Rakouský manažer Ferdinand Piëch stál řadu let v čele koncernu Volkswagen a má velkou zásluhu na jeho expanzi a dnešní podobě. Piëch, který o víkendu ve věku 82 let nečekaně zemřel, přitom nikdy nebyl ve VW jen najatým manažerem. Spolu s dalšími členy rodiny mu totiž patřila firma Porsche Automobil Holding SE, která drží 30,8 procenta akcií koncernu Volkswagen. Před dvěma lety ale většinu svého podílu prodal dalším členům rodiny Porscheů a Piëchů.
Vídeňský rodák, syn dcery automobilového průkopníka Ferdinanda Porscheho a rakouského právníka (a nacisty) Antona Piëcha, vystudoval strojní inženýrství na prestižní curyšské polytechnice a kariéru zahájil v automobilce Porsche jako konstruktér. Podílel se na vývoji okruhových speciálů 906 a 917, z nichž druhý se stal legendou motosportu, když v letech 1970 a 1971 zvítězil ve slavné čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.
Po osmi letech (1963 až 1971) u Porsche zamířil Ferdinand Piëch do automobilky Audi, která se stala už v polovině 60. let majetkem Volkswagenu. Koupě někdejšího Auto Unionu dodala chřadnoucímu VW nový impulz, poskytla firmě například know-how k výrobě vozů s pohonem přední nápravy a motorem vpředu, tedy i Golfu, který je již více než čtyři a půl dekády základním produktem automobilky z Wolfsburgu.
U Audi strávil Piëch přes 20 let. Mimo jiné vedl technický vývoj stěžejních modelů Audi 80 a Audi 100, v roce 1983 se stal viceprezidentem firmy a v lednu 1988 nejvyšším šéfem značky. Za jeho působení se stala významným producentem vozů prémiového segmentu a vážným konkurentem tradičnějších výrobců Mercedes a BMW. Do výroby se tehdy dostal třeba systém pohonu všech kol quattro nebo později typické řadové pětiválce.
V lednu 1993, kdy se Volkswagen zmítal v krizi a výrazně prodělával, byl Piëch zvolen šéfem koncernu VW. Podařilo se mu Volkswagen nejen stabilizovat, ale obrátit jej i na cestu na vrchol automobilového průmyslu. Neváhal využít i kontroverzních kroků, když například přetáhl z General Motors uznávaného odborníka na snižování nákladů Josého Ignazia Lopeze, což vyvolalo soudní spory mezi oběma firmami.
"Málokdo by se odvážil obrátit celý podnik vzhůru nohama tak, jak to Piëch dělá v automobilce... Od dědečka - konstruktéra slavného brouka a zakladatele společnosti Volkswagen Ferdinanda Porscheho - zdědil Piëch nejen benzin v krvi a technického génia, ale i odvahu," napsal o jeho působení v čele Volkswagenu v srpnu 1994 německý týdeník Stern.
Za Piëchova vedení se koncern, do kterého na počátku 90. let patřily značky VW, Audi, Seat a Škoda, rozrostl o luxusní Bentley a výrobce supersportů Lamborghini a Bugatti. Piëch, který v 90. letech vyjednával s českými ministry o budoucí podobě Škody, o mladoboleslavské automobilce například koncem 90. let řekl, že je "nejhezčí dcerou koncernu". Krátce před svým odchodem z čela VW ovšem škodovku kritizoval, že přes velký růst prodejů vykazovala relativně malý nárůst zisku.
Zásadový a přesný jako stroj
Podle předsedy odborů ve Škodě Auto Jaroslava Povšíka byl Piëch zásadovým člověkem a naprostým profesionálem. Za svého působení v čele koncernu Volkswagen položil základy nového trendu, řekl Povšík ČTK.
"Byl tvrdý, zásadový, přesný jako stroj. Co se týče vývoje automobilů, do věcí hodně zasahoval," uvedl Povšík, kterého zpráva o Piëchově úmrtí zastihla v centrále Volkswagenu v německém Wolfsburgu. Na manažera, který stál v čele koncernu řadu let, má osobní vzpomínky a jeho úmrtí ho hluboce zasáhlo. O Piëchovi bylo podle něj třeba známo, že neměl rád klimatizaci a málo spal. Povšík byl i svědkem toho, jak spánkový deficit doháněl v letadle.
"Měli jsme spolu velmi nadstandardní vztahy, protože mě vlastně do Škodovky vybral. Spolupráce s ním byla perfektní. Byl přísný, tvrdý, ale byl to jeden ze dvou géniů, s nimiž jsem se v životě setkal," řekl ČTK bývalý ředitel Škody Auto Vratislav Kulhánek. Druhým géniem byl podle něj americký miliardář a spoluzakladatel softwarového gigantu Microsoft Bill Gates.
Piëch byl podle Kulhánka fantastickým člověkem. "Bylo hodně lidí, kteří ho neměli rádi, ale já s ním měl vynikající vztahy," uvedl bývalý šéf Škody Auto. Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto v letech 1997 až 2004, poté byl ještě tři roky předsedou dozorčí rady.
Volkswagen také vstoupil na pole výroby nákladních vozů, když v roce 2000 koupil první akcie švédské automobilky Scania a Piëch usedl do jejího vedení. Nyní pod Volkswagen spadá také italský výrobce motocyklů Ducati a má téměř 95 procent akcií ve výrobci nákladních automobilů MAN.
Místo výkonného ředitele Volkswagenu opustil Piëch po téměř dvou dekádách v roce 2002, kdy mu bylo 65 let; zamířil do čela dozorčí rady, i nadále ale výrazně zasahoval do běžného chodu firmy. V paměti zůstává například Piëchův spor s jeho bezprostředním nástupcem v čele VW Berndem Pischetsriederem, který v roce 2006 vedl k rezignaci tohoto manažera se zkušenostmi z vedení BMW, Seatu nebo Scanie.
Pischetsriederův nástupce Martin Winterkorn, který do čela VW přišel z Audi, se naopak stal příčinou Piëchova odchodu z orgánů VW. Piëch totiž odmítal Winterkornovi prodloužit smlouvu a po své prohře v dubnu 2015 odstoupil z funkce předsedy dozorčí rady a stáhl se do ústraní. Před dvěma lety (v době, kdy se zbavil většiny akcií v holdingu Porsche) vzbudilo pozornost Piëchovo tvrzení, že vedení VW vědělo o manipulacích s emisními testy již půl roku před vypuknutím aféry Dieselgate.
Několikrát ženatý Piëch byl otcem 13 dětí, ne všechny měl ale se svými manželkami.
Vozy Ferdinanda Piëcha
Vozy Ferdinanda Piëcha
