Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) ECB chce pokračovat v éře levných peněz
Ještě loni v prosinci Evropská centrální banka hlásala konec nákupu dluhopisů, a tím pádem konec pumpování peněz do ekonomiky. Nyní obrátila. Evropští centrální bankéři chystají podle člena Rady guvernérů ECB Olliho Rehna od září opatření na podporu evropské ekonomiky. Mohou to být nákupy dluhopisů i snížení základní úrokové sazby.
Znamená to jediné: evropské hospodářství není ve stavu, kdy by uneslo návrat úroků k normálu. I po více než deseti letech od finanční krize je třeba nadále držet úrokové sazby nízko a pumpovat na trhy peníze.
Ke změně chování ECB přiměly špatné zprávy přicházející z mnoha evropských ekonomik. Ta vůbec největší, tedy Německo, balancuje na pokraji recese. Podle tamní centrální banky by se navíc mohl výkon německé ekonomiky v tomto čtvrtletí opět snížit.
Smůlu mají především střadatelé. Pokud budou chtít dosáhnout alespoň nějakého výnosu ze svých investic, budou muset více riskovat. "Standardní způsoby spoření přestávají v tomto prostředí fungovat, protože veškerý výnos spolkne buď inflace, nebo záporné úrokové sazby," řekl HN hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Dekáda nízkých úrokových sazeb se ostatně již projevila na investičním chování Čechů. Vzrostla například obliba akciových či nemovitostních fondů. Od roku 2008 se objem peněz ve správě akciových fondů zvýšil pětinásobně na 130 miliard korun. Výrazně naopak ubylo peněz ve fondech peněžního trhu, jejichž výnos je závislý na vývoji úrokových sazeb.
Z dlouhodobého pohledu budou z politiky nízkých, či dokonce záporných úrokových sazeb podle ekonomů profitovat spíše bohatší vrstvy, zatímco střední třída na ni doplatí. "Pro movitější lidi, kteří mají vlastní kapitál, budou dostupnější úvěry a zároveň vydělají na tom, že díky pumpování peněz do ekonomiky ze strany centrálních bank porostou ceny mnoha aktiv," uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
2) Vláda si ohlídá investice z ciziny
Investoři ze zemí mimo Evropskou unii to budou mít v Česku od příštího roku těžší. Stát je hodlá přísněji prověřovat. Pokud například zájemce o tuzemskou společnost dostatečně neprokáže, kdo jej skutečně ovládá, budou moci úředníci celý obchod zastavit, napsaly HN.
Investice bude prověřovat sedmičlenný analytický tým, který vznikne na ministerstvu průmyslu a obchodu. Zapojí se také zástupci Bezpečnostní informační služby nebo Finančního analytického úřadu.
Návrh zákona o prověřování zahraničních investic, který má chránit například domácí zbrojaře či technologické firmy, vzniká na ministerstvu průmyslu od loňského srpna. Minulý týden ho ministr Karel Havlíček (za ANO) poslal členům Legislativní rady vlády.
Své strategické obory si už dnes chrání polovina členských zemí Evropské unie, například Německo nebo Francie. V případě podezření, že investorovi jde hlavně o přístup k technologiím nebo citlivým informacím společností, mohou takový obchod zarazit.
V Česku by se kontrola mohla týkat asi 300 investic ročně. Speciální analytický tým je však nebude prověřovat všechny. Hloubkové prověrky se podle odhadů budou zaměřovat nejvýše na desítky případů.
3) USA polevily v tlaku na čínský Huawei
Spojené státy zatím neodstaví čínskou společnost Huawei od dodávek klíčových technologií. Americké obchodní embargo mělo po 90denním odkladu začít platit tento týden. Americké úřady ale v pondělí jeho start posunuly o další tři měsíce.
Pro světovou dvojku ve výrobě mobilů a největšího globálního dodavatele telekomunikační infrastruktury je odklad embarga vítanou zprávou. Znamená, že Huawei zatím nepřijde o dodávky čipů od společností Qualcomm či Intel nebo o právo získávat aktualizace operačního systému Android od Googlu.
4) Komárek buduje českého IT obra
Dalším pilířem skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se vedle těžaře MND, loterijní společnosti Sazka nebo cestovní kanceláře Fischer stává IT byznys. Komárek nyní vybrané technologické firmy spojuje do nového holdingu.
Do byznysu s informačními technologiemi vstoupil už v roce 2010. Tehdy založil provozovatele datacenter DataSpring. Předloni ovládl největšího tuzemského IT dodavatele Autocont a letos v únoru přidal dvojici firem z holdingu Cleverlance − pražského vývojáře softwaru Cleverlance Enterprise Solutions a kyberbezpečnostní společnost AEC z Brna. Všechny tyto podniky spadají do nové IT skupiny a jejich loňské tržby přesahují 6,7 miliardy korun.
5) Brněnská Solitea je novým lídrem v EET
Brněnský IT holding Solitea se stává lídrem trhu s pokladnami a softwarem pro elektronickou evidenci tržeb. Nejprve koupil 53procentní podíl v pražském výrobci pokladen Dotykačka a přes něj vzápětí ovládl karlovarskou společnost Smart Software. Ta provozuje značku Markeeta. Nákupy potvrdil spolumajitel Solitey Martin Cígler. Podle odhadů stály nižší stovky milionů korun.
6) Lékárenský řetězec Benu kupuje soupeře
Druhý největší tuzemský řetězec lékáren Benu kupuje síť Fajn Lékárna. Spojení momentálně posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na českém trhu působí přes 2500 lékáren. Největší lékárenskou sítí je Dr. Max ze skupiny Penta, která má 440 poboček. Benu zastřešuje 223 lékáren. Fajn Lékárna provozuje v tuzemsku 11 poboček.
7) Česko odolává chřadnoucímu okolí
Zatímco německá ekonomika se potácí na hraně recese, ta česká se zdá být v překvapivě dobré kondici. Ve druhém čtvrtletí český HDP meziročně vyskočil o 2,7 procenta, o desetinu více, než čekali analytici.
Ekonomický růst lze podle statistiků přičíst především spotřebě českých domácností a také zahraniční poptávce.
Domácí průmysl se přitom zaměřuje spíše na evropské trhy, zatímco německá ekonomika je silně závislá na celosvětovém obchodu, který v poslední době dusí obchodní války.
Podle Hospodářské komory se ukazuje, že česká ekonomika stojí na mnohem silnějších základech, než mnozí ještě před pár měsíci očekávali.
Hospodářský růst totiž zpomaluje ve většině zemí eurozóny, včetně Francie a Španělska. Na pokraji hospodářské recese se ocitla také Itálie a nepříjemně překvapila i výkonnost slovenské ekonomiky, která vzrostla jen o 1,9 procenta.
Analytici se však vesměs shodují, že i v tuzemsku hospodářský růst v dohledné době zpomalí.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
