Události týdne: Top 5

1) Obří obchod RWE a E.ON pocítí i Češi

Evropská komise povolila jeden z největších energetických obchodů v historii. Německé společnosti E.ON a RWE si obě vymění majetky v hodnotě až jednoho bilionu korun. Dopady to bude mít i na český trh a přibližně na 1,6 milionu zákazníků.

Na konci obchodu má E.ON vlastnit přenosové sítě obou společností plus dodávky zákazníkům a RWE získá všechny obnovitelné zdroje. Jak se nicméně očekávalo, Evrop­ská komise vyjádřila obavy z dopadu dohody na některé trhy. Obě firmy mají své pobočky v Německu i v řadě dalších evropských zemí, a na některých trzích by proto mohly kvůli prohazování aktiv získat dominantní postavení.

Obě skupiny tak musí některé své společnosti odprodat. V Česku se obchod silně dotkne tuzemské dceřinky RWE firmy innogy. S největší pravděpodobností dojde k vyčlenění obchodní části firmy, která dodává elektřinu a plyn asi 1,6 milionu zákazníků. Následně se rozjede její prodej, který může trvat až rok.

V Německu E.ON prodá většinu svého teplárenského byznysu a spolu s ním ještě 34 dobíjecích stanic na dálnicích. Zbavit se bude muset i dodávek energií zákazníkům v Maďarsku.

Problém by kvůli transakci německých firem vznikl i na poli distribuce plynu. E.ON vlastní rozvody plynu na jihu Čech a innogy má nadpoloviční podíl ve firmě Grid Holding, která zajišťuje distribuci plynu ve zbytku celého Česka vyjma Prahy. Už koncem dubna proto byla oznámena první transakce s australským fondem Macquarie, který vlastní 49,96 procenta ve firmě Grid Holding a na zbytek má předkupní právo. Za polovinu patřící innogy zaplatí 1,8 miliardy eur.

Vedle dodávek elektřiny a plynu se bude prodávat i největší síť čerpacích stanic stlačeného zemního plynu CNG v Česku, výroba tepla, energetické služby a další. Zájem o innogy již před časem potvrdila skupina KKCG jednoho z nejbohatších Čechů Karla Komárka, svůj zájem nevyloučil ani polostátní ČEZ.

2) Zavádění EET vstupuje do závěrečné fáze

Foto: Zbyněk Pecák

Elektronická evidence tržeb se rozšíří i na obory, které jí dosud nepodléhaly. Do spojené třetí a čtvrtévlny zavádění EET by se měli zapojit všichni podnikatelé, kterých se předchozí etapy netýkaly. Budou to výrobci, dopravci, zemědělci, svobodná povolání či řemeslníci. Výjimku dostali pouze poskytovatelé sociálních služeb a předvánoční prodejci kaprů. Rozhodla tak sněmovna, když přehlasovala senátní veto novely zákona o EET.

Evidovat tržby tak budou všichni podnikatelé, kteří přijímají hotové peníze. Osvobozeni od on-line režimu budou malí podnikatelé s ročním obratem do 600 tisíc korun a maximálně dvěma zaměstnanci. Ti budou evidované tržby na finanční správu odesílat jednou za čtvrt roku. Výjimku získají i zrakově postižení podnikatelé, prodeje předplacených telefonních karet, obchodní letecká doprava a evidovat se nebudou ani tržby z hazardních her.

Původně měly obě zbývající fáze EET začít už v průběhu loňského roku, Ústavní soud však na konci roku 2017 částečně vyhověl ústavní stížnosti ODS a obě vlny odložil. Uložil vládě přijmout novelu zákona tak, aby zohlednila dopady nové povinnosti na nejmenší podnikatele. Zapojení podnikatelů ze zbývajících vln se tak odložilo o více než dva roky.

3) ECB rekordně snížila úroky

Foto: Reuters

Evropská centrální banka minulý čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur měsíčně. Banka tak reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně.

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ECB ponechala na nule. Avizovaný nákup dluhopisů může podle analytiků trvat několik let.

4) Internet věcí jako tajná brána do firmy

Foto: Shutterstock

Do roku 2025 bude více než čtvrtina všech počítačových útoků proti podnikům založena na internetu věcí. Důvodem je to, že výrobci zanedbávají u těchto zařízení kvalitní zabezpečení, většinou kvůli úspoře nákladů. Uživatelé pak podceňují nebo vůbec neřeší aktualizace. Shodli se na tom účastníci konference HackerFest 2019.

Zatímco v roce 2015 bylo podle údajů společnosti Gartner celosvětově do systému internetu věcí připojeno 3,8 miliardy zařízení, letos to bude už 8,3 miliardy a do roku 2025 se předpokládá nárůst na 21,5 miliardy. Hlavní část internetu věcí tvoří a budou tvořit domácí inteligentní zařízení. Čeká nás ale velký nárůst zařízení ve veřejném prostoru.

5) České firmy méně patentují

Foto: ČTK

Počet národních přihlášek vynálezů od českých firem a akademických institucí podle údajů Úřadu průmyslového vlastnictví loni klesl, meziročně téměř o 15 procent. Z podaných 678 jich bylo jako v předchozích letech nejvíc z oborů doprava, skladování, měření, optika, zdraví a zábava. Více než jednu čtvrtinu těchto přihlášek podaly vysoké školy a výzkumné ústavy.

Čeští vynálezci jsou ve srovnání se Západem v patentování svých vynálezů pozadu, častěji přihlašují národní ochranné známky. Začíná se jim ale dařit v USA a EU, na­příklad předloni v USA podali 564 přihlášek − téměř třikrát více než v roce 2008 − a získali 284 amerických patentů, v roce 2008 jich dostali pouze 48. Loni bylo také u českého úřadu podáno téměř osm tisíc přihlášek národních ochranných známek z 91 procent českými přihlašovateli. Nejvíce v přístrojích, propagační činnosti, zábavě a vědeckých službách. Loni bylo rovněž zapsáno 1130 užitných vzorů, z toho zahraničním žadatelům téměř padesátka.