto: Shutterstock

Zhruba třetina světových bank by pravděpodobně nepřežila vážné oslabení ekonomiky, musí proto radikálně změnit svůj podnikatelský model. Ve své výroční zprávě o stavu sektoru to uvádí poradenská společnost McKinsey. Deset let po globální finanční krizi také celosvětově opět klesá důvěra investorů v banky, protože se snižují marže, bankám slábnou příjmy a zpomaluje růst úvěrů. Příjmová stránka tak nedrží tempo s náklady, píše McKinsey.

Podle studie by se banky nyní měly zaměřit na investice do umělé inteligence schopné analyzovat rizika, snižování nákladů za pomoci outsourcingu nebo zvyšování výnosů díky lepším zákaznickým službám.

5) Berlín se vrací k regulaci nájmů

jarvis_5db01085498e40c804c71cb8.jpeg
Foto: ČTK/AP

Berlín na pět let zmrazí nájmy. Tamní zemská koaliční vláda sociálních demokratů, Zelených a Levice schválila návrh zákona, který následně potvrdil berlínský sněm. Novinka od ledna nastaví strop, za kolik lze byty postavené před rokem 2014 pronajímat. V exkluzivních lokalitách to bude znamenat, že současné nájemné se razantně sníží.

Německá média píší o drakonickém zásahu do vlastnických práv, či dokonce o útoku na soukromý majetek. Pravicová opozice prohlásila, že se obrátí na Spolkový ústavní soud. Berlínský krok se nelíbí ani ostatním spolkovým zemím: žádají, aby se problém řešil celostátně.

Berlínská radnice se ale kritiky ani případných žalob neobává. Podle předsedy berlínské vlády, sociálního demokrata Michaela Müllera, nájemníci v soukromých berlínských domech nyní za metr čtvereční platí v průměru skoro 11 eur (přes 280 korun), v Praze přitom průměrné ceny přesahují 300 korun. Spolkový ministr financí Olaf Scholz vidí sociálně únosnou cenu kolem osmi eur za metr.

Související