1) Nobelova cena za návrat ke kořenům ekonomie

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice vědců zabývajících se expe­rimentálními způsoby zmírnění chudoby. Francouzsko-indický manželský pár Esther Duflová a Abhijit Banerjee a Američan Michael Kremer podle Královské švédské akademie věd, jež cenu uděluje, změnila jejich výzkumná práce v posledních dvou desetiletích obor takzvané rozvojové ekonomie.

"Směr, který představují letošní laureáti, se vrací ke kořenům ekonomie jako vědy zaměřené na lidské chování a snaží se zjistit, co skutečně lidé v konkrétních situacích dělají," říká Vojtěch Semerák z pražského výzkumného institutu CERGE-EI.

Kremer, který působí na Harvardově univerzitě, například v 90. letech zkoumal výsledky materiální pomoci chudým dětem v Keni, zatímco Duflová a Banerjee se zabývali podobnou problematikou v Indii. Zjistili například, že poskytování učebnic a obědů zdarma nevede ke zlepšení znalostí dětí, pokud se nezlepší i výuka, která by navíc měla být specificky zaměřená na nejslabší žáky.

V roce 2015 publikovali Duflová s Banerjeem studii, jež zpochybnila přínos takzvaných mikropůjček chudým komunitám v Indii, za něž dostal v roce 2006 autor této koncepce Muhammad Yunus Nobelovu cenu za mír. "Nezjistili jsme žádné změny ve zdravotním stavu, vzdělávání nebo v postavení žen, o nichž se často věří, že je mikrofinancování ovlivnilo," napsali ve studii.

Jejich experimentální metody založené na zkoumání důkazů, jejichž prostřednictvím zjišťují dopady rozvojové pomoci, se podle Královské švédské akademie staly běžnou metodou rozvojové ekonomie. Šestačtyřicetiletá Esther Duflová, která se svým manželem působí ve věhlasném Massachusettském technologickém institutu, je vůbec nejmladší ze všech laureátů Nobelovy ceny za ekonomii a teprve druhou ženou, jež toto ocenění získala.

2) USA odložily cla, opět jednají s Čínou

jarvis_5da6d94d498ebda96942a711.jpeg
Foto: ČTK

Zástupci Spojených států a Číny se poprvé po dvou měsících sešli ve Washingtonu k jednání o podmínkách vzájemného obchodu. Americký prezident Donald Trump zároveň oznámil, že vzhledem k obnoveným rozhovorům odloží zvýšení cel z 25 na 30 procent, která jeho vláda uvalila na čínské zboží dovážené do USA v hodnotě 250 miliard amerických dolarů. Podle listu New York Times také Donald Trump znovu povolil americkým společnostem obchodovat s čínskou technologickou firmou Huawei, která čelí podezření, že data svých zákazníků poskytuje čínské vládě.

Někteří pozorovatelé považují nové kolo rozhovorů za cestu k ukončení americko-čínské obchodní války, kterou vyvolala cla uvalená americkou vládou na čínské zboží dovážené do Spojených států. Washington cla zdůvodnil nekalými čínskými obchodními praktikami, zejména umělým podhodnocováním čínské měny a krádežemi amerických technologií a dalšího duševního vlastnictví. Američané také požadují, aby Čína nakupovala v USA více agrárních komodit.

Obchodní válka mezi USA a Čínou by mohla výrazně poškodit světové hospodářství včetně ekonomik členských zemí EU.

3) Ústavní soud zrušil zdanění náhrad církvi

jarvis_5da6d94d498ebda96942a715.jpeg
Foto: archiv HN

Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.

Podle Ústavního soudu není zdanění náhrad daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti jde o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání.

Pokud by soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění, a to od ledna 2020.

4) Superby se zatím v Turecku vyrábět nebudou

jarvis_5da6d94e498ebda96942a719.jpeg
Foto: Škoda Auto

Německá automobilka Volkswagen odložila rozhodnutí o výstavbě továrny v Turecku za 1,3 miliardy eur. Reaguje tak na tureckou vojenskou operaci proti Kurdům na severu Sýrie. Podnik se obává o svoji reputaci, informoval v pondělí německý deník Handelsblatt.

Automobilový koncern si počátkem října zaregistroval dceřinou společnost v provincii Manisa na západě Turecka, ale správní rada VW plán na výstavbu později odložila. "Situaci podrobně sledujeme a máme obavy ze současného vývoje," uvedla společnost v úterý.

Továrna měla ročně vyrábět 300 tisíc vozů Volkswagen Passat a Škoda Superb.

5) České firmy odcházejí z daňových rájů

jarvis_5da6d94e498ebda96942a71d.jpeg
Foto: Shutterstock

V daňových rájích nyní sídlí 12 265 českých firem, což je nejméně od roku 2011. Letos za tři čtvrtletí daňové ráje opustilo 540 podniků. Odliv trvá nepřetržitě od roku 2015, letos ovšem nabral na síle, uvedla poradenská společnost Bisnode. Z daňových rájů je tak kontrolováno 2,44 procenta českých firem.

"České firmy začaly da­ňové ráje opouštět ve velkém. Jen za první tři kvartály letošního roku jich z daňového ráje odešlo o 130 − tedy o 139 procent − víc než za celý rok 2018 a 2016, a dokonce o 250 procent více ve srovnání s rokem 2017," uvedla analytička Bisnodu Petra Štěpánová. Důvodem je podle ní tlak ze strany Evropské unie či rostoucí reputační riziko.

Odliv českých firem z daňových rájů letos táhnou Nizozemsko (−214) a USA (−159), s odstupem následují Lucembursko (−32), Seychely (−38) a Kypr (−37). Jen pět ze sledovaných desti­nací, Belize, Bermudské ostrovy, Guernsey, Hongkong a Spojené arabské emiráty, letos zaznamenalo přírůstky.

Související