1) Argentina bankrotuje. Už podeváté
Druhá největší jihoamerická ekonomika se opět topí v problémech. Předlužená Argentina na konci srpna oznámila plán jednostranně prodloužit splatnost části dluhopisů, což de facto znamená bankrot, už devátý v historii země. V reakci na nedodržení závazků snížila ratingová agentura S&P hodnocení úvěrové spolehlivosti Argentiny o tři stupně na CCC−.
Od snížení ratingu se země propadá do finanční krize, její měna peso prudce oslabuje. Argentinská vláda na to reagovala měnovou kontrolou, která má stabilizovat trhy. Firmy nyní musí požádat centrální banku o povolení, pokud chtějí koupit zahraniční měny či převádět peníze do zahraničí. Jednotlivci mohou americké dolary nadále kupovat. Musí však požádat o povolení, pokud hodlají koupit více než 10 tisíc dolarů měsíčně.
Vláda v Buenos Aires uvedla, že řada mimořádných opatření je nutná k zajištění normálního fungování ekonomiky, zaměstnanosti a k ochraně spotřebitelů. Centrální banka dodala, že opatření jsou třeba k udržení měnové stability. Několik hodin po zveřejnění argentinských kroků oznámil mluvčí Mezinárodního měnového fondu, že fond analyzuje opatření v oblasti řízení kapitálových toků v Argentině s cílem ochránit stabilitu směnného kurzu a spořitele. Argentina má s fondem dohodu o záložním úvěru ve výši 57 miliard dolarů a chce dohodnout odklad jeho splácení tak, aby se mohla lépe vyrovnat s finanční krizí.
Po předběžných prezidentských volbách 11. srpna, ve kterých vyhrál lídr opozice Alberto Fernández nad současným prezidentem Mauriciem Macrim, začaly klesat dluhopisy, akcie a kurz pesa kvůli obavám z možného návratu intervenční politiky bývalé vlády.
Macri zrušil většinu ochranářských praktik své předchůdkyně Cristiny Fernándezové Kirchnerové, manželky současného lídra opozice. Jeho vláda a centrální banka se nyní snaží do voleb, jež se uskuteční 27. října, stabilizovat ekonomiku, která v prvním kvartálu klesla o 5,4 procenta.
2) CzechInvest ztrácí výkon
Hodnota investic zprostředkovaná CzechInvestem klesá. Za minulý rok přišlo přes vládní agenturu přes osm desítek investic za 36,7 miliardy korun. Ve většině případů šlo o firmy, které už v Česku působí a rozšiřují výrobu. Meziročně míra investic poklesla o více než dvě pětiny, v roce 2017 dosáhla jejich výše 63 miliard korun.
Stejný trend jako v roce 2018 zatím potvrzují i čísla CzechInvestu za první polovinu letošního roku, kdy agentura zprostředkovala investice za 11 miliard korun.
"Kvůli nedostatku pracovní síly míří někteří investoři do jiných zemí střední a východní Evropy," říká Patrik Reichl, který je od července pověřený řízením CzechInvestu. Podle něj se agentura zaměřuje také na jiný typ investic, jež mají do Česka přinést nové technologie a know-how.
Největší loňskou státem podpořenou investicí v hodnotě 2,5 miliardy korun bylo zhruba 10procentní navýšení kapacity továrny na výrobu světel společnosti Varroc Lighting Systems v Novém Jičíně.
Letos zatím drží prvenství Strojmetal Aluminium Forging. Oznámil, že do výroby hliníkových dílů pro podvozky aut a dalších dopravních prostředků investuje téměř tři miliardy korun.
3) Německé ekonomice mají pomoci nižší daně
Německo zvažuje, že slábnoucí ekonomiku ohroženou recesí podpoří snížením daně z firemních zisků na 25 procent. Korporátní daň se nyní v Německu pohybuje mezi 30 a 33 procenty. Ulevit by tak chtělo především malým a středním podnikům. Návrh představil německý ministr hospodářství Peter Altmaier jako součást opatření na podporu sektoru, který v zemi vytváří 60 procent pracovních míst.
Německá vláda se ocitá pod sílícím tlakem, aby podpořila ekonomiku čelící poklesu vývozu způsobeného obchodní válkou a nejistotou kolem brexitu. Aby si udržely konkurenceschopnost, jsou německé zpracovatelské firmy navíc nuceny investovat do digitálních technologií.
4) Avia přechází na elektrický pohon
Avia Motors končí se spalovacími motory a v budoucnu se hodlá věnovat elektromobilům. Zákazníkům firma letos dodá jen několik desítek vozů modelové řady Avia Initia.
Majitelé společnosti se rozhodli sériovou výrobu vozů se spalovacími motory ukončit v průběhu podzimu, a to kvůli přísnějším evropským emisním normám. Dál bude ovšem pokračovat zakázková výroba vozů s pohonem 4x4. Firma bude také poskytovat servisní podporu několika tisícům vozidel Avia řady D a Initia.
Firma nyní hledá partnery pro projekt užitkových elektromobilů lehké a střední kategorie. Koncem minulého desetiletí se již v podniku vyráběly elektromobily ve spolupráci s britskou firmou Smith.
5) Švédskou obranu zaplatí banky
Švédsko chce do tří let zavést bankovní daň a z takto vybraných peněz financovat vyšší státní výdaje na obranu. Ty si podle agentury AFP vynucuje napětí ve vztazích s Ruskem. Tamní ministryně financí Magdalena Anderssonová uvedla, že nová daň se bude vztahovat na všechny banky ve Švédsku bez ohledu na to, zda v zemi mají či nemají sídlo.
Finanční domy v uplynulých letech významně těžily ze snižování korporátní daně, uvedla ministryně. Nová daň by do státní pokladny měla každoročně přivést pět miliard švédských korun (12 miliard Kč).
Sociální demokraté přišli s myšlenkou zavedení bankovní daně už při převzetí vlády v roce 2014. Největší severská bankovní skupina Nordea již před nedávnem přeložila svou centrálu ze Stockholmu do Finska.
Obranný rozpočet neutrálního Švédska se razantně snížil po skončení studené války, teď jej však země kvůli obavám z napětí v Baltském moři navyšuje.