1) Královna podepsala zákon proti tvrdému brexitu

V Británii vstoupil v platnost zákon, který by měl zabránit tvrdému brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie bez uzavření jakékoliv dohody. Opatření prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II.

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen. Nový zákon dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoliv následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Tento návrh proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 "rebelů" vyloučeno.

Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Ministerský předseda trvá na tom, že o další odklad odchodu z unie žádat nebude, a vláda zároveň odmítá, že by se chystala jednat protiprávně.

V reakci na prosazení zákona Johnson požadoval co nejrychlejší konání předčasných voleb. Dolní sněmovna ovšem jeho návrh odmítla. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 293.

2) Bankrotů je nejvíce od roku 2008

jarvis_5d78aa67498ebda967fb6516.jpeg
Foto: Shutterstock

V Česku bylo letos v srpnu vyhlášeno 53 bankrotů obchodních společností, tedy o jeden méně než v červenci. Bankrotů podnikatelů proti předchozímu měsíci přibylo osm na 923, což je nejvíc za dobu účinnosti insolvenčního zákona, tedy od začátku roku 2008. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF − Czech Credit Bureau.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v srpnu vyhlášeno v Praze (18 bankrotů) a v Jihomoravském kraji (10). Žádný bankrot firmy nebyl zaznamenán ve Zlínském kraji a v dalších čtyřech krajích byl vyhlášen pouze jeden bankrot obchodní společnosti.

V srpnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (17) a v profesních, vědeckých a technických činnostech a také ve stavebnictví (shodně sedm). Nejméně jich bylo vyhlášeno v sektoru nakládání s nemovitostmi (jeden), ve zpracovatelském průmyslu a také v ubytování, stravování a pohostinství (shodně po dvou).

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v srpnu vyhlášeno v Praze (105 bankrotů), v Jihomoravském kraji (103 bankrotů) a v Moravskoslezském kraji (102 bankrotů). Nejméně naopak na Vysočině (24 bankrotů) a v Karlovarském kraji (30 bankrotů).

3) Amerika se vrhla na Google

jarvis_5d78aa67498ebda967fb651a.jpeg
Foto: Reuters

Generální prokurátoři téměř ze všech států USA v čele s Texasem začali vyšetřovat firmu Google, kterou podezírají z porušování antimonopolních pravidel. Oznámení přichází po zprávě skupiny států, která kvůli dominantnímu postavení na trhu začala vyšetřovat firmu Facebook.

Mateřskou společností Googlu je Alphabet s tržní hodnotou 820 miliard dolarů. Podnik má pod kontrolou tolik stránek, že je téměř nemožné pohybovat se po internetu, aniž by člověk narazil na jeho služby. Vyšetřování se zaměří na tržní sílu Googlu a na to, zda firma neomezuje konkurenci a nepoškozuje zákazníky. Jednou z hlavních oblastí vyšetřování má být dominantní postavení při vyhledávání.

4) Citigo začne na 430 tisících

jarvis_5d78aa67498ebda967fb651e.jpeg
Foto: Škoda Auto

První elektromobil od Škody Auto, model Citigo iV, bude automobilka v Česku nabízet za 429 900 korun. Vůz, který se k zákazníkům dostane na začátku příštího roku, se tak stane nejdostupnějším elektromobilem na tuzemském trhu. Vyplývá to z informací, které v úterý na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem zveřejnila Škoda Auto. Výrobu Citiga s benzinovým motorem již automobilka před časem ukončila.

Nejprodávanější elektromobily na českém trhu jsou o stovky tisíc dražší. Například sesterský VW e-up!, který se rovněž jako Citigo iV vyrábí v Bratislavě, je zhruba o 170 000 dražší, dvoumístný minivůz Smart EQ Fortwo stojí přes 560 000 korun, Renault Zoe začíná na 837 000 korun.

5) Ukrajinci a Slováci skupují české firmy

Infografika

Zahraniční podnikatelé letos v Česku koupili 1745 firem, téměř polovinu z nich koupili Ukrajinci (399 transakcí) a Slováci (389 transakcí). Vyplývá to ze statistiky společnosti Bisnode. S výrazným odstupem následují Rumuni, Maďaři a Rusové, kteří ve sledovaném období v tuzemsku nakupovali po více než 90 firmách. Ve většině případů se jednalo o mikrofirmy nebo firmy založené za účelem dalšího prodeje.

Z pohledu objemu základního kapitálu největší transakci v prvním půlroce letošního roku zrealizovali Poláci. Ti koupí 75 českých firem ovládli kapitál v objemu přes dvě miliardy korun. Tyto statistiky ovšem zcela zásadním způsobem ovlivnil přesun ostravské firmy Advanced World Transport se základním kapitálem 2,05 miliardy korun pod polský mateřský koncern PKP Cargo. Základní kapitál českých firem, které v první polovině roku 2019 přešly do rukou zahraničních vlastníků, dosáhl hodnoty 3,8 miliardy korun. Za celý loňský rok se jednalo o 4,4 mi­liardy korun.

Související